Hlavní navigace

Pivo v plechovkách válcuje točené. Proč, když není lepší?

31. 1. 2018

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Točené je točené, o tom s žádným pivařem nelze vést spory, přesto je v některých částech naší vlasti na vzestupu pivo v plechu a pivo lahvové. Proč tomu tak je a co se s tím dá dělat?

Lze-li v současné době nějak charakterizovat aktuální trendy v našem pivovarnictví a pivařství, pak je to rostoucí produkce a konzumace plechovkového piva. Řada pivovarů tím reaguje na pokles návštěvnosti restauračních zařízení, na níž se podepsala kombinace několika regulací z posledních let, jako je totální zákaz kouření, výrazné omezení počtů hracích automatů, elektronická evidence tržeb (EET) nebo rozšíření kontrol stravovacích zařízení ze strany dozorových orgánů státu.

Část restaurací drží nad vodou pivovar Zubr

Podle zatím průběžných odhadů díky tomu skončilo v naší zemi zhruba tři tisíce hospod, přičemž toto číslo ještě není konečné, protože k dispozici nejsou aktuální data z počátku letošního roku, kdy svou činnost pravděpodobně ukončily další restaurace. Důsledkem je, že lidé, zejména z menších obcí, kde zanikla většina z někdejších hospod, popíjí stále častěji doma, a to buď „lahváče“, nebo v poslední době pivo z plechovek.

O záchranu alespoň části restaurací ve svém regionu usiluje v posledních letech mimo jiné přerovský pivovar Zubr, který již třetím rokem provozuje přes čtyřicet takzvaných nájemních hospod a dalších zhruba deset přímo vlastní. Majitelé takových objektů, což jsou často obce, ale i soukromé osoby, mají díky tomu garanci placení nájmů, ale také vyškoleného personálu, který může využít i softwarových služeb spojených s pořízením a provozem EET. Podle ředitele pivovaru Tomáše Pluháčka se díky tomu podařilo všechny převzaté nájemní hospody udržet v provozu a udržet také původní objemy prodávaného točeného piva. To samo o sobě je úspěch, ale jen převzetí restaurací do péče pivovaru by zřejmě nestačilo.

Nejen Zubr, ale celá řada dalších pivovarů proto organizuje akce, jejichž cílem je konzumenty piva v hospodách udržet. Rozvíjejí se tak různé typy pivních stezek, kulturně-společenské akce spojené s návštěvou restaurací či různé soutěže. Stejně jako pro mnohé jiné činnosti totiž i pro provoz restaurací platí, že pokud se jednou hospoda zavře, obvykle se už znovu neotevře. Což je ovšem zejména v malých obcích docela zásadní zásah do tamního společenského života. A z obecného hlediska pak také zásah do tradic a pivní a pivovarské kultury.

Pivo v plechovce je nižší level

Pokud se nicméně vrátíme k plechovkovému pivu, pak právě jeho konzumace má s „klasickou“ konzumací piva pramálo společného. Výrobci plechovkových piv samozřejmě svůj produkt hanit nemohou, je ale zřejmé, že pivo v plechovce je fakticky nižší „level“ než čerstvě natočené pivo do půllitru. Pomineme-li doprovodnou společenskou „hospodskou atmosféru“, je pití plechovkového piva minimálně horším senzorickým zážitkem. Například proto, že pivo v plechovce nemusí mít, a obvykle ani nemá, optimální teplotu, protože každý spotřebitel nakládá se zakoupenou plechovkou jinak. Výsledkem je tu přechlazené, tu zteplalé pivo, takže v praxi ani není možné očekávat stejnou a pro konkrétní značku typickou chuť.

Galerie: Vítězná piva soutěže České pivo 2016

Také tlak v plechovce se mění v závislosti na teplotě, samotná konzumace přímo z plechovky pak není zrovna nejpohodlnější a přelitím piva z plechovky do nějaké nádoby (opravdu by mě zajímalo, zdali se při té příležitosti vždy dodržují zásady umyté, mokré a správně vychlazené sklenice) fakticky znamená oxidaci moku, a tedy opět i pokles jeho kvality. Kyslík totiž, na rozdíl od člověka, pivu škodí. Jak vrátit lidi do restaurací nebo jak je tam alespoň udržet, je pro pivovary, ale možná ještě více pro samotné hosty, velkou výzvou pro budoucí období.

Proč pivo v plechu nebrat?

Ale vzhledem k tomu, že „o peníze jde vždy až v první řadě“, se jako jedna z možných cest nabízí přehodnocení současné cenové strategie pivovarů a plechovkové pivo tudíž zdražit. Samozřejmě by byl jistým rizikem propad konzumace plechovkových piv, ale své opodstatnění by to mělo, třeba i ekologické. Plechovka je nevratný obal a jako takový se musí zlikvidovat nebo recyklovat, a nebo také, což často vidíme v naší přírodě – zahodit. Výrobou a pitím plechovkových piv tak nepomáháme ani našemu životnímu prostředí, ani senzorickému zážitku při jejich konzumaci. Nehledě na to, že usrkávání piv z plechovek nebo z lahví připomíná daleko spíše prostředí kovbojek z Divokého západu než atmosféru, která byla po dlouhá staletí nedílným koloritem tradic a života v naší zemi.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).