Hlavní navigace

Pokroky v medicíně a 3 typy pacientů

3. 9. 2016

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Řekněte někomu, že mu budete léčit infarkt metodou z roku 1990 a zemře na ten infarkt vzteky. Plombujte zuby postupem z roku 1850 a budete v pohodě. Přinejmenším podle českých zdravotních pojišťoven.

Zubní lékařství v posledních několika desetiletích zaznamenalo bouřlivý vývoj zejména na poli materiálů a technologií, které nám umožňují spolehlivě ošetřit dříve neřešitelné stavy. To mě těší jako zubaře, ale už méně jako někoho, jehož předci umírají takřka výhradně na cukrovku, Alzheimerovu chorobu nebo nejrůznější druhy rakoviny.

Kdyby výzkum „Alzheimera“ pokračoval tak dynamicky a úspěšně jako například v oblasti dentálních implantátů, byl bych po čtyřicítce trochu klidnější. Bohužel.

Tři druhy pacientů

Pacienti se z hlediska očekávání dělí na tři druhy. Tím prvním je člověk racionální. Přichází k nám nezatížen nesmysly od strýčka Googla nebo co hůř tetičky Wiki a lehce příjemně překvapen, nebo naopak odevzdaně zklamán možnostmi medicíny 21. století odchází ze vstupního vyšetření domů, aby nám v blízké budoucnosti zapůjčil svou tělesnou schránku k vylepšení.

Dalším druhem pacienta je člověk věřící. Takovíto lidé věří, že kost lze „dosypat“ vždycky a všude, že keramické implantáty jsou tisíckrát lepší než titanové a že amalgám je největší zlo vytvořené v tajných laboratořích iluminátů, Mosadu nebo rovnou CIA. Tyto pacienty musím vždy zklamat, a jelikož ošetření, které si vysnili, není v mých silách provésti, posílám je do Lurd nebo školy čar a kouzel v Bradavicích, kde by pro ně zástupci církve nebo čarodějnice mohli mít lektvar, po němž rostou třetí zuby.

Třetím druhem pacienta je člověk neandrtálský. Tím nechci nikoho urazit, neboť člověk neandrtálský nevyznačuje se neandrtálností svojí, nýbrž cíleným vyhledáváním léčby jeskynních lidí. Vše, co je „bílé“, považuje za panskou rozmařilost a ošetření trvající déle než patnáct minut zdají se mu k nevydržení dlouhá a dává to všemi dostupnými prostředky najevo. Na rozdíl od člověka věřícího se tito lidé dožadují amalgámu vždy a všude a vůbec jim nevadí, že byl poprvé použit někdy v 7. století v Číně a „moderní západní“ medicína ho masově začala používat kolem roku 1850. Tedy více než padesát let před sestrojením prvního letadla. Řekněte někomu, že mu budete léčit infarkt metodou z roku 1990 a zemře na ten infarkt vzteky. Plombujte zuby postupem z roku 1850 a budete v pohodě. Přinejmenším podle českých zdravotních pojišťoven.

Neočekávejte od medicíny nic. Možná pak budete příjemně překvapeni. V každém případě ale neodejdete zklamaní.

Psáno pro blog Dentální kliniky Jan Stuchlík, kde autor působí.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

MDDr. Adam Šíma, zubní lékař

Působí na pražské Dentální klinice Jan Stuchlík. Poskytuje komplexní zubní ošetření se zaměřením na konzervační a endodontickou terapii, parodontologii a úrazy zubů.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).