Každoročně šest až osm odrůd klasické tuzemské kořenové zeleniny, tedy mrkve, pěstuje na svých polích společnost Hanka Mochov, firma současného předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Petra Hanky. Což není náhoda, mrkev je totiž pro Petra Hanku, jak říká, srdeční záležitost. Stejně jako obě z oblastí, kde jeho farma působí, tedy Mochov a Zálezlice.
Co se dozvíte v článku
Vyhlášená místa českého zelinářství
Většina pamětníků si jistě vzpomene na někdejší firmu Fruta Mochov a její mochovskou směs (v současné době ji už ale bohužel nemusí tvořit zelenina z ČR). O něco méně lidí pak na další „mekku“ tuzemského zelinářství, a to lokalitu Úpor v katastru obce Obříství nedaleko Zálezlic.
Právě Zálezlice jsou v současné době znovu zelinářským symbolem, a právě mrkev je jednou z komodit, která se tu pěstuje i zpracovává.
Galerie: Pěstování mrkve na farmě Hanka Mochov
Farma se ale také stará o osvětu, nedávno zde například proběhl Den farmářské zeleniny, na kterém se veřejnost mohla o pěstování zeleniny v ČR dozvědět řadu zajímavých údajů, přítomné děti vyzkoušet své znalosti a spotřebitelé nakoupit v místní farmářské prodejně zeleninu prakticky přímo z pole.
Jakou mrkev vybrat? Určitě ne tu největší
O mrkvi se přitom všeobecně ví, že jde o jeden z nejsladších druhů zeleniny, že obsahuje betakaroten a zřejmě i to, že je pro člověka lepší nutriční volbou konzumovat mrkev vařenou než syrovou. Stejně jako u jakéhokoli druhu potraviny a zeleniny ale i v tomto případě platí, že není mrkev jako mrkev.
A stejně jako například u jablek také u mrkve platí, že minimálně senzoricky není nejlepší volbou co největší a nejdelší mrkev, což bohužel preferují obchodníci a také značná část spotřebitelů. Výsledkem je tak jen několik kusů v případě mrkve prodávané ve svazku. Přitom by podle Petra Hanky pro spotřebitele lepším řešením byl nákup drobnější, mladé a špičaté mrkve.
Ve svazkové mrkvi by správně mělo být 10 až 15 kusů mrkve. Taková mrkev je totiž nejkřehčí a nejsladší, ale ne pořád.
Nať je třeba odříznout
Právě u svazkové mrkve je důležité hned po jejím nákupu odříznout nať. Zbavuje totiž rostlinu v ní přítomných cukrů, a navíc prostřednictvím natě mrkev ztrácí vodu.
Pokud pak chceme konzumovat syrovou mrkev, doporučuje pěstitel mrkev oškrábat a odkrojit horní část, čímž se lze zbavit zbytků nevhodných látek z půdy.
Mrkev je zdravější vařená
Jak už ale bylo řečeno, látky obsažené v mrkvi jsou pro člověka lépe využitelné po jejím uvaření. Zatímco totiž ze syrové mrkve dokáže člověk využít je zhruba čtvrtinu v ní přítomného betakarotenu, po uvaření, a zejména v kombinaci s jídlem obsahujícím tuk, se využitelnost zvýší na 50 procent.
I proto je mrkev součástí receptů, jako je dušená mrkev s vepřovým masem. Recept (nejen) na tento pokrm a další údaje o nabídce farem Hanka Mochov mohou zájemci najít na webu Mrkev.com, což je (při rozsahu nabídky uvedené farmy) reálným potvrzením o vztahu předsedy ZUČM právě k mrkvi.
Tu mohou spotřebitelé najít také v zeleninových směsích prodávaných pod uvedenou značkou, přičemž v tomto případě je garancí i tuzemský původ zeleniny. Surovinu pro směsi přitom tvoří zelenina, která velikostně neodpovídá požadovaným parametrům, což je zhruba 20 až 30 procent z celkové produkce. Farma kromě toho také produkuje krmnou mrkev pro koně a firmy, které vyrábějí krmné směsi pro zvířata.
Nejlepší odrůda mrkve
Mrkev přitom nemusí mít jen klasickou oranžovou barvu, existují i odrůdy mrkve fialové, karmínové nebo žluté, což se využívá mimo jiné ke zvýšení vizuální atraktivity zeleninových směsí. Barvu mrkve ale ovlivňuje i půda, v níž se pěstuje – pokud jde o těžké půdy, bývá mrkev červenější, ale špatně se z ní odstraňují zbytky zeminy. Na složení a zdravotní benefity ale nemá barva mrkve podstatnější vliv, důležitější je spíše právě její velikost a čerstvost.
Pro lepší orientaci spotřebitele by bylo přínosem, pokud by se (nejen) u mrkve uváděly u příslušných produktů také odrůdy. To však žádná legislativní povinnost nestanovuje, což je možná škoda.
Pokud by totiž měli spotřebitelé potřebné informace, mohli by například preferovat jednu ze sladkých svazkových odrůd s názvem „mokum“. To by mohlo pomoci odbytu takových odrůd, které jsou náročnější na pěstování, ale atraktivnější pro konzumaci.
Odřezáváte nať ze svazku mrkve?
Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Vitalia.cz? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.