Hlavní navigace

Otužování přináší i benefity, které nečekáte

Petr Havel

Otužování posiluje imunitu i psychickou odolnost. Otužováním a plaváním ve studené vodě kromě toho také hubneme, a to dokonce hned dvakrát. A tím přínosy ještě nekončí.

Doba čtení: 4 minuty

Pohled na otužilce plavající v chladné vodě našich řek či jiných vodních ploch, který se nejčastěji naskýtá právě v současné době, nebývá obvykle v myslích většiny lidí podnětem k tomu, aby se sami stali otužilci. Což je docela škoda, protože otužování představuje z řady důvodů vhodné spojení mezi hobby činností, bližším kontaktem s přírodou, a zejména příznivým vlivem na odolnost organismu ve všech směrech.

Naši otužilci přitom dokázali v minulosti svými výkony zaujmout celý svět, a zdaleka nešlo a nejde jen o překonání kanálu La Manche legendárním Františkem Venclovským. Řadu světových rekordů, například z maratonu Slapy-Mělník v délce dvaadevadesáti kilometrů, drží například dodnes aktivní Richard Blatný, který mimochodem kanál La Manche překonal také, ale jako první „suchozemec“ na světě stylem prsa.

Na jak dlouho se vystavit chladu?

Následující základní principy otužování vycházejí právě ze zkušeností a znalostí Richarda Blatného. Obecně lze přitom podle něj s otužováním začít kdykoli, třeba malí Eskymáci jsou otužováni od narození, dívky ve Skandinávii zase chodí běžně v létě v minisukních. Vnímání chladu je tak relativní a schopnost se s ním vyrovnat záleží na celé řadě parametrů, jako je zdravotní stav, předchozí otužilecký trénink, věk, zkušenosti, vrstva podkožního tuku, psychika a podmínky před a po vlastním otužileckém aktu. „Je rozdíl, pokud se po výstupu z chladné vody musíme jít obléci k místu startu a oblékáme se pod otevřenou oblohou, nebo zda jedeme domů třeba MHD nebo vozem, nebo se můžeme ohřát a obléci v klubovně. Rovněž záleží, zda máme možnost občerstvení, například teplý čaj z termosky,“ konstatuje Richard Blatný.

Alternativa k pobytu ve studené vodě, jako je sníh nanášený na holé tělo, se podle něj nedoporučuje, neboť tím dochází k odření kůže. Velkou roli podle Blatného hraje také vlhkost vzduchu, například v kryokomoře o teplotě absolutně suchého vzduchu –160 °C se cítíme „jako na horách“.

Obecně platí, že délka chladové expozice by měla být tak dlouhá, dokud nám je stále pocitově příjemná s ohledem na vlastní dispozice, místní podmínky a psychiku. Psychika má přitom dvě základní protichůdné složky – co jsme schopni ještě podstoupit a co nás motivuje vydržet více, na druhé straně musí být varovnou brzdou, co si v dané situaci můžeme dovolit. „Je také třeba mít na paměti zkušenost, podle které se tělo dostane do výchozího klidového stavu po přibližně trojnásobné době, po kterou bylo vystaveno chladové expozici,“ upozorňuje Richard Blatný.

Na otužování postupně

U malých dětí jsou nicméně dispozice k otužování malé nebo téměř chybí, a teprve s rostoucím věkem se vytvářejí. S otužováním formou plavání ve studené vodě se tak doporučuje začínat až po desátém roce věku, spíše však ještě později. Pro začátek stačí, s ohledem na podmínky a psychickou odolnost dítěte, pouze kandidáta otužilství celého opláchnout na pár vteřin v chladné vodě (takzvaně na vodníka) a poté jej urychleně osušit a teple obléci.

Důležitá je přitom pravidelnost chladové terapie a sledovaný cíl. Lze například jen „občansky“ omezovat oblečení a cvičit v přírodě, nejčastěji pak běhat a plavat. Právě plavání ve volné přírodě, ale také horolezectví, je podle Richarda Blatného spojeno s vyšším stupněm otužilosti. „Zde se již jedná o přímou úměru: čím déle plaveme a výše lezeme, tím více musíme být otužilí a svalově disponovaní. Plavci mají zakázáno oblečení (neopren), tedy vyšší úroveň otužilosti je u nich spojena s vyšším obsahem podkožního tuku, ale i muskulatury. Dálkoplavci proto bývají robustních postav (BMI 27 a více),“ připomíná.

Otužování přináší i benefity, které nečekáte

Jako každou pravidelnou pohybovou aktivitou i otužováním posilujeme imunitní systém, zocelujeme tělo i ducha, získáváme vytrvalost, schopnost snášet nepohodu, léčíme nechutenství, prokrvujeme tělo, posilujeme kardiovaskulární systém.

Druhotně zároveň získáváme spokojenost (endorfiny – elixír štěstí), snižujeme nemocnost, přicházíme do kontaktu s lidmi podobného zaměření a způsobu života. Jsme připraveni na náhlou situační krizovou situaci (proboření ledu, pád z lodi, záchrana tonoucího atd.). Otužováním a plaváním ve studené vodě kromě toho také hubneme. Jak přitom Richard Blatný podotýká, v takovém případě hubneme hned dvakrát – tělo jednak vydává mechanický výkon a jednak kryje ztrátu tepelné energie. „Je proto nezbytné se stravovat vydatně, ale zdravě, s bohatým obsahem vitamínů a důležitých minerálů, nekouřit a alkohol konzumovat jen střídmě a příležitostně,“ zdůrazňuje úspěšný otužilec.

Jak na to

Stát se u nás organizovaným otužilcem není kupodivu zas tak těžké – v naší zemi je zhruba na padesát aktivních otužileckých klubů sdružujících asi tisícovku otužilců. Jednou z nejaktivnějších organizací je Česká otužilecká unie nebo Klub Ledních Medvědů, jehož zakladatelem je právě Richard Blatný, který má několik poboček po naší republice. Další informace o otužování můžete získat například na Richardblatny.com nebo Otužilci.cz.

Postup pro začátečníky najdete také v článku Otužování jako prevence zimního nachlazení. Otužování, dechová cvičení a meditace nejsou sice nic nového, ale funguje to. Světový zájem o ně vyvolal „ledový muž“ Wim Hof, který nyní předává své zkušenosti s otužováním a účinky chladu dalším nadšencům: