Hlavní navigace

Pravda o antibiotikách v mase

Petr Havel

Maso je prý plné antibiotik. Není to pravda. Tak by se dalo stručně reagovat na mnohdy mylné představy veřejnosti a bohužel i zavádějící tvrzení některých médií. Antibiotik v masu z českých chovů se není třeba obávat.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ačkoli se mnozí spotřebitelé domnívají, že pozůstatky antibiotik jsou běžnou součástí masa a výrobků z masa, není to, alespoň v podmínkách naší země, pravda. Jak totiž konstatuje ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR (SVS) Zbyněk Semerád: „Skutečnost, že se antibiotika v chovech hospodářských zvířat používají, ještě neznamená, že se pozůstatky těchto látek dostanou do potravního řetězce“.

Česká realita

SVS provádí každoročně množství kontrol zaměřených právě na antibiotika v masu hospodářských zvířat, ročně ale veterináři odhalí jen jednotky případů. „Například v roce 2017 bylo v rámci národního monitoringu vyšetřeno celkem 2193 vzorků živočišných komodit (masa a vnitřností jatečných zvířat, mléka, medu, vajec, zvěřiny a ryb) na rezidua (pozůstatky) antimikrobik. Maximální limit reziduí (maximální přípustné množství) byl překročen pouze ve čtyřech případech,“ uvádí SVS.

Za loňský rok není ještě statistika uzavřena, zatím se při vyšším množství kontrol ví o šesti případech. Vždy se přitom jednalo o individuálně léčená zvířata, tedy o žádný případ plošné aplikace antibiotik v příslušných chovech. Tak či tak, zjištění pozůstatků antibiotik u hospodářských zvířat v jednotkách případů ročně jsou v ČR dlouhodobá.

Galerie: Od telete po hamburger: Jak vzniká ikona McDonald's 

Kromě toho, pokud kontrola nějaké pozůstatky zjistí, je takový produkt vyřazen z potravního řetězce. I jednotlivé nálezy navíc neznamenají, že antibiotika v tělech jatečných zvířat jsou. Podle ředitele odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví SVS Jana Váni může jít a také často jde o případy druhotné kontaminace, kdy lék nebyl ve skutečnosti zvířeti podán, ale chovatel měl jeho stopy například na rukou, jimiž se zvířete dotýkal.

Na porážku jen beze stopy antibiotik

Používání antibiotik s rizikem, že se jejich pozůstatky objeví v masu a výrobků z něj, zakazuje evropská i naše legislativa. S ohledem na tato rizika je v celé Evropské unii od roku 2006 zakázáno používat antibiotika coby stimulátorů růstu a produkce u potravinových zvířat.

Ke zkreslenému vnímání situace přispívají i média, kdy například nedávný test mraženého kuřecího masa deníku Blesk je v online verzi opatřen titulkem: Test mraženého kuřecího: Antibiotika a drahá voda? V článku na webu přitom o antibiotikách není nic, až na sugestivní dotaz ohledně testovaných kuřecích řízků: „Jsou nezávadné? A jsou v nich antibiotika?“ Až v tištěném Blesku se pak čtenář dozví, že „antibiotik v mraženém kuřecím mase se obávat nemusíte! Podle výsledků laboratoře žádný z testovaných stehenních a prsních řízků neobsahoval antibiotika.“

Rovněž z ledna pak pochází tvrzení v titulku článku na Flowee.cz: Maso je plné antibiotik. Proto na nás pak už jako léky neúčinkují. Celý text je pak převzatý z amerických médií a nijak nebere v úvahu odlišné evropské či české poměry v této oblasti.

Pokud jsou přitom v průběhu svého života zvířata antibiotiky léčena, musí se tak stát v takovém režimu, aby šla zvířata na porážku až poté, co se léky z jejich těl vyloučí. Co se pak týká porážky zvířat na jatkách, tam je trvalý veterinární dozor, a když se na nějaký případ pozůstatků antibiotik přijde, má z toho velké problémy příslušný chovatel. „Samozřejmě platí pokutu, ale ještě větším trestem jsou následná nápravná opatření. Zatímco pokuta je v řádech tisíců korun, nápravná opatření představují desetitisíce,“ zdůrazňuje Zbyněk Semerád. Chovatel je totiž v takovém případě povinen nechat si vyšetřit všechna svá chovaná zvířata a všechny náklady musí zaplatit.

Antibiotika skutečně jsou problém, ale jinde

Nadužívání antibiotik je tak problémem především u lidí a také v zájmových chovech zvířat, jako jsou psi nebo kočky, tedy u domácích mazlíčků, na které jejich majitelé aplikují stejné postupy jako na sebe.

tipli

V chovech hospodářských zvířat k nadužívání v zásadě nedochází, také proto, že se to jejich chovatelům nevyplatí. Antibiotika jsou drahá a kdo může, snaží se uplatňovat jiné léčebné metody. Spotřeba antibiotik v tuzemských chovech hospodářských zvířat i proto postupně klesá – v posledních pěti letech se snížila o čtyřicet šest procent. V porovnání se spotřebou těchto přípravků v jiných zemích EU je přitom ČR na průměru Unie.

Možná a reálně se zvyšující rezistence (odolnost) vůči antibiotikům, omezující léčení lidských chorob, eskaluje tak hlavně prostřednictvím humánní medicíny. Nic na tom nemění stále četnější sdělení v prodejnách potravin či restaurací, upozorňující spotřebitele a strávníky na to, že „výrobky neobsahují antibiotika“, což v podvědomí působí jako sdělení, že jinde a v jiných produktech antibiotika jsou. Být tam ale nesmí, a uvedené sdělení proto nelze v praxi považovat za informaci pro spotřebitele prospěšnou, ale za manipulační sdělení jako součást konkurenčního boje.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).