Peníze navíc si ordinace účtují za to, že otevřou o víkendu nebo ve svátek a to i pro jiné než vlastní pacienty. Krom toho lidé zaplatí ošetření nehrazené pojišťovnou. To znamená, že příplatek je zpravidla jen za to, že lékař, někdy i zdravotní sestra budou k dispozici mimo běžnou pracovní dobu.
Příplatky se týkají zejména ordinací v Praze. Ne ale všech. A naopak, výjimky vybírající peníze se najdou i mimo metropoli. Novinky.cz nedávno upozornily například na ordinaci v Mělníku, v níž lékaři po pacientech požadují 490 korun.
Na internetu lze ale narazit i na nabídku ordinace v Praze 10, kde částku 1240 korun nechtějí jen za pohotovostí režim, ale za dvacetiminutové vstupní vyšetření mimo ordinační hodiny.
Požadované částky se přitom liší. Například v ordinaci v Praze 5 chtějí za noční ošetření navíc 2500 korun, v Praze 4 činí příplatek za pohotovost 2200 korun. Ordinace z Prahy 9 má příplatek 1000 korun. Jedna z ordinací v Praze 2 sice píše, že si bere příplatek za výjezd lékaře a sestry, jeho výši ale na webu nesděluje.
Názvy konkrétních lékařů či ordinací neuvádíme, protože nejde o jediné, které se takto v metropoli chovají.
Ordinace: Volba, jež pacienta o péči nepřipraví
Oslovili jsme čtyři ordinace s příplatky e-mailem s otázkami, proč je vybírají, co ovlivňuje jejich výši a zda je považují za zákonné, protože jediný poplatek, jenž legislativa zná v souvislosti s pohotovostí (nejen stomatologickou), je ten ve výši 90 korun.
Vyjádření přišlo ze dvou. Píší, že platby jsou v pořádku, protože jde o službu navíc, kterou neplatí zdravotní pojišťovny.
Nejde o příplatek, ale o standardní platbu za výkon v souladu s cenovými kalkulacemi pro u nás neregistrované pacienty, kterým jej pojišťovna nehradí,
sděluje jednatelka zdravotnického zařízení v Praze 10, kde si účtují 1240 korun. Pacient má nějaký problém, který potřebuje řešit. Nemá svého zubaře nebo ten jeho není dostupný. My ho rádi ošetříme, když máme prostor. Než se tak ale stane, potřebujeme ho vyšetřit, jinak pracovat neumíme a v moderní stomatologii to ani jinak nejde. Od toho je právě tento výkon – pacienta vyšetříme, seznámíme ho s možnostmi léčby a když mu vyhovují, domluvíme se na termínu ošetření,
doplňuje spolumajitelka ordinace.
V další ordinaci peníze vybírají z jiného důvodu. Příplatek není hrazen za samotný výkon, ale za to, že se celý tým (lékař i zdravotní sestra) musí zdržet mimo běžný pracovní čas. Znamená to nejen delší pracovní přítomnost, ale i zásah do jejich soukromého života – rodinných povinností či osobního volna,
uvádí lékařka, která provozuje ordinaci v Praze 4 a vybírá pohotovostí příplatek 2200 korun.
Lékařka také dodává, že nejde o plošně zavedenou službu, ale o výjimečné situace, kdy pacient poptává ošetření nad rámec pracovní doby a je s cenou předem seznámen. Výše příplatku se odvíjí od minutových provozních nákladů ordinace, které v těchto situacích zásadně narůstají – ať už se jedná o náklady na personál, energie, provoz zařízení nebo další režijní výdaje,
vysvětluje stomatoložka. Minutové náklady ordinací se přitom liší, protože každá může mít třeba jiný nájem.
Zdůrazňuje také, že služba pacienta nepřipravuje o možnost bezplatné péče na stomatologické pohotovosti. Zajišťují ji ordinace nasmlouvané kraji, v Praze magistrátem. Právě kraje a magistrát jim kompenzují náklady navíc, vzniklé prací v době, kdy by lékaři a sestřičky měli mít volno. Příplatkové ordinace mezi tyto smluvní nepatří. Jedná se o individuální službu, poskytovanou na základě dohody s pacientem, který se vědomě rozhodne nevyužít krajskou pohotovost, ale zvolí komfort rychlého ošetření bez čekání,
dodává lékařka s tím, že takový přístup považuje za transparentní a v souladu se svobodnou volbou pacienta.
Komora: Příplatky jsou na hraně
Podle prezidenta České stomatologické komory (ČSK) Romana Šmuclera to ale takto jednoduché není. Příplatek za ošetření mimo pracovní dobu zákon nezná, účtovat by se tedy neměl. Pacient by měl vyhledat pohotovosti, které zřizuje kraj a ten je má objednávat podle zájmu,
míní prezident ČSK.
Podle něj navíc není možné, aby lékař, který se nedohodl s magistrátem, pracoval třeba celé víkendové dopoledne a za příplatek bral jednoho pacienta za druhým. Pokud by byla standartní praxe, že někdo slouží o víkendu a vybírá navíc třeba 1000 Kč, tak je to protiprávní,
podotýká stomatolog.
„Zdravotní služby poskytnuté v rámci pohotovostní služby v oboru zubní lékařství jsou hrazené ze zdravotního pojištění. Poskytovatel není oprávněn za takové zdravotní služby vyžadovat od pacientů jakoukoliv platbu s výjimkou regulačního poplatku,“ citují Novinky mluvčího Ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba.
Proč tedy příplatky existují? Někteří pacienti takový typ ošetření vyhledávají, protože nečekají v ambulanci – lékař přijede kvůli nim,
potvrzuje Roman Šmucler. Výhodou také je, že víkendové ošetření znamená, že pacienti si kvůli němu nemusí odskakovat z vlastní práce. U lékaře zase hrají roli peníze, protože podle Šmuclera může být poskytování pohotovosti docela ziskové
.
Obecně pak platí, že pokud lékař vybírá jakékoliv platby, musí jejich výši znát pacient předem. Má být viditelně oznámena, typicky v čekárně nebo na internetu,
dodává Roman Šmucler. Pro lékaře je podle něj také ideální, když má od pacienta podepsaný souhlas, že s poskytnutím služby nad rámec pojištění souhlasí. Ale povinné to není,
podotýká prezident ČSK.
Jediný legální poplatek je 90 Kč
Zubní pohotovosti fungují ve dvou režimech. Ve výše popsaném, který je nárazový a živelný, a pak v režimu, kdy má kraj (v Praze je to magistrát) povinnost zajistit pohotovost, a proto se domluví s lékaři, kteří o ni mají zájem kdo, kdy a kde ji bude držet. Kraj jim pak doplácí za práci a náklady, které vznikají mimo jejich ordinační dobu. Zdravotní péči pak hradí pojišťovny.
Jedinou platbu, kterou v takové pohotovosti po pacientovi mohou chtít, je regulační poplatek ve výši 90 Kč. Platí ho dospělí i děti.
Pohotovost zřízená kraji může fungovat tak, že jde o jednu ordinaci (třeba na poliklinice či v nemocnici) a v ní se střídají lékaři v dohodnutých službách. Nebo slouží lékař ve své ordinaci a to pak pro pacienta znamená, že třeba musí pokaždé jinam. Aby byla situace přehlednější, ČSK zanesla pohotovosti do mapy (psali jsme o ní zde) a má i jejich přehled na webu.
Paradoxní je, že i tyto přehledy profesní komory zmiňují některé ordinace, které si účtují příplatky a které nemají dohodu s krajem nebo magistrátem. Podle Romana Šmuclera si on sám toho vědom není a pokud je to problém, komora to podle něj napraví, ale je třeba, aby si na to nějaký pacient stěžoval.
Kdy je zubní pohotovost zdarma
V krajem nasmlouvané pohotovosti by tedy kromě devadesátikorunového poplatku neměli zubaři vybírat další peníze. Ale pozor, pohotovost řeší jen urgentní stavy, takže vám bezplatně nenabídnou celé portfolio stomatologických služeb.
Na pohotovosti lze vyřešit třeba provizorní zaplombování, ošetření úrazů a krvácení, otoky, výměnu a zavedení drénů, komplikace po operacích, vytržení mléčných zubů, záněty a odumření zubní dřeně. Výčet toho, co pojišťovny na pohotovosti uhradí, přinesla nedávno praktická brožura vydaná ČSK (psali jsme o ní zde).
Pokud zvolíte soukromou pohotovost, pak je nutné počítat s tím, že kromě příplatku vám nejspíš napočítají i další platby. A to s ohledem na použité materiály a složitost práce. Vždy si proto ověřte, zda ordinace má smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou a dotazujte se, co je hrazené a za co si budete připlácet. Ceny vám musí stomatolog říci ještě před ošetřením. Akceptovat je nemusíte a službu můžete poptat jinde. Co totiž týká složitých a dražších zákroků, zcela jistě přinejmenším v Praze neplatí, že by byl stomatologů nedostatek. Z ordinací si lze vybírat, kalkulaci připravují předem.
Je také dobré vědět, že pokud má člověk akutní problém se zuby během běžného všedního dne, může vyhledat jakoukoliv ordinaci, kde by mu měli bezplatně pomoci. Bez ohledu na to, zda má smlouvu s pojišťovnami nebo ne. Toto pravidlo ale platí jen v ordinačních hodinách.
ČLÁNKY DO MAILU