Hlavní navigace

ČR prokázalo nízkou spotřebu pesticidů, i potraviny máme „čisté“

20. 5. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Tuzemské potraviny z českých surovin téměř neobsahují pozůstatky pesticidů. Dokazují to pravidelné analýzy kontrolních úřadů. A v mezinárodním srovnání máme třetí nejnižší spotřebu pesticidů v Evropské unii.

V souvislosti se zemědělstvím se opakovaně poukazuje na množství chemických látek, které zemědělci nadměrně používají při pěstování hospodářských plodin, dobrá zpráva je, že v ČR to ale tak úplně neplatí. Potvrzují to aktuální data.

Česko má nízkou spotřebu pesticidů

Podle posledních, jen několik dnů starých dat Evropského statistického úřadu (Eurostat) klesl právě v naší zemi za posledních deset let prodej a spotřeba pesticidů nejvíce ze všech sledovaných zemí EU, a to o 38 procent. Naopak například v sousedním Rakousku, které je dlouhodobě vnímáno jako země preferující ekologické zemědělství, kde se pesticidy nepoužívají, vzrostl prodej a použití pesticidů za stejné období o 61 procent.

Vývoj prodeje pesticidů v EU

Autor: Eurostat

Procentuální vyjádření spotřeby nicméně většině spotřebitelů mnoho neříká, srozumitelnější jsou proto spíše údaje o celkové spotřebě množství pesticidů na hektar zemědělské půdy (plocha o rozměrech 100 × 100 metrů). Ta činí podle Eurostatu v ČR v průměru 1,9 kilogramu na hektar, zatímco třeba v sousedním Německu je spotřeba 3,4 kilogramu na hektar a ve zmiňovaném Rakousku 3,1 kilogramu na hektar.

Řada dalších zemí má ale spotřebu pesticidů ještě mnohem vyšší. Například v Belgii je to 8,0 kilogramu na hektar, v Itálii 7,7 kilogramu na hektar, ve Španělsku 5,6 kilogramu na hektar a v „zemědělské“ Francii 3,8 kilogramu na hektar, tedy dvojnásobek průměru ČR.

Lépe než naše země je na tom pouze Estonsko (1,2 kilogramu na hektar) a Dánsko (1,1 kilogramu na hektar).

Pesticidy v potravinách se v ČR pravidelně kontrolují

Nízká spotřeba pesticidů v naší zemi se následně promítá, jak vyplývá ze statistik kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), do jejich pozůstatků v potravinách.

Z výročních zpráv SZPI přitom plyne, že loni bylo na pozůstatky pesticidů v potravinách odebráno 1083 šarží potravin, přičemž nadlimitní množství reziduí pesticidů bylo zjištěno u 27 šarží. Jednalo se zejména o vzorky zelených čajů, chilli papriček, papriky, bazalky nebo koriandru. Obdobné výsledky kontrol prezentovala SZPI i za rok 2020, ve kterém inspekce odebrala ke kontrolám 1274 vzorků potravin a nadlimitní množství pozůstatků pesticidů zjistila u 34 vzorků. I předloni představovaly nejčastější riziko zejména vzorky zeleniny, podle SZPI šlo především o čaje, pekingské a čínské zelí, kapustu a mák.

Pozůstatky pesticidů v potravinách analyzuje také Centrum pro zdraví, výživu a potraviny Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Z již dříve publikovaných dat SZÚ vyplývá, že množství pesticidů nad povolený limit překračuje 3,6 procenta v ČR prodávaných potravin, což je o něco více, než je průměr EU (2,4 procenta). To je však dáno skutečností, že se do ČR řada potravin dováží ze zahraničí a analýzy zahrnují veškeré potraviny na našem trhu.

Pokud by se vyčlenily pouze potraviny původem z ČR, pak při kontrolách nevyhověly na obsah pesticidů pouhé dva vzorky.

Největší riziko je u produktů ze zemí mimo EU

Obvyklou argumentací v této souvislosti je, že obsah konkrétních pozůstatků pesticidů je sice podle kontrol v limitu, rizikem pro spotřebitele je ale „koktejl“ pesticidů, jehož účinky na lidské zdraví nejsou dosud dostatečně prostudovány.

To je samozřejmě pravda, z dat Eurostatu ale vyplývá, že i při tomto riziku vychází jako nejlepší pro spotřebitele tuzemská produkce, neboť většina potravin zahraničního původu pochází ze zemí EU. I to je ale stále dobrá volba, nejčetnější překročení povolených limitů pozůstatků pesticidů zjišťují naše dozorové orgány u produktů ze zemí mimo EU, v poslední době například z Kambodži.

Zbavit se pozůstatků pesticidů trvá půdě roky

Tak či tak jsou poslední data Eurostatu jedním z možných argumentů k preferenci potravin vyrobených ze surovin vypěstovaných na našem území. A to navzdory skutečnosti, že se v půdě a vodě tyto pozůstatky chemických látek (nejen) na našem území stále nacházejí.

U řady z nich to totiž trvá několik let, a dokonce i desítky let, než se rozloží nebo proniknou to hlubších vrstev půdy, kde nemohou kontaminovat hospodářské rostliny.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).