Hlavní navigace

Jak se starat o prsa podle toho, kolik vám je: Co musíte dělat ve 30 a co v 50

3. 11. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Rakovina prsu postihne téměř deset žen ze sta. To je hodně. Naštěstí naděje na vyléčení je vyšší než v minulosti, žena však musí přijít včas – zásadní roli tady hraje samovyšetření a od určitého věku také pravidelný mamograf. A ještě jedna věc, nevěřte mýtům, které se o karcinomu prsu tradují.

Na tahle tvrzení o nádorech prsu si dejte pozor, protože víra v ně by vás mohla stát zdraví a v krajním případě i život. Překvapivě mnoho žen si například myslí, že do určitého věku se jich rakovina prostě týkat nemůže nebo že se nádory prsu vyskytují především tam, kde se dědí sklony k nim. 

Co se dozvíte v článku
  1. Mýty, kterým nevěřte
  2. Hlídejte si prsa už od mládí
  3. Ve dvaceti se správnou podprsenkou
  4. Po třicítce je samovyšetření nezbytné
  5. Po čtyřicítce pravidelně na mamograf
  6. V padesáti pokračujte dál

Mýty, kterým nevěřte

1. Jsem moc mladá na rakovinu 

Ženy často podceňují vyšetření, protože si myslí, že jsou na nádor prsu moc mladé, protože ten se podle všeobecného mínění objevuje, když už, až kolem padesátky či šedesátky. Jenže, tehdy je sice častější, ale rozhodně se může vyskytnout i podstatně dříve. 

Moje nejmladší pacientka s rakovinou prsů měla dvacet tři let, řekla mamoložka Renata Kalajová z pražské Perfect Clinic. Každoročně se ve statistikách objeví několik žen s rakovinou prsu mezi dvacítkou a pětadvacítkou a několik desítek případů mezi pětadvacítkou a třicítkou. 

2. Žádná historie, žádný problém

Mnoho žen si nevyšetřuje doma samo prsa nebo nechodí na kontroly, protože si myslí, že když se rakovina prsu neobjevila v rodině, jsou mimo ohrožení a stačí, když začnou chodit někdy kolem padesátky na mamograf. Ale tak to není, téměř osmdesát procent případů se nakonec objeví mezi ženami, které dosud karcinom prsu v rodině neměly. 

3. Silikonová prsa způsobují rakovinu

Silikonové implantáty nezpůsobují rakovinu prsu, což je doloženo mnoha klinickými studiemi ve světě. Výskyt rakoviny prsu je stejný ve skupině žen s prsními implantáty jako ve skupině žen bez prsních implantátů.

Test ukáže, zda žena s rakovinou prsu potřebuje chemoterapii Přečtěte si také:

Test ukáže, zda žena s rakovinou prsu potřebuje chemoterapii

4. Mamografie bolí

Samotné vyšetření může být malinko nepříjemné, především u žen s menšími prsy, ale nejde o žádnou intenzivní bolest. A hlavně, tento malý diskomfort dokáže zachránit život. Mamografické vyšetření totiž dokáže odhalit rakovinu již v počáteční fázi, vysvětlila mamoložka Kalajová. 

Mamografie se hodí i pro ženy s umělými prsy. Není se ale čeho bát, mamograf implantát nepoškodí a nemůže způsobit ani jeho prasknutí. Vyšetření se u těchto žen provádí stejně, pouze pokud je možno, tak se implantáty posunou mimo zobrazovanou tkáň. 

5. Rakovina prsu postihuje pouze ženy

I muži mohou onemocnět rakovinou prsu, jakkoli jde o diagnózu vzácnou. Ročně se v Česku objeví zhruba čtyřicet případů, pro srovnání, žen onemocní kolem sedmi tisíc. Rakovina prsu u mužů se projevuje bulkou pod bradavkou nebo u dvorce, bradavka se může deformovat. Léčí se stejně jako u žen operací, po které následuje onkologická léčba. 

Hlídejte si prsa už od mládí

Samovyšetření prsu se doporučuje už od dvaceti let – mimo jiné i proto, že ve třiceti, kdy riziko nemoci začíná mírně stoupat, už ho ženy budou perfektně zvládat. Na přelomu čtyřicítky přichází na řadu mamografické vyšetření, které je od 45 let věku jednou za dva roky hrazené ze zdravotního pojištění. Bezpečné je i pro ženy se silikonovými implantáty.

Mýty a fakta o mamografii: Kde je pravda? Přečtěte si také:

Mýty a fakta o mamografii: Kde je pravda?

Samovyšetření prsu by ženy měly provádět pravidelně každý měsíc, ideálně v období po menstruaci, a v případě neobvyklých změn navštívit lékaře. Zvlášť důsledné by měly být ženy, u kterých se nádorové onemocnění objevuje v rodinné anamnéze. Pacientka časem získá rutinu a přehled o „normálním“ vzhledu svých prsou a jakoukoliv odchylku snadno rozezná, doporučuje Lucie Hallamová, vedoucí lékařka EUC Mamocentra Olomouc.

Tohle je důležité vědět

  • Rakovina prsu je u žen nejčastějším nádorovým onemocněním. 
  • Ročně jím v Česku onemocní přes 7000 pacientek. 
  • Nejúčinnější prevencí je pravidelné mamografické vyšetření, které dokáže odhalit zhoubný nádor v počátku u 85–90 procent pacientek. 
  • Neméně důležitá jsou rovněž pravidelná samovyšetření. 
  • Při nálezu bulky či neobvyklých změn je potřeba hned navštívit lékaře. 

Ženy navíc mohou na pravidelné kontroly k lékaři chodit dříve než ve zmiňovaných pětačtyřiceti. Je doporučováno chodit na preventivní vyšetření prsů od 30 let jednou za dva roky. Já doporučuji chodit na vyšetření jednou ročně, protože u mladých žen nádory většinou rychleji rostou, jsou agresivnější a hůře se léčí, říká mamoložka Renata Kalajová. 

Dominantní vyšetřovací metodou v tomto věku je ultrazvukové vyšetření. U žen s pozitivní rodinnou anamnézou – to znamená, že nemoc měla nebo má jejich matka nebo sestra – by žena měla chodit na vyšetření prsů jednou za rok už od 20 let.

Je důležité vědět, že i zdravá prsa se v čase mění – mírné odlišnosti lze pozorovat i v rámci jednoho menstruačního cyklu, větší v průběhu let. I v mládí se někdy mohou objevit například nezhoubné bulky, ve vyšším věku cysty – jejich riziko však může posoudit jen lékař. 

Ve dvaceti se správnou podprsenkou

Po dvacítce začínají být prsa ovlivněna působením gravitace a výkyvy tělesné hmotnosti. Mnoho žen si v tomto věku navíc vybírá špatnou velikost podprsenky, která kromě nepěkného vzhledu může hlavně uškodit zdraví. Zvláště ženám s větším poprsím může nevhodné prádlo způsobit například bolesti zad.

Víc než polovina našich bolestí je psychosomatického původu, říká fyzioterapeut Přečtěte si také:

Víc než polovina našich bolestí je psychosomatického původu, říká fyzioterapeut

Pokud podprsenka škrtí, může omezit průtok krve, což v horších případech vede ke vzniku cyst. Nežádoucím komplikacím lze předejít včasným výběrem dobře padnoucího spodního prádla.

Po třicítce je samovyšetření nezbytné

Riziko rakoviny každým rokem vzrůstá, proto by mělo být samovyšetření mnohem důkladnější. V případě nálezu neobvyklých nebo bolestivých útvarů by ženy měly neodkladně kontaktovat svého gynekologa. Ten je v případě nutnosti odkáže na další vyšetření. Nejčastěji se používá sonografické vyšetření, které je bezbolestné a nemá žádné nežádoucí vedlejší účinky. Provádí se na vyšetřovacím lehátku pomocí ultrazvukové sondy, popisuje lékařka Lucie Hallamová.

Jak často si provádíte samovyšetření prsu?

Prsa jsou v tomto věku sice stále elastická, ale vlivem kojení mohou ztratit na pevnosti. Při nadměrném zvětšení prsou může dojít k popraskání pokožky – vzniklé strie pak lze pravidelně promazávat pečujícím olejem. Během kojení by si pak ženy měly dát pozor především na mastitidu neboli zánět mléčných žláz. K příznakům onemocnění patří pocit slabosti, vysoká horečka a svalová bolest. Prsa jsou horká a velmi bolestivá. Důležité je pravidelně aplikovat studené zábaly, následně před kojením prsa nahřát a mírně z nich odstříknout mléko. 

Po čtyřicítce pravidelně na mamograf

Vzhled ňader se po čtyřicítce začíná měnit mnohem výrazněji. Prsní tkáň se postupně přetváří na tuk, a prsa jsou tak mnohem měkčí. V prsou navíc ubývá kolagenu, což způsobuje jejich pokles. S přibývajícím věkem se zároveň zvyšuje i riziko rakoviny prsu. 

Prevence je tak ještě důležitější a ženy by ji rozhodně neměly podcenit. Pravidelně by měly docházet na mamografické vyšetření, které od věku 45 let hradí pojišťovna. Nárok ženě vzniká vždy s odstupem dvou let od poslední kontroly. Mamografické vyšetření je hrazeno zdravotní pojišťovnou na základě potvrzené žádanky od gynekologa nebo praktického lékaře. Odborníci však doporučují s preventivním vyšetřením začít již ve čtyřiceti.

V padesáti pokračujte dál

I když už žena chodí pravidelně jednou za dva roky na mamograf – někteří odborníci doporučují v roce mezi těmito vyšetřeními absolvovat kontrolní ultrazvuk – měla by si i nadále svoje prsa vyšetřovat sama. Intervaly mezi kontrolním snímkováním jsou přece jen relativně dlouhé. 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jako redaktorka se specializací na zdravotnictví prošla deníky Lidové noviny a Mladá fronta DNES. Už několik let se věnuje on-line žurnalistice jako autorka i editorka, psala například o mýtech a dezinformacích pro Seznam Zprávy.