Hlavní navigace

Proč pomíjí okouzlení

Tomáš Novák

Do pracovny psychologa takřka vtančila dáma. Byla tam již mnohokrát. Řešila životní smůlu, úporné přesvědčení, že „nevděk světem vládne“, ba i platnost zákona „každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán“. Onoho dne si na své frustrace ani nevzpomněla. Špitla: „Já vám musím něco říct.“ Hlasitěji dodala: „Našla jsem muže svých snů. Já jsem z něj úplně okouzlená…“

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Chvíli jsem naslouchal superlativům o panu Úžasném. Posléze jsem na okamžik „vypnul zvuk“ a vzpomenul na klasiky a jejich: „Děvčico něšťastná!“ Proč mne v tu chvíli napadla taková asociace? Táži se já Sigmunda Freuda.

Nedlouho po té mne navštívil pán. Znám ho již léta. Přesněji po léta jeho těžkých rozvodových bojů o dítě i o majetek. Navíc to neměl snadné ani v podnikání. Jakýsi kolegův tunel jej zavedl až do psychiatrického krizového centra. Dlouho tam nevydržel. Přišel ke mně a pravil: „Moje firma krachuje a oni tam po mě chtěli, abych vystřihoval z kůže Rumcajse.“

Působil vskutku velmi utrápeně. Jeho náladě odpovídal i fyzický postoj. Hrbil se, hlavu svěšenou. Ruce jakoby zkroucené na břichu připomínaly marný pokus o ochranný štít. Napadlo mne Erbenovské „…hnáty křivé, pod plachetkou osoba“. Poledne v tom okamžení ještě zdaleka nebylo. Proč mne v tu chvíli napadla taková asociace? Táži se opět Sigmunda Freuda.

Byl jsem prostě okouzlen…

Při aktuální návštěvě onoho klienta bylo vše jinak. Vstoupil muž v nejlepších letech, jemně voněl drahým parfémem, úsměv na tváři. „Tělo rovný měl jak lajna, nejrovnější ze všech lajn,“ jak zpíval Suchý se Šlitrem.

Rozhovořil se o úspěšné restrukturalizaci své firmy. Dále i o tom, že domluva je v porozvodovém boji vždy lepší než nekonečný spor. Inu, je nutno ustoupit pro klid a dobro všech účastníků. Pokyvoval jsem – rádoby moudře – hlavou, podoben nedirektivně orientovanému psychoterapeutovi. Takovému, jemuž není nic víc cizí než poskytnutí konkrétní rady. Jak jinak – byl to úspěšný postup. XY se rozpovídal sám.

Do svého týmu přijal – samozřejmě na základě konkurzního řízení – posilu. Zapůsobila hned vynikajícím dojmem. Po nástupu byla do práce jako drak. Pomohla realizovat novou koncepci. Tvořivě se zamyslela i nad antikoncepcí. „Byl jsem prostě okouzlen a trvá to stále,“ pravil podnikatel. Zřejmě – sice s časovým odstupem, ale přeci – velmi pomohlo vystřihování Rumcajse.

Co znamená „okouzlení“?

Okouzlení – jak je termín vlastně definován? Tázal jsem se pro změnu již sebe, a ne Sigmunda Freuda. To se snadno řekne, ale:

Velký psychologický slovník heslo okouzlení neuvádí. Nečiní tak ani Velký sociologický slovník. Nenajdeme je ani ve Vladimírem Renčínem krásně ilustrovaném Antropologickém slovníku…

Encyklopedický slovník, Malý alternativní výkladový slovník, Hokrův technický slovník naučný ani obdobné slovníky zakázaných autorů, českých dějin, spisovatelů, výtvarných umělců, omylů, literárních směrů, zajímavých zbytečností, rodinné terapie, nových slov v češtině, filosofický i filosofických pověr, společenského styku, sekt, pedagogiky, italského hudebního názvosloví, lékařství, růží, třetí říše, vín, cirkusů a varieté, druhé světové války, bitvy u Slavkova, okupace v roce 1968, kuchařském, bible, hudby, západního odboje, funkcionářů KSČ, propagace, cizích slov, mystiky, defektologie… kde nic, tu nic.

Že to není v Psychologičeskom slovaru – no dobrá. Jenže Lexikon magie uvádí jen očarování a to je – v magickém kontextu i dikci – přece jen trošičku jiná liga. Když je nouze nejvyšší pomoc Otty (slovníku naučného) nejbližší… jenže i tam samá voda.

Okouzlit – učarovat

Nezklamal pouze J. V. Bečka: Slovník synonym a frazeologizmů. Tam na straně 145 je hned za heslem okoušet (mj. zakoušet, trpět, snášet) heslo okouzlit (učarovat, uchvátit, oslnit, fascinovat, podmanit si, zmámit, zpít, upoutat, unést, zaujmout, vzrušit).

Nejen to. Následuje heslo okouzlující (kouzelný, čarovný, úchvatný, uchvacující, oslnivý, čarokrásný, překrásný, nádherný, luzný, impozantní, opojný, svůdný, šaramantní). Pro pořádek dodávám, že následuje heslo okovy (pouta, jho, jařmo, poroba, útlak, útisk).

Hledal jsem dál. Naštěstí ne marně. V odborném recenzovaném periodiku Sociální studia (2001/1) čtu: „…procesy okouzlení a opětovného okouzlení … může pozdně moderní aktér v moderních institucích najít tím, že si je přivlastní a že pro něj nabudou přirozenosti. Někteří autoři dokonce tvrdí, že rozum, a tedy racionalita vybavuje sociálního aktéra smyslem pro okouzlující svobodu. V kritice okouzlení jsou sociální aktéři vnímáni coby méně emancipovaní, a to zejména ve chvílích, kdy se z okouzlení stává záměrný produkt racionálních a strategických cílů…“ Inu – jasná zpráva.

Okouzlení a odkouzlení: Když je radost, přijde smutek

Tep se mi zrychlil, srdce rozbušilo, když jsem ve stejném zdroji nalezl další, podstatnou informaci:

„Termín odkouzlení poprvé uvedl do sociologie Max Weber při výzkumu vývoje moderní společnosti. Zabývaje se intelektualizací a racionalizací a jejich destruktivním dopadem na humanitu použil termínu poprvé roku 1919. Termín balancující mezi metaforou a konceptem se stal pevnou součástí vědeckého jazyka. Ve své analýze reflektoval zejména makro sociální povahu modernity. Jeho spíše pesimistická vize se soustředila na hegemonii instrumentální racionality, mizející sdílený kognitivní význam a slábnoucí sílu tradičních sociálních institucí a metafyzických předpokladů a na všudypřítomné zvládání sociálního života kalkulací. Obecně odkouzlení odkazoval k mizející morální, kognitivní a interpretační jednotě, připisované tradičním společnostem.“

V rámci výše zmíněného balancu vnímám citaci jako metaforu. Konkrétně coby připomínku přímo dialektické jednoty okouzlení a odkouzlení. Názor Maxe Webra doplním textem Jiřího Suchého: „Když je radost, přijde smutek, zmizí vše, co bylo fajn. Její darling od ní utek, zbyla sama Clementine.“

Autor to napsal v době, kdy se ještě neuvažovalo o rovnosti příležitosti ani o gender korektnosti. Dnes by doufám dodal: „Žádný s tím fraky. Pro Klementa to platí taky.“

Nemám co dodat. V článku jsem si – na radu Sigmunda Freuda – dal až úzkostlivě pozor na překlepy. To by ještě scházelo … napsat místo okouzlení slovo okozlení! Snad tč. již jen mohu zapět: „Toreadore smělý, pozor si dej!“ S přihlédnutím k postmoderní gender korektnosti přec dodávám: Pro toreadorku to platí taky!

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).