Hlavní navigace

Parkour. Malým dětem zakažte, větším sežeňte trenéra

Tereza Víchová

U nás se objevil poměrně nedávno a už drží první příčky v oblíbenosti dětských sportů. Parkour je in, ale má mít svá pravidla. Protože tenhle sport s sebou nese i zranění a nebezpečné situace.

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Novodobý fenomén většiny kluků. Parkour je dnes něco, čím byl v devadesátých letech skate. Má své internetové idoly, kteří pořádají workshopy a letní tábory. A rodiče hlavně v menších městech marně hledají parkourový kroužek, aby jejich syn (ale i některé dcery)  neskákali nejdříve z odpadkových košů u školy a později po střechách paneláků.

Sport jako každý

„V době nadměrného vysedávání u počítačů a mobilních zařízení tento trend obecně vítám, ale jako každý musí mít svá pravidla. Nahlížím na něj tedy pozitivně, pokud se provozuje tak, jak má,“ říká prof. Ladislav Plánka, přednosta kliniky dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie, Lékařská fakulta MU a Fakultní nemocnice Brno.

Parkour je sport jako každý jiný. I když skutečnost, že se primárně neprovozuje na hřišti nebo v hale, nás svádí brát ho spíš jako zábavu nebo hraní. A také k tomu neohlídat tak jako rodiče všechny nutné okolnosti. Třeba přípravu, trénink nebo ochranné pomůcky. Samozřejmě že zkušený „skokan“ asi nebude nadšený, když mu ve čtrnácti letech budete horlivě vnucovat helmu nebo chrániče. U menších dětí to ale ještě určitě jde.

TIP: Problémy s váhou mají zejména děti z chudších rodin 

Pro předškoláky by měl být tabu

„Parkour by rozhodně neměly cvičit děti předškolního věku. Důvodem jsou především dopady na tvrdý povrch, které jsou pro malé děti naprosto nevhodné,“ varuje sportovní lektorka Kristýna Přibylová.

Pokud tedy vaše dítě o prázdninách obdivně sledovalo videa na YouTube a teď chce vyzkoušet to samé, co zkušený parkourista, směrujte ho na měkký povrch, třeba na trávu. A přidejte k tomu helmu a chrániče. Začínat by se mělo jednoduchými cviky a obtížnější přidávat až ve chvílích, kdy je malý sportovec jistější.

I když ideální je samozřejmě naučit se základy v nějakém organizovaném kroužku, kde dbají i na nácvik všech bezpečnostních zásad,“ dodává Kristýna Přibylová.

Více zraněných

Během prázdnin jste jen těžko našli lektora parkouru pro vaše dítě (ostatně i mimo ně je to problém a poptávka značně převyšuje nabídku, viz níže). A to bylo bohužel znát v chirurgických ambulancích a nemocnicích, což potvrzuje Ladislav Plánka. „V posledním období zaznamenáváme zvýšený přísun zraněných dětí z této formy zábavy. Není to nic neobvyklého, vždycky, když se objeví nějaký nový moderní sport, přináší to samozřejmě i souvislosti, jako je poptávka po zboží, vznik nových institucí a také další úrazy.“

Parkour

  • Druh pohybu, jehož základem je schopnost dostat se z bodu A do bodu B efektivně, s co nejmenší spotřebou energie, účinně za použití vlastního těla, a to prostřednictvím akrobatických prvků, salt, přeskoků apod.
  • Pomáhá v překonávání libovolných překážek v okolním prostředí, případně lze navštěvovat tělocvičny (gymy), ve kterých je možné si nebezpečnější triky vyzkoušet a naučit se je.
  • Může být provozován jak ve městě, tak v přírodě. 

Použité zdroje Wikipedie: Parkour

Zranit se samozřejmě dítě může třeba i během hraní na hřišti nebo jakémkoliv jiném sportu. Parkour má ale jednu nepříjemnou výsadu (která by nás opět měla přinutit přemýšlet nad věkem dítěte a místy, kde „skáče“):

„Druhy úrazů se nijak neliší v porovnání třeba s atletikou. U parkouru jsou ale pravděpodobnější pády z větší výšky, a tím s vyšší energií,“ dodává lékař. „Vidíme tedy i poraněné orgány dutiny břišní, komplikovanější zlomeniny nebo poranění hlavy. Jednotlivé prvky parkouru jsou navíc více nebezpečné než u atletiky, pravděpodobnost úrazu je tedy větší.“

Pozor na internet

Vše totiž díky němu vypadá snadno v provedení těch nejzdatnějších. Váš potomek tak může lehce nabýt dojmu, že přeskočit z jedné střechy na druhou zvládne za pár dní tréninku. Buďte velmi obezřetní, pokud sleduje tzv. tutoriály, tedy návody na internetu. Praktické ukázky a návody by měly být jen jemnou inspirací a sloužit pro jednodušší cviky a první seznamování s tímhle sportem:

„Parkour bych přirovnala k jízdě na skateboardu, který byl ve své době také hodně populární a spousta náctiletých zkoušela nejrůznější triky a dovednosti po vzoru svých kamarádů. Pro nácvik jednoduchých skoků a přeskoků asi není od věci podívat se na správné provedení, a to dnes umožňuje právě internet. Skutečný parkour je ale ve své pravé formě o velkých skocích, saltech a překonávání nejrůznějších obtížných překážek – a zde si již žádný parkourista s internetem nevystačí,“ říká Kristýna Přibylová. 

Najít trenéra? Nadlidský úkol

Chcete-li předcházet úrazům a váš syn nebo dcera jsou z parkouru momentálně u vytržení (a nic je ve skákání přes cokoliv nezastaví, což potvrzuji jako matka dvou synů, které parkour do života vtrhl v době, kdy tohle slovo spojovala zatím jen s koňmi), nasaďte všechny síly a zkuste pro školní rok hledat trenéra nebo kroužek:

„Vzhledem k dopadům z velké výšky na tvrdý povrch je důkladný trénink ještě důležitější než u jiných pohybových aktivit,“ upozorňuje Kristýna Přibylová. „Parkour je také poměrně náročný na zapojení svalů, proto se u starších dětí doporučuje doplnit trénink i o posilovací cviky – samozřejmě s respektem k věku parkouristy a jeho schopnostem.“

Kroužky, akce, workshopy

Parkourové kroužky najdete po celé republice, ale stále jsou výsadou spíš větších měst. Pokud je nemáte v dosahu, zapátrejte také po specializovaných workshopech známých parkouristů. Jednodenní nebo víkendové akce se pořádají často, jsou dobře zorganizované a jejich lektoři dbají především na to, aby děti učili bezpečnosti a odhadnutí vlastních sil a možností. To všechno může předejít úrazům, jak potvrzuje i Ladislav Plánka:

„Pokud mohu doporučit, ať dají rodiče pozor na to, aby si základy bezpečného parkouru jejich děti nejprve osvojily pod odborným dohledem. Většinou se začíná v tělocvičně na žíněnce nebo trampolíně, a teprve potom by se měly pouštět do zábavy mezi paneláky. Helma a chrániče kloubů podobně jako na kole jistě pomohou od nepříjemných lehčích zranění.“

Skákat pod odborným vedením?

Tréninky parkouru nejsou jen tak nějaké skákání. Děti navštěvují kryté haly, kde se podle Kristýny Přibylové učí salta, trénují přeskoky větších překážek i skok do dálky. 

„Trénink jsem několikrát viděla a rozhodně je fyzicky náročný, není to jen nějaké ‚skákání‘. Učí děti důležitým základům a dává jim jistotu při provádění cviků. A až když jsou si svými výkony jisty, přesouvají se do venkovního prostředí, kde opět začínají v prostorách, kde je riziko úrazu menší. Osobně si myslím, že tohle je správný postup, protože respektuje pravidlo, že dovednosti potřebné pro správné provádění skoků se učí postupně,“ dodává Kristýna Přibylová.

Parkour u vás není?

Pokud kroužek parkouru ve vašem okolí není k nalezení, můžete se pokusit najít alternativu. Většina dětí je okouzlená především salty, která se učí samy na trampolínách. A především salta v bezpečném prostředí vyučují i kurzy jumpingu – i ty začínají být stále populárnější. I ty ale najdete spíš ve větších městech.

tipli

Základy parkouru však dětem může poskytnout i klasická gymnastika. Na první pohled možná nevypadá tak atraktivně jako produkt populárního youtubera, ale když u ní díte vydrží, je to jeden z nejlepších sportů pro všestranný rozvoj a ideální vstupenka do jakékoliv další pozdější sportovní specializace.

„Důležité je najít pro dítko pohybovou aktivitu, která ho baví, ať už je to fotbal, nebo atletika, a kterou bude moci navštěvovat v místě školy nebo bydliště,“ uzavírá Kristýna Přibylová.

Odborná spolupráce:

Prof. MUDr. Ladislav Plánka, Ph.D.

Dětský chirurg, přednosta kliniky dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie, Lékařská fakulta MU a Fakultní nemocnice Brno. V Centru dětské traumatologie se zaměřuje také na oblast prevence dětských úrazů a podílí se na projektu Děti bez úrazu.



Kristýna Přibylová

Sportovní lektorka Monkey´s Gym, tělocvičny šité na míru dětem, kde je komfortní a moderní prostor vybaven nářadím určeným přímo pro ně. Lektoři kladou důraz na respekt ke správnému psychomotorickému vývoji u dětí a jejich individuálním dispozicím.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).