Hlavní navigace

Proč jsou na některých trzích farmáři, ale jinde překupníci

Petr Havel

Upřímně řečeno – je to problém téměř od samého začátku. Avšak nejsou trhy jako trhy – na některých překupníky nenajdete.

Doba čtení: 3 minuty

K oživení tradice farmářských trhů u nás došlo před necelými deseti lety. A již od té doby se na řadě míst v rozporu s podstatou takových trhů, kterou je prodej lokální domácí zemědělské a potravinářské produkce, prodává zboží zahraničního původu nebo výrobky z průmyslových potravinářských podniků, které nemají s farmářskou produkcí nic společného. Není tomu tak ale zdaleka všude.

Asociace garantuje původ potravin

Již v minulosti jsem nesčetněkrát upozorňoval, že „nejsou trhy jako trhy“ (například v článku Paraziti na dobrém jméně farmářských trhů) a že nakupující by si měli všímat, kdo je jejich organizátorem a jaké jsou podmínky prodeje zboží na takových akcích. A také, že garancí prodeje výrobků od konkrétních zemědělců, sedláků, pěstitelů a chovatelů z naší země jsou místa, jejichž organizátoři jsou sdružení v Asociaci farmářských tržišť ČR (AFT) řídící se (a opravdu tomu tak je) etickým kodexem, který mimo jiné prodej zahraniční a překoupené produkce zakazuje.

Asociace má přitom vlastní webovou stránku (www.aftcr.cz), takže není problém zjistit, o která místa a s jakými podmínkami prodeje jde. Není tedy pravda, jak sdělují některá naše média, že „z farmářských trhů mizí farmáři“ (29. 6. 2018, Hospodářské noviny), pokud jde o trhy, které skutečně farmářskými trhy jsou. To ovšem většinou nejsou.

Proč trhy často nejsou farmářské

Řada prodejních míst vzniká především kvůli byznysu a také snaze různých politiků otevíráním nových „trhů“ získat politické body tím, že občanům tento způsob prodeje ve své lokalitě nabídnou.

TIP: Sbohem, Jiřáku. Zneužívání farmářských trhů pokračuje

Tím spíše se ale opětovně vrací otázka nějakého odlišení prodeje autentických potravin od autentických prodejců pro zákazníky trhů – současná legislativa to ale neřeší. Jedinou cestou tak je, aby byl do podmínek provozování farmářských trhů začleněn etický kodex AFT, což je ale právě věcí lokálních politiků. A ti k tomu buď nejsou ochotní, nebo o nějakém etickém kodexu nic nevědí.

Ve vlastním zájmu by ale měli spotřebitelé dávat nákupu na trzích sdružených v AFT přednost, neboť tím podpoří naše zemědělce, a ne nezemědělské překupníky.

Druhou možností také je nakupovat lokální potraviny a zemědělské produkty od zemědělců přímo na jejich farmách, v rámci takzvaného prodeje ze dvora. Stále více lidí tak činí, stejně tak jako se rozšiřuje počet farem s prodejem ze dvora, což může být také jedním z vedlejších důvodů, proč někteří zemědělci prodávat své výrobky do měst nejezdí.

Archetyp má zájemců o prodej nadbytek

Jak ale připomíná Jiří Sedláček ze společnosti Archetyp, která je mimo jiné také zakladatelem AFT, pro většinu zemědělců jsou farmářské trhy jediným a nejdůležitějším místem pro odbyt jejich produktů. Archetyp také na svých trzích nepociťuje klesající zájem zemědělců.

„Je tomu spíše naopak, třeba v současné době sklizně ovoce a zeleniny nemůžeme ani zdaleka všechny zájemce o prodej na farmářských trzích uspokojit, i když by si to mnozí zasloužili,“ konstatuje Jiří Sedláček. Mluví přitom především o pražské Náplavce na Praze 2, kterou Archetyp léta provozuje. Právě Archetyp přitom stál za historicky první studií zpracovanou pro pražský magistrát v roce 2006, která odůvodňovala vznik farmářských tržišť v hlavním městě a vytipovala pro ně také vhodné lokality.

Úplně první farmářské trhy v ČR (které se ale tak ještě nejmenovaly) vznikly ale ještě dříve, pod patronací Sdružení za sebevědomé Tišnovsko v Tišnově u Brna. A předchůdcem prodejů ze dvora byl projekt Františka Němce s názvem „Najdi si svého farmáře“, který si později přivlastnilo ministerstvo zemědělství, tak jako si pojem „farmářské trhy“ přivlastňuje řada subjektů, jejichž pojetí ale tento pojem poškozuje.

TIP: Zneužívá McDonald's úspěchu farmářských trhů?

Miniexkurze do historie farmářských trhů v ČR může být přitom na první pohled nezajímavá – ukazuje však, kdo to myslel a myslí s identitou prodejů zemědělských produktů a potravin z Česka skutečně vážně a kdo si na to jenom hraje. V tomto smyslu platilo a stále platí, že na skutečných farmářských trzích překupníky nenajdete – jen musíte vědět, které že to jsou. Což evidentně dosud neví ani většina spotřebitelů, ani většina politiků, ani většina médií.

Galerie: Problémy na farmářských trzích v roce 2017