Hlavní navigace

Papírování zabere praktikovi 50 % času, jen zbytek má pro pacienty

Redakce

Přebujelá administrativa krátí lékařům prostor pro pacienty – podle představitelů praktiků zabírá dokonce čtyřicet až padesát procent jejich času. Více času na pacienty a méně byrokracie, přejí si lékaři.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Za největší žrouty času považují praktičtí lékaři vypisování formulářů pro „sociálku“ či zpráv pro zdravotní pojišťovny. Jak sami říkají, delší dobu stráví vyplňováním papírů než léčením pacienta.

Za zbytečný „papír“ označují například lístek na peníze, ruční vyplňování formulářů pro vyšetření CT či magnetickou rezonanci, potvrzení o schopnosti studovat vysokou školu, povinná hlášení o spotřebovaných očkovacích látkách. Řešení chtějí všeobecní praktičtí lékaři hledat společně na XIII. jarní interaktivní konferenci v Praze, kam se jich v pátek 26. dubna 2019 sjede přes čtrnáct set.

Přepisujeme a opisujeme, stěžují si lékaři

O programu konference a jejích záměrech informuje v tiskové zprávě Společnost všeobecného lékařství (SVL): „Je neuvěřitelné, že v dnešní technologicky vyspělé době nám chybí online komunikace v systému. Přepisujeme a opisujeme, posíláme si papíry jak v rámci polikliniky, tak po ČR,“ říká Otto Herber z SVL.

Osobně považuje za největší absurditu „lístek na peníze“: „Tradiční poukaz, který má ubezpečit instituce, že pacient je stále pacientem. Přichází si pro něj jednou až dvakrát do měsíce, přestože jsem sociální správě i zaměstnavateli dal vědět vypsáním neschopenky, že pan XY je nemocen a je nemocen až do doby, než jim dalším dílem neschopenky dám vědět, že nemoc skončila. A tato fosilie je v zákoně,“ popisuje lékař. „Stejně tak nechápu vypisování potvrzení o schopnosti studovat vysokou školu – za třicet let praxe jsem nezažil, že by někdo nemohl na vysoké škole studovat.“

Administrativy přibývá

Otto Herber společně s praktickým lékařem Cyrilem Muchou povede na konferenci téma Více času na pacienty a méně byrokracie. MUDr. Mucha si dokonce udělal průzkum mezi kolegy, které administrativní úkony je drtí nejvíce. Dotazníky vyplnilo sto praktických lékařů, padesát procent z nich soukromých a padesát procent zaměstnanců.

„Všichni označili současnou administrativu za nadbytečnou, nejvíce z nich napsalo, že jim zabírá čtyřicet až padesát jejich pracovní doby. Přes devadesát procent dotázaných vnímá, že administrativy každoročně přibývá,“ říká Cyril Mucha a upřesňuje: „Za nejhorší považují vyplňování nesčetných formulářů pro Českou správu sociálního zabezpečení, poté zprávy pro komerční zdravotní pojišťovny a vypisování papírů kvůli lázním.“

Absurdity administrativy

podle MUDr. Otty Herbera

  • Smlouvy se zdravotními pojišťovnami – doba, kdy ke spolupráci stačil jeden list papíru, je nenávratně pryč. Opisování smluv a dodatků certifikací a recertifikací je každoročním rituálem lékařů na přelomu roku. Přestože již 30 let ordinuji a snažím se praxi vylepšovat, dokola jsou opisovány původní texty. Novinky jsou sice obsaženy v Dodatcích, ale stačilo by zcela pouhé konstatování změn.
  • Administrativa v praxi, v ordinaci. V současném právním uvědomění pacientů a právníků platí, že „co není na papíře, jako bys neudělal“. Jinými slovy lékaři se snaží ve strachu před případným napadením vše písemně zaznamenávat do úplných detailů. Pokud v dokumentaci uvedu, že nález na břiše je v normě, a následně se stav změní – mám problém – protože jsem nepopsal vyšetření jednotlivých orgánů.
  • Další administrativa uvnitř systému – například oddělení zobrazovacích vyšetřovacích metod (magnetická rezonance, CT) si vytvářejí vlastní formuláře. Praktický lékař si je musí stáhnout z webu pracovišť, vytisknout, ručně vyplnit, okopírovat a založit do tradiční papírové dokumentace v kartotéce. Běžně obsahuje žádost o jeden takový úkon 2–3 listy papíru. Tyto požadavky není možné podat online.
  • Historický papírek „lístek na peníze“ – tradiční poukaz, který má ubezpečit instituce, že pacient je stále pacientem. Přichází si pro něj 1–2× do měsíce, přestože jsem sociální správě i zaměstnavateli dal vědět vypsáním dlouhodobé pracovní neschopnosti, že pan XY je nemocen a bude nemocen do doby, kdy jim dalším dílem neschopenky dám vědět, že už nemocen není. Tato fosilie je v zákoně.
  • Vypisování kontrolních zpráv pro Českou správu sociálního zabezpečení u stavů, které jsou pro pacienta nezvratné. Například po ztrátových úrazech končetin, u vrozených vad či metabolických vad.
  • Potvrzení o schopnosti studovat vysokou školu – stále ještě potvrzujeme, že pan XY je schopen studia na VŠ. Za 30 let praxe jsem nezažil, že by někdo nemohl na vysoké škole studovat.
  • Povinná hlášení o spotřebovaných očkovacích látkách – ty podáváme několikrát v roce na různé instituce jako hygienickou službu či na distributorům léků, přestože tyto údaje mají k dispozici zdravotní pojišťovny nebo Ústav zdravotnických informací a statistiky. Určitě by nebyl problém, aby se subjekty, které tyto údaje vyžadují, propojily se zdravotní pojišťovnou a sdílely data napřímo.

S kompletními výsledky dotazníkového šetření seznámí praktické lékaře na zmíněné konferenci, kde budou probírat i řadu jiných témat. Odborná Společnost všeobecného lékařství se podílí na tvorbě doporučených léčebných postupů, koncepci oboru a je partnerem pro jednání v dohodovacích řízeních jak o kompetencích praktického lékaře, tak o ceně jeho práce. Snaží se upozorňovat na problémy praktických lékařů i jejich pacientů, například na zbytečné obíhání mnoha vyšetření kvůli banalitám či úskalí GDPR, tedy ochranu osobních údajů v praxi praktika.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).