Hlavní navigace

Polovina dětí by mohla být chytřejší, pomohl by jód

Redakce

Rozšířený nedostatek jódu v Evropě ohrožuje vývoj mozku u dětí, varují vědci. Vymýtit jódový deficit si klade za cíl Krakovská deklarace o jódu.

Doba čtení: 3 minuty

Evropský projekt, který se zabývá příjmem jódu v populaci, upozorňuje na jeho nedostatek. „Vědci se obávají, že až padesát procent všech novorozenců v Evropě nedosáhne plného kognitivního potenciálu z důvodu nedostatku jódu,“ uvádí ministerstvo zemědělství na svém portálu Bezpečnostpotravin.cz.

Vědci z projektu EUthyroid vyzývají evropské politiky, aby podporovali opatření k odstranění nedostatku jódu. Tento mikronutrient je totiž mj. kritický pro rozvoj mozku u dětí. Doplňovat jód potřebují například těhotné a kojící ženy i vegani.

I mírný nedostatek jódu sníží IQ

Lidé často zapomínají na své zdraví a na prvky, které je potřeba udržovat v organismu ve správném množství. Například mnohdy nemají ani nejmenší podezření, že by jejich tělu mohl chybět právě jód. Kolik je ho třeba a jak ho ideálně doplnit, zjistíte v článku Podceňovaný jód: je v potravinách i tabletách.

Jód je esenciální mikronutrient získaný z vody, kterou pijeme, a z jídla, které konzumujeme. Je nutný pro produkci hormonů štítné žlázy, což jsou důležité regulátory metabolismu, růstu a vývoje. „Během těhotenství mají ženy výrazně vyšší potřebu jódu, která ale často není zajištěna jejich normální stravou. Dokonce i mírný nedostatek jódu ohrožuje děti poruchami neurokognitivních funkcí a snížením IQ,“ varují odborníci.


Autor: Photo by Bich Ngoc Le on Unsplash, podle licence: Public domain

Studie z ČR prokázaly, že polovina těhotných žen má nedostatečné zásobení jódem, z čehož téměř třetina (28 %) trpí jeho těžkým nedostatkem

Bohužel si podle nich většina matek neuvědomuje důsledky nízkého příjmu jódu u svých dětí. V těhotenství se nedostatečné množství jódu projevuje nejhůře – může vést k předčasnému porodu či potratu, u dítěte způsobuje pokles celkové inteligence, pozdější poruchy chování (např. hyperaktivitu) a v krajním případě vznik tzv. endemického kretenismu (vývojová porucha projevující se svalovou ztuhlostí a problémy s motorikou).

Nejen osobní, ale i společenský dopad

Odborníci nyní tvrdí, že v mnoha evropských zemích s dobrovolnými programy na podporu jódu je až polovina všech novorozenců vystavena mírnému nedostatku jódu, který může mít za následek omezení jejich kognitivního potenciálu. „Zatímco mírné snížení IQ negativně ovlivňuje jedince, kteří mohou mít problémy s učením a nerealizují svůj plný intelektuální potenciál, nižší úrovně IQ na úrovni populace může ovlivnit ekonomickou výkonnost daných národů.“ K nápravě stavu vyzývají vědci v Krakovské deklaraci o jódu.

Nežádoucí účinky nedostatku jódu jsou různé a představují významnou zátěž pro systémy veřejné zdravotní péče. „Ačkoli je tato skutečnost dobře známa, politici, názoroví vůdci a občané věnují evropským preventivním programům pro kontrolu poruch způsobených jódovým deficitem (IDD) překvapivě málo pozornosti,“ uvádějí signatáři deklarace.

Řešením jsou i obohacené potraviny

Jód lze dodávat tělu prostřednictvím potravin, které jej přirozeně obsahují. Mezi zdroje jódu patří např. ryby, mořské plody a řasy, sůl, mléko, zelenina a ovoce, minerální vody, čokoláda nebo vejce. Dále prostřednictvím vhodných doplňků stravy.

Nedostatku jódu je možné zamezit také poskytováním obohacených potravin. WHO upozorňuje již řadu let, že pravidelné monitorování je důležitým krokem k odstranění nedostatku jódu v Evropě, avšak pouze osm zemí v EU splňuje tento minimální krok řešení nedostatku jódu. V dubnu 2018 představili evropští badatelé ze sedmadvaceti zemí na setkání v Jagellonské univerzitě výzkum IDD prováděný pod záštitou grantu EUthyroid. „Stále více pozornosti při řešení nedostatku jódu v Evropě je věnováno zhoršujícím se závazkům tvůrců politik v této oblasti. Konsorcium proto s řadou dalších zúčastněných stran vyzývá tvůrce politik, úředníky veřejného zdraví a vědce, aby společně zajistili realizaci účinných strategií sloužících k prevenci IDD v celé Evropě. Krakovskou deklarací o jódu spojují odborníci své síly k tomu, aby odstranili jódový deficit,“ uvádějí signatáři deklarace. Politici by dle nich měli harmonizovat povinnou univerzální jodaci soli a zajistit volný obchod s obohacenými potravinami v Evropě. Dále doporučují pravidelně monitorovat a vyhodnocovat programy pro obohacování jódem, aby se tak zajistilo optimální zásobování populace tímto prvkem.

Podepsání deklarace má vést k tomu, že budoucí generace dostanou dostatek jódu, který jim umožní zdravý život a plné využití jejich celkového potenciálu. Záměr Krakovské deklarace podporuje řada vědeckých kapacit, které potvrzují důležitost dostatečného příjmu jódu a jeho vliv na zdraví a kognitivní rozvoj.