Hlavní navigace

Redukční dieta zabere jen na někoho

Petr Havel

Žádný typ diety nemá univerzální platnost. A i když budete „hubnout“ správně, třeba pod dohledem odborníka, kýžený výsledek se nemusí dostavit. Na vině jsou geny a metabolismus.

Doba čtení: 3 minuty

Přelom roku je čas, kdy se setkáváme se zvýšenou nabídkou všech možných typů diet či zázračných pilulek, které mají dopomoci ke zhubnutí. Rozhodnutí využít některou z nabídek posilují přitom jednak různá novoroční předsevzetí o potřebě snížit tělesnou váhu, jednak ale také výzvy lékařů i dietologů ke zdravějšímu životnímu stylu. K tomu může být zvýšená konzumace potravin a nápojů o Vánocích s možnými střevními potížemi vhodným startovacím impulsem.

Univerzální dieta neexistuje

Na místě je proto uvědomit si, že žádná univerzální dieta zabírající na každého neexistuje, a doporučení známých, že ta či onaká dieta byla v jejich případě úspěšná, nelze brát dogmaticky. Kromě toho není žádná ze „zaručených“ diet úspěšná, pokud není doprovázena obecnější změnou životního stylu, především větším výdejem energie.

 

Pakliže budeme „optimálně střídmě a zdravě jíst“ a nebudeme se k tomu také nějak aktivně hýbat, příliš velké naděje na zhubnutí si raději nedělejme. I proto, že diety jsou obvykle nějak časově omezené. To ovšem vede k tomu, že po ukončení diety se obezita, kterou dietou dočasně omezíme, často opět v nějaké podobě vrátí.

Vliv genetiky

Ani pro konkrétního člověka ale dieta ušitá na míru, a tedy skutečně vhodná, nemusí v praxi zafungovat. I když se to stále ještě podceňuje, výzkumy ukazují, že nejen vzhled či charakterové vlastnosti, ale i zdravotní a stravovací dispozice má na svědomí naše originální a jedinečná genetická výbava.

Ve svých pracích na to v minulosti poukázala, mimo jiné, Laura K. Reed z Carolina State University. Nejen podle ní hrají geneticky podmíněné reakce organismu na běžné stravovací návyky v účinnosti diety mnohem větší roli než speciálnost a nápaditost různých diet. Jednoduše řečeno, pokud je metabolismus geneticky nakódován spíše zásobovacím způsobem, redukční diety prakticky nezabírají.

Poznání se ale mění – jen před pár dny zveřejnil tým, který vede Damien Keating z australské Flinders University, zprávu, podle které by mohlo být prevencí obezity „vypnutí“ genu označovaného jako RCAN1. Z pokusů na myších vyplynulo, že zablokování tohoto genu vede k tomu, že lze jíst bez problémů cokoli a v jakémkoli množství, aniž by člověk ztloustnul. Tělo totiž přeměňuje zásobní a zdravotně mnohem problematičtější bílý tuk na hnědý tuk, který je určený k okamžitému spalování a výrobě energie. Důsledkem pak je, že tělo spálí více kalorií, i když třeba jen odpočívá. Zároveň se ukládá méně bílého tuku, i když tělo nesníží příjem potravy ani nezahájí cvičení. Dietám tak možná zvoní umíráček, byť to ještě zřejmě bude nějakou dobu trvat.

Raději zdravá strava než pilulky

S dietami nicméně souvisí i další módní trend, a to užívání doplňků stravy (nemám teď na mysli léky, to je další obsáhlá kapitola), z nichž řada také hubnutí slibuje. Tady je zase vhodné vědět, že potravinové doplňky neprocházejí při výrobě takovou kontrolou, jako výroba potravin, čímž roste riziko podvodů i nežádoucích účinků.

Jsou to ostatně právě potravinové doplňky, u nichž Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) opakovaně zjišťuje celou řadu pochybení, rozhodně častěji než u potravin. Zárukou přitom není ani původ doplňku ze seriózních zemí. Před nedávnem například SZPI odhalila doplněk ze Švýcarska, jehož složení absolutně neodpovídalo nápisům na obalu a třeba obsah vitamínu C byl dvěstěkrát nižší, než produkt sliboval. Kupovat si přitom zrovna vitamín C v pilulkách je navíc mimořádně neekonomické a nesmyslné. Právě vitamín C je totiž všude kolem nás, zdaleka nejen v exotických citrusech, ale také, často ve větším množství, například v rakytníku, šípku, jahodách, paprikách, květáku, bramborách, špenátu – a tak dále.

Vitalia_narozeniny

Kromě toho je prokázáno, že syntetické vitamíny nebo další pro tělo příznivé látky v „pilulkách“ mají nižší účinnost než stejné látky obsažené v původní surovině. Přesto se v ČR utrácí ročně miliardy korun právě za tyto preparáty, mimochodem více než například za biopotraviny. Ty se mnoha spotřebitelům zdají být drahé, za obvykle mnohem dražší potravinové doplňky (s nižšími nebo žádnými účinky) jsou ale titíž spotřebitelé peníze ochotni utratit.

Nejlepší dietou je tak pestrá a přirozená strava a pravidelný přirozený pohyb, jako je například v současné době lyžování na běžkách nebo obecně procházky krajinou či rekreační plavání. Což samozřejmě platí pro většinu populace. Ten, kdo musí držet dietu ze zdravotních důvodů, by ji pochopitelně držet měl. Naopak ten, kdo má genetické dispozice k obezitě, se pověstnou Twiggy prostě nestane.