Hlavní navigace

Přemíra chia semínek způsobí zažívací potíže

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Jak na zdravá semínka v našem jídelníčku? Dnešní „superpotraviny“ znali lidé už před stovkami let. Přesto se musíme učit, jak s nimi zacházet.

Budeme zdraví, bez problémů zhubneme, budeme zkrátka ve formě. Stačí maličkost. Jíst zdravá semínka. Přesněji bychom to však měli nazývat „zařadit do jídelníčku“. I nadužívání zdravých potravin má svá rizika.

„Nejrůznější semínka jsou dnes velmi populární a dají se určitě doporučit jako vítaný doplněk jídelníčku, nebo dokonce jako náhrada určitých potravin. Ale je třeba vědět, v jakém množství si můžeme konkrétní semínka dopřát a kdy,“ říká nutriční terapeutka poradny Incare Medicon Jana Šulcová.

Zázrak jménem chia: dodržujte dávkování

Jedněmi z nejpopulárnějších jsou dnes chia semínka neboli semínka z rostliny s názvem šalvěj hispánská. Jednoletá rostlina z čeledi hluchavkovitých pochází z oblastí Střední Ameriky a dnes je pěstována pro jedlá semínka, která vynikají skutečně mimořádným obsahem mnoha zdraví prospěšných či potřebných látek.

Název chia je konec konců mayský výraz pro sílu a v odborné literatuře se semínka označují jako jídlo aztéckých běžců a válečníků. Obsahují například pětkrát více vápníku než mléko, třikrát více železa než špenát a patnáctkrát více hořčíku než brokolice. A k tomu je třeba připočítat vysoký obsah bílkovin, vlákniny a omega-3 mastných kyselin, které brání nedostatku živin v těle při zvýšené fyzické aktivitě a stresu.

„V Kanadě byla nedávno provedena studie ohledně vlivu chia semínek na tlak. Byl prokázán pozitivní vliv semínek na snížení systolického tlaku. Což je ovšem na druhé straně varování pro lidi, kteří užívají léky na ‚ředění‘ krve. Ti by se měli určitě poradit s lékařem, zda a kolik semínek si mohou dovolit. U zdravého jedince je maximální doporučená denní dávka chia semínek patnáct gramů,“ vysvětluje Jana Šulcová.

Doporučené dávkování by se mělo dodržovat nejen kvůli vysokému obsahu minerálů, ale především díky schopnosti chia semínek enormně zvětšit objem. Pocit zasycení totiž dodávají nabobtnáním, když dokáží navázat ohromné množství vody a zvětšit objem až dvanáctkrát. Při větší konzumaci tak může dojít k velmi nepříjemným zažívacím problémům. „Zažila jsem případ, kdy si pacient úplně takzvaně zabetonoval jícen a vlastně celý trávicí trakt. Šlo v podstatě o akutní stav, který musel řešit lékař,“ doplňuje varování nutriční terapeutka.

Lněné semínko je třeba nadrtit

Dalším velkým favoritem zdravého jídelníčku jsou lněná semínka. Rovněž vynikají vysokým obsahem bílkovin a omega-3 nenasycených mastných kyselin, což je vhodná alternativa pro lidi, kteří nejedí ryby a mořské plody. Jejich největší předností je ovšem obrovské množství vlákniny. Mají tedy významný vliv celkově na trávicí trakt a doporučují se lidem trpícím zácpou. Ovšem i tady je třeba umět množství semínek dávkovat.

„Podobně jako ostatní semínka obsahují i lněná semínka velké množství energie a opravdu je třeba konzumovat je v omezeném množství. Sto gramů lněných semínek obsahuje 1970 kilojoulů, a to je už opravdu slušná dávka energie. Na stejné množství energie byste museli snít třeba třistagramový hovězí biftek,“ vysvětluje nutriční terapeutka.

Důležitá u lněných semínek je také příprava před jejich konzumací. Pokud se totiž naruší povrch semínka, dochází k velmi rychlé oxidaci a semínko ztrácí cenné látky. Vždy by se tedy měla kupovat nemletá a rozemlít až těsně před samotnou konzumací, nejdéle do hodiny od rozemletí. „Namlít nebo nadrtit lněná semínka před jídlem je přitom naprosto zásadní. Na rozdíl od jiných semínek totiž nedrcené lněné semínko projde zažívacím traktem bez toho, aniž bychom dokázali prospěšné látky vstřebat,“ upozorňuje Jana Šulcová.

Český poklad – mák

Triumvirát prospěšných semínek uzavře česká klasika – mák. Tradičně patříme k největším světovým pěstitelům máku, ale samotná potravina získává na popularitě až v posledních letech. Pokud tedy nepočítáme oblíbené pokrmy školních jídelen, jako jsou škubánky a nudle s mákem, nebo tradiční české makové buchty.

„Mák je v prvé řadě energetická zásoba. 2205 kilojoulů ve sto gramech z něj dělá v tomto smyslu skoro šampiona. S ostatními věcmi, jako je vysoký obsah vápníku a železa, je to už trošku problém. Musíme si uvědomit, že se tyto látky z rostlinných zdrojů vstřebávají mnohem hůře než ze zdrojů živočišných. Zastánci alternativní stravy mají někdy sklony význam řady semínek přeceňovat,“ říká nutriční terapeutka.

Na druhé straně je však zcela zřejmé, že semínka nelze v žádném případě podceňovat a měla by být trvalou součástí pestré a vyvážené stravy. Vychází to ostatně z logiky věci. V rostlinné říši jsou semínka alfou a omegou rozmnožování a rostliny do nich vkládají to nejlepší, co mají k dispozici. My se dnes znovu pomalu učíme, jak tyto cenné látky přirozeně využít. Jako se vším v životě i pro semínka platí neodříkat, ale všeho s mírou.

Galerie: Neznámé potraviny

Odborná spolupráce:

Bc. Jana Šulcová

Vystudovala obor nutriční terapeut na 1. LF UK v Praze. Zabývá se jak výživou nemocných, tak poradenstvím pro redukci váhy. Pracuje v Nutriční poradně Incare v Praze 4.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Profesí adiktolog, dnes psavec na téma zdraví, lidské vztahy a životní situace. Pracovala jako dramaturg lifestyle magazínu na TV Prima a externí redaktor na téma zdraví a závislosti pro internetové portály.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).