Přijdeme o psychosomatickou medicínu? Zatím snad ne

Na začátku roku zatrnulo lékařům, kteří se zabývají psychosomatikou. Nebyla zahrnuta do novely vyhlášky o nástavbových oborech specializačního vzdělávání lékařů. Nyní má opět naději.

Po usilovné, nejméně třicetileté práci řady lékařů byla psychosomatika do oborů specializačního vzdělávání lékařů zařazena teprve v roce 2013 (pro srovnání například v Německu byl tento obor zaveden již v roce 1986). „Byl to i pro nás trochu překvapivý průlom, ale protože jsme byli připraveni, zareagovali jsme rychle a už máme první atestované lékaře, a dalších asi padesát se k atestaci připravuje,“ říká Vladislav Chvála, lékař a předseda odborné Společnosti psychosomatické medicíny ČLS JEP.

Psychosomatika patřila k základům lékařského umění

Psychosomatika zohledňuje psychický stav pacienta a všímá si vlivu sociálního okolí na jeho zdraví. Tradičně patřila k základním východiskům lékařského umění. Prudký rozvoj medicíny celosvětově zastínil psychosomatické uvažování a rozvoj psychosomatiky se dostal do pozadí.

Psychosomatiku bychom neměli považovat za alternativu k moderní medicíně, ale za její doplnění. „Nejde o nic nového, pouze o naplnění bio-psycho-sociálního přístupu ke zdraví a nemoci tak, jak bylo přijato do základních dokumentů Světové zdravotnické organizace už v roce 1977. Formálně se k němu sice u nás medicína hlásí, ale je tak zaměřena na snadněji dokazatelné tělesné projevy nemocí, až ty psychosociální zanedbává. Pracovat s nimi v každodenní praxi znamená umět pracovat se vztahem, mít na pacienta dostatek času a vědět, jak s tím časem naložit. A to opravdu není snadné. Pro lékaře, a to i vysoce postavené, se pak jeví psychosomatika jako ‚pouhé rozmlouvání s pacientem‘, snad i ztráta času,“ vysvětluje předseda odborné Společnosti psychosomatické medicíny.

Proč to má u nás psychosomatika tak těžké

Psychosomatika se těší oblibě zejména v západních zemích. Nejlépe rozvinutým oborem je v Německu, kde ji rozsáhle podporují zdravotní pojišťovny. Podle Vladislava Chvály může být příčinou, proč to má u nás psychosomatika tak obtížné, naše totalitní minulost. „Totalitní režim ji zcela vytlačil z lékařských fakult a většina našich lékařů si ji dosud plete s léčitelstvím. Přitom pojišťovny v zahraničí si ověřily, že každé euro, které do rozvoje psychosomatiky vloží, se jim vrátí třikrát.“


Autor: Depositphotos.com

Na rozmlouvání s pacientem není čas

Na druhou stranu mají o obor studenti medicíny velký zájem. „Jen u nás v Institutu rodinné terapie a psychosomatické medicíny v Liberci jsme v posledních dvaceti letech vyškolili na dvě stě odborníků v rodinné terapii psychosomatických poruch pro zdravotnictví. Nejsou to zdaleka jen lékaři, převažují psychologové a další odborníci, kteří jsou součástí týmů,“ doplňuje Chvála.

Míst pro tyto odborníky zatím není mnoho, ale nová pracoviště vznikají poměrně rychle. „Zájem ze strany pacientů je tak velký, že ještě dlouho nebude kapacita pracovišť stačit,“ varuje Vladislav Chvála a dodává: „Nejde jen o zájem pacientů. Ve skutečnosti je zakázka ve zdravotnictví pro kvalifikovanou psychosomatiku a psychoterapii obrovská, když zvážíme, že až čtyřicet procent všech pacientů takovou péči potřebuje. Práce v psychosomatice není sice finančně zajímavá, o to zajímavější je však díky porozumění pro nemoci, před kterými jsme v převážně biologické medicíně bezmocní. Dalším krokem je vyjednání vlastních kódů tak, aby se psychosomatické pracoviště uživilo ze zdravotního pojištění. Kódy jsou navržené, nyní jsme před zahájením experimentu, kterým by se mělo potvrdit, že je to správná cesta i pro pojišťovnu.“

Málem stopka pro obor

Začátkem února letošního roku rozeslal odbor vědy a lékařských povolání Ministerstva zdravotnictví ČR odborným společnostem České lékařské společnosti JEP návrh úplného znění vyhlášky o nástavbových oborech specializačního vzdělávání lékařů k vnitřnímu připomínkovému řízení. Psychosomatika v seznamu nástavbových oborů chyběla.

Vladislav Chvála proto sepsal petici na podporu zmíněného nástavbového oboru. Podepsala ji řada osobností z mnoha lékařských oborů.

Psychosomatiky se zastala i Etická komise ministerstva zdravotnictví, která uvedla, že psychosomatická medicína je potřebnou součástí zdravotní péče. Hlavním důvodem je fakt, že pacienti s psychosomatickými poruchami a lékařsky nevysvětlitelnými příznaky tvoří významnou část klientely praktických lékařů, ale i nemocných ve všech ostatních medicínských oborech.

Tito pacienti stojí zdravotnictví mnohonásobně více peněz, pokud jsou posíláni na další a další diagnostická vyšetření, která mnohdy nic nezjistí. Negativní výsledky pak vedou k frustraci jak lékařů, tak i samotných pacientů.

Navíc i moderní zobrazovací metody rovněž potvrdily těsnou vazbu somatické a psychické bolesti. Proto je možné očekávat, že moderní zobrazovací techniky zvýší prestiž celostních přístupů, jako je psychosomatická péče.

Ministerstvo zřejmě vzalo zmíněné argumenty v potaz a v nové verzi novely vyhlášky o nástavbových oborech lékařů stojí psychosomatika opět mezi dalšími nástavbovými obory. „Bude sice probíhat ještě další kolo připomínkového řízení, ale teď to vypadá nadějně,“ dodává s úlevou Vladislav Chvála.

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 6. 2017 7:42