Hlavní navigace

Potraviny se dají jíst mnohem déle, než uvádí datum

Petr Havel

Plýtvání potravinami by snížilo lepší značení doby spotřeby. Jogurty lze jíst bez obav i po datu použitelnosti, tvrdí například šéf potravinářské komory.

Doba čtení: 4 minuty

Míra současného plýtvání s potravinami by se mohla snížit, pokud by se změnil současný systém značení trvanlivosti na obalech potravinářských výrobků. Poukazuje na to Potravinářská komora ČR a není zdaleka sama.

Značení potravin – současná legislativa

Datum použitelnosti

  • Uvádí se slovy „Spotřebujte do…“ a následuje buď datum, nebo odkaz na místo, kde je datum uvedeno na etiketě nebo obalu.
  • Datum je v předepsaném pořadí – den, měsíc a rok.
  • Používá se pro potraviny, které podléhají rychle zkáze, a musí být proto rychle spotřebovány, např. jogurty a jiné mléčné výrobky, ryby, chlazenou drůbež, výrobky studené kuchyně atp.
  • Potraviny s prošlou dobou použitelnosti se nepovažují za bezpečné a nesmí se uvádět do oběhu.

Datum minimální trvanlivosti

  • Uvádí se slovy „minimální trvanlivost do…“ nebo „minimální trvanlivost do konce …“.
  • Připojeno je buď datum, nebo odkaz na místo, kde je datum uvedeno na etiketě nebo obalu.
  • Používá se pro „trvanlivé“ potraviny, které se rychle nekazí. Příkladem mohou být konzervy, sušenky, čokoláda, nápoje, těstoviny atp.
  • Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti lze uvádět do oběhu, ovšem pouze pokud jsou zdravotně nezávadné a pokud jsou zřetelně označeny jako prošlé a umístěny odděleně od běžného zboží.

Potraviny vydrží déle, než je datum na obalu

O změně značení prostřednictvím nápisů „datum minimální trvanlivosti“ a „datem použitelnosti“ uvažuje také Evropská unie, zejména díky tlaku veřejnosti a nevládních organizací právě kvůli nadměrnému plýtvání potravinami. Řada spotřebitelů totiž potraviny po uplynutí data použitelnosti, což je konkrétní den, měsíc a rok uvedený na obalu, potraviny vyhazuje. Domnívá se totiž, že po uvedeném datu výrobky ztrácejí svou kvalitu, nebo alespoň senzorické vlastnosti.

To však nemusí být podle ředitele Potravinářské komory ČR pravda. „Díky stále vyspělejším technologií, zejména v oblasti mikrobiologie, se mohou mnohé mlékárenské produkty, například jogurty, bez problémů po uplynutí data na obalu konzumovat. A v případě zrajících sýrů je dokonce jejich delší skladování i žádoucí, protože v ledničce ještě více dozrají,“ konstatuje Miroslav Koberna. Podle něj je proto na čase parametry doby spotřeby změnit.

Jako příklad přitom zmínil Švýcarsko (které není členem EU, a proto pro něj nejsou některé povinnosti vyplývající z evropské legislativy závazné), kde najde spotřebitel na obalu výrobku dvě data – do kdy se smí výrobek prodávat a do kdy se může spotřebovat.

Kdy potraviny končí v odpadcích

Doba prodeje je přitom docela důležitá. Pokud se totiž potravina prodává na konci své oficiální „životnosti“, obvykle se dostane takové zboží do slevových akcí. Díky nim  spotřebitelé sice nakoupí větší množství zlevněných výrobků, ale následně je nedokáží do data použitelnosti spotřebovat. Výsledkem pak je, že takové potraviny končí v kontejnerech.

Podle statistik přitom české domácnosti vyhodí ročně více než 250 000 tun jídla a potravinový odpad tvoří třicet procent veškerého odpadu domácností. Jen ve školních zařízeních se podle iniciativy Skutečně zdravá škola vyhodí ročně zhruba 48 000 tun jídla, za které se zbytečně zaplatí 2,5 miliardy korun.

Nevhodné skladování zkrátí dobu použitelnosti potravin

Většina odborníků se shoduje v tom, že takové plýtvání nemá logiku, ani tu zdravotní. Jak již bylo řečeno, mnohé z vyhozených potravin se dají normálně jíst. Paradoxem navíc je, že životnost potravin mohou negativně nevhodným skladováním ovlivnit sami spotřebitelé. Pokud je výrobek skladován při jiné (obvykle vyšší) teplotě, než doporučuje na obalu výrobce, může být naopak potravina nepoživatelná a ke konzumaci nevhodná ještě před uplynutím data použitelnosti. Což je další opodstatnění pro změnu současných parametrů označování data spotřeby.

Datum prostě při nesprávných podmínkách skladování negarantuje prakticky nic – a to oběma směry. Podívejte se, které chyby při skladování potravin doma jsou nejčastější a jak se liší chleba skladovaný ve vhodných a nevhodných podmínkách:

Galerie: Test chlebů – co udělá týden v sáčku a utěrce

Trvanlivé potraviny vydrží déle, ale za cenu technologických úprav

Na závěr ještě několik slov k označování některých základních druhů potravin jako „trvanlivé“. Podle platné legislativy se například masné výrobky mohou tímto způsobem označit pouze tehdy, pokud se tepelným ošetřením nebo fermentací v kombinaci se zráním či sušením sníží aktivita vody na hodnotou 0,93. Dosáhne se tak minimální doby trvanlivosti 21 dní při teplotě skladování 20 °C (např. salámy „vysočina“, „selský“, „turistický trvanlivý“).

Názvem „trvanlivé mléko“ nebo „trvanlivá smetana“ se pak může označit pouze tekuté mléko nebo tekutá smetana, které byly ošetřeny buď krátkodobým zahřátím na teplotu nejméně 135 ℃ po dobu nejméně 1 sekundy (UHT-ohřev) a asepticky zabaleny, nebo ošetřeny nepřímým ohřevem v hermeticky uzavřených obalech na teplotu nad 100 ℃ po dobu zajišťující mikrobiologickou nezávadnost (sterilace).

Konečně pečivo může být označeno jako trvanlivé, pokud se dosáhne vlhkosti nejvýše 10 % (např. sušenky ze šlehaných hmot, oplatky, suchary, preclíky, knäckebrot, crackery) nebo v případě perníků 16 %.

Takové informace vycházející z technologie zpracování jsou však známé jen výrobcům. Spotřebitelé by se proto měli orientovat spíše než na trvanlivé potraviny na výrobky čerstvé, které ale samozřejmě tak dlouho, jako ty trvanlivé, nevydrží. Vydrží ale často déle, než je na nich napsáno nebo než si myslíme. Pokud je správně skladujeme.

Galerie: Nejhorší potraviny roku 2017