Hlavní navigace

Proč páry řeší svoji neplodnost nejčastěji na podzim?

Redakce

Experti na neplodnost čelí na podzim přílivu párů, kterým se nedaří počít dítě přirozenou cestou. Počet lidí, kteří vyhledají pomoc reprodukčních specialistů, roste ve srovnání s létem až o 25 %.

Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

„Podzimní měsíce jsou spojeny s rapidním nárůstem léčebných cyklů. Po dovolených k nám vyrážejí psychicky odpočinuté páry, aby pohnuly s procesem, na jehož konci je dítě,“ říká specialista na umělé oplodnění Tomáš Vránaostravské kliniky Reprofit. Zatímco o letních prázdninách využívají možnosti umělého oplodnění na klinikách lidé, kteří mají v práci volno, tedy především pedagogové, na podzim začínají chodit ti, kteří by už rádi slavili Vánoce s nadějí na narození potomka.

„Podzim je obecně vnímaný jako silně pracovní a v tomto zápalu jsou ti, kterým se nedaří počít, více ochotni situaci řešit a investovat do ní čas a energii,“ vysvětluje specialista. Tradiční „podzimní nával“ na klinikách potvrzuje i lékař z IVF Clinic Olomouc Štěpán Machač: „Trend je jednoznačně daný návraty z dovolených a blízkostí Vánoc. Říjen a listopad jsou měsíce s největším počtem IVF cyklů.“  Podle slov Pavla Otevřela, vedoucího lékaře brněnské kliniky Reprofit, čelí i oni stejnému „boomu“ příchozích v tomto období.

Galerie: Rodí starší ženy. Riziko vývojových poruch stoupá

Sedm let čekali na miminko. A dočkali se

Problémy s plodností má v tuzemsku až čtvrtina párů. Přitom na vině nemusí být, jak se často traduje, dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce. „Problémy s otěhotněním nejsou způsobeny antikoncepcí jako takovou, ale jsou dány biologicky – tedy čím vyšší věk ženy, tím nižší přirozená plodnost,“ vysvětlila nám již dříve Lenka Hromadová, vedoucí lékařka brněnské kliniky Repromeda. Nejčastěji tedy přicházejí řešit potíže s početím páry mezi 35. a 42. rokem života.

Jednou z žen, které s pomocí reprodukční medicíny začaly řešit touhu po dítěti, je Jana z Ostravy. Ta na kliniku zavítala ve třiceti sedmi letech, když se předtím pokoušela s manželem sedm let neúspěšně o miminko. „Známe se od čtrnácti let, oba jsme měli skvělou práci, a tak jsme na založení rodiny začali pomýšlet až když jsme překročili třicítku,“ vzpomíná Jana.


Autor: Depositphotos.com

Sedm let nemohla přirozeně otěhotnět, před třemi lety se jí však narodil syn a před půl rokem dcera

„Mysleli jsme si, že vše půjde hladce, ale nešlo. Přibližně sedm let jsme se pokoušeli o dítě přirozenou cestou, a když se stále nedařilo, byli jsme frustrovaní. Bavili jsme se i o adopci. Přestože jsme ani jeden neměli žádný vážný zdravotní problém, dítě nepřicházelo, zřejmě tu sehrál negativní roli náš věk. Oba jsme ale děti moc chtěli a když mě můj gynekolog upozornil na s věkem tenčící se šance počít vlastní dítě, už jsem neotálela. Přibližně ve třiceti sedmi letech jsem začínala s cyklem na reprodukční klinice. Hned napoprvé se lékařům podařilo odebrat asi deset vajíček, z toho byla půlka životaschopných. A z nich se mi před třemi lety narodil syn a před půl rokem dcera.“

TIP: Je nutná neschopenka po IVF? Podle odborníka na asistovanou reprodukci ne 

Neházejte flintu do žita

Podle odborníků se v pozdějším věku podaří s pomocí umělého oplodnění otěhotnět přibližně 65 % párů. V České republice podstoupily neplodné páry v loňském roce kolem 24 000 cyklů, z toho přibližně 4400 za pomoci darovaných vajíček.