Ortorexií trpí bohatší lidé s vyšší inteligencí

Samotná myšlenka, že by mělo být jídlo maximálně přírodní, a tedy zdravější, není patologií. Patologií se stává obsese ohledně jídla a stravování.

Ortorexii poprvé definoval lékař Steven Bratman z Colorada v roce 1997 a popsal ve své knize Healthfood Junkies – Fanatici zdravé výživy. Název je odvozen z řečtiny a vznikl spojením dvou starořeckých slov – „orthós” – správný – a „orexis” – žádostivost, chuť, apetit. Tento lékař, praktikující alternativní (především celostní), ale i konvenční medicínu, byl zprvu přesvědčen o novém, správném směru ve výživě, a tedy propagátor myšlenky zdravého, přírodního stravování. Později založil společenství, které se zabývalo realizací jeho ideologie zdravé výživy, toto však sám opustil proto, že jeho členové tento směr značně zradikalizovali až na patologickou posedlost zdravou výživou. Zastánci ortorexie jsou radikálními odpůrci uměle hnojených, geneticky upravovaných potravin bez použití chemických konzervantů a barviv, zaměřují se zásadně a bez výjimky na bio potraviny ze specializovaných obchodů s tím, že odmítají jakékoliv jiné způsoby stravování.

Galerie: Chtějí být jako Ken a Barbie. Končí jako trosky

Samotná myšlenka, že by mělo být jídlo maximálně přírodní, a tedy zdravější, není patologií, patologií se stává obsese ohledně jídla a stravování. Seznam povolených potravin se však dále časem zužuje, zastánci ortorexie začínají dále vyčleňovat i z bio potravin ty bezpečné a méně bezpečné, podle toho, kdo je výrobcem a jaké k tomu použil postupy při výrobě, jestli potraviny „nekontaminoval znečištěný vzduch“, jestli všechny postupy byly správné, zda se dodržela správně sklizeň apod., tak totiž může podle jejich přesvědčení hrozit nebezpečí z otrávených potravin a jejich škodlivosti.

Posedlosti zdravou výživou se věnuje rozhovor s Miroslavou Navrátilovou, vedoucí lékařkou z Poradny pro poruchy metabolismu a výživy Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno. 

Jak poznáme skutečnou hranici mezi „normální“ starostí o zdravou výživu a psychickou poruchou? Mají k ní někteří jedinci silnější dispozice? Kteří?

Ortorexii řadíme mezi poruchy příjmu potravy a podobně jako u mentální anorexie či bulimie jí častěji trpí vyšší socioekonomické vrstvy, ve většině případů osoby s vyšší inteligencí. Tito lidé se zabývají intenzivním zkoumáním jednotlivých druhů potravin a úzkostně se zaměřují na zdravou výživu, informace získávají převážně z internetu a z nejrůznějších filozofických směrů, komunikují spolu prostřednictvím blogů a jiných specializovaných internetových stránek a vzájemně se posilují ve svém odhodlání ve „zdravé“ výživě vydržet. Jedná se převážně o vysokoškoláky nebo středoškoláky s velkým kulturním a všeobecným přehledem, zatímco ve druhé skupině obyvatel se základním vzděláním se vyskytuje spíše tendence k obezitě.

Lidé s mentální anorexií trpí primárně psychickou poruchou na rozdíl od filosoficky a eticky zaměřené části populace na tzv. „zdravou“ výživu. Nemocní s mentální anorexií či bulimií se však velmi často na tzv. „zdravou“ výživu odvolávají. Odborně popsanou ortorexii od anorexie dělí dlouhých osmnáct století – projevy onemocnění, z nichž byla později diagnostikována mentální anorexie, byly popsány již Galénem ve 2. století.

Je vlastně podle českých specialistů úzkostlivá starost o zdravou výživu psychickým onemocněním? 

V iniciálních fázích se příznivci navzájem ujišťují o oprávněnosti tohoto počínání, neboť mezi zásady ortorexie patří obecně správné přístupy, např. nepožívat alkohol, nepít kávu s kofeinem, nesmí se jíst potraviny, které obsahují umělé přísady nebo přišly do styku s pesticidy, herbicidy apod. Později k tomu přistupují další výjimky ze stravování – nejíst výrobky z pšenice, výrobky obsahující lepek, cukr, vyvarovat se soli, nepoužívat k přípravě stravy kvasnice, sóju, kukuřici, a dokonce ani mléčné výrobky. Stravování, zpočátku v rámci zdravého životního stylu, se tak mění v posedlost, kdy je nemocný přesvědčen, že nemá právo jíst „zakázané“ potraviny, tomuto úsilí pak obětuje veškerý svůj volný čas a dochází jak k limitaci jeho duševních, tak i tělesných sil a podobně jako u mentální anorexie si nemocný plně neuvědomuje důsledky svého počínání. Pokud tito lidé nad stravováním nemají plnou kontrolu, začínají trpět výčitkami a depresemi. Mezi zdravá jídla v duchu ortorexie tak patří jen jídla syrová, viz např. v rámci vitariánství raw strava, kde je povoleno jen máčení, klíčení, odšťavňování, kvašení a sušení max. do 42 °C. Strava se tak skládá převážně z naklíčeného obilí, ovoce, zeleniny a ořechů. Nesporně zde můžeme zařadit také stravu v rámci makrobiotiky (harmonie mužského a ženského principu, základního životního principu vesmíru, energií jin a jang) a vegetariánství, ovovegetariánství (bez masa, mléčných výrobků, ryb, v jídelníčku jsou zařazena jen vejce) a veganství, či naopak paleostrava atd. Výčet „zdravých“ jídel a způsobů jejich dodržování by značně přesáhl rámec tohoto článku.

TIP: Které diety jsou podle lékařů nebezpečné?

Člověk se tak stává posedlý dodržováním všech pravidel „zdravé“ výživy – hovoříme tedy o jistém druhu stravovacího terorismu a obsedantním přístupu ke stravování. Touha zdravě jíst tak ustupuje do pozadí před posedlostí, která může vyústit v psychickou poruchu, stejně tak jako u jiných poruch příjmu potravy. Postihuje jedince s touhou být dokonalí, tzv. perfekcionisty, s nutkavou myšlenkou, že stravování dovedou k dokonalosti, čímž dochází k postupné exhausci (vyčerpání) vlastního těla, která může vést až ke smrti.

Myslíte si, že ortorexie může být reakcí na tlak společnosti? 

Tzv. „zdravá výživa“ je podporována současnou společností, kde vzniká nepřeberná řada různých tzv. „poradců“ ve výživě, prezentujících se v médiích a především na internetu, zakládající nejrůznější „specializovaná“ zařízení pro výživu a vydělávající značné finance, aniž by měli lékařské nebo jakékoliv jiné seriózní vzdělání v oboru metabolismu a výživy. Příkladem mohou být diety podle krevních skupin, podle rychlosti metabolismu, podle celebrit, podle kávové sedliny, dělená strava, veganství, dieta bez cukrů, bez soli, bez masa, bez mléčných výrobků, bez potravin s jakýmkoliv zpracováním, „stravování“ z kosmické energie, barrandovská dieta, paleostrava, frutariánství (striktní forma veganství, kde je povolena pouze konzumace ovoce, ořechů a semen, je zakázáno jíst brambory i luštěniny), vitariánství. Někteří vitariáni mohou jíst i syrové živočišné produkty, například syrové maso, nemusí se tak vždy jednat o vegetariány v pravém smyslu. Základním filozofickým směrem frutariánství je uznání rostlin jako živých organismů, nikoli „pouhých polověcí“, při sběru nesmí být zraněna rostlina, jelikož se jedná o živý organismus, naproti tomu vegetariáni a vegani preferují pro výběr své stravy environmentální a etická hlediska.

 

Tyto a jiné diety jen prohlubují u nejširší veřejnosti obavy z jídla, až hovoříme o tzv. „stravovacím terorismu“. Tak je v současné době „odborníkem“ na výživu téměř každý v duchu „každý přece musí jíst, a tak tedy tomu rozumí“ a ve společnosti koluje řada stravovacích přesvědčení a mýtů, které si jednotlivé skupiny mezi sebou předávají a snaží se navíc ovlivňovat co nejširší okruh dalších lidí, což se v současné době umocňuje prostřednictvím internetu. Neuvědomují si však, že si mohou při jejich dlouhodobém neuváženém praktikování velmi vážně narušit své zdraví. Tělo se začíná na nedostatek živin adaptovat řadou metabolických změn, které mohou vyústit až ve smrt. K tomu přistupuje fyzická aktivita v rámci „zdravého životního stylu“, a tak tělo, které má narušeno vnitřní prostředí (exhaustované tkáně a orgány) a probíhá v něm tak jistý způsob „autokanibalismu“, k tomu navíc zatěžují pohybem.

Ortorexie

pohledem psychiatra

  • Ortorexie je jeden z mnoha nových termínů týkajících se nových způsobů stravování a zatím není pod tímto názvem klasifikována jako psychiatrické onemocnění. Jde o společenský fenomén, který má svoje rizika, která jsou v článku dobře popsaná. Pokud se projeví ve své extrémní formě, jde již zjevně o duševní poruchu, pro kterou ale zatím nemáme přesné zařazení. Patří jistě mezi poruchy příjmu potravy (podobně jako mentální anorexiementální bulimie), ale obsahuje i psychopatologii z okruhu obsedantně kompulzivních poruch – trvalé myšlenky související s jídlem a jeho přípravou, které navozují úzkost, a ritualizované jídelní návyky.
  • Patologické je pak to, že jakékoli jídlo vyvolává nepříjemné, obvykle úzkostné pocity, představuje pro postiženého stres a zabývání se jídlem a způsoby jeho přípravy a konzumace narušují každodenní život. Také mezilidské vztahy neustálá potřeba „správného“ jídla výrazně narušuje. Zdravá míra zájmu o správné stravování je zcela žádoucí. Patologická ortorexie je psychické onemocnění, které se léčí především psychoterapií, kdy se hledají důvody, které ji udržují i přes nepříznivé dopady na zdraví, hledá se také význam nadměrné kontroly v životě postiženého jedince.
  • Léčba bude velmi obtížná, motivace ke změně je často nízká, neboť tento způsob stravování se opírá o určitý společenský ideál, který je však v daném případě velmi pokroucený. Samotné poučení odborníkem nemůže být dostatečné. Dá se rovněž uvažovat o současné léčbě antidepresivy SSRI, které zlepšují výskyt vtíravých myšlenek a zlepšují i nutkavé chování. Důkazy o účinnosti jednotlivých metod zatím neexistují.

Tak dochází k dalšímu prohlubování negativních změn uvnitř těla, tělo spotřebovává své vlastní bílkoviny, u žen dochází k zástavě menstruace, která se promptně substituuje hormonálními preparáty, a tak vlastně zastíní závažnost onemocnění, dochází k postupnému vyplavování vápníku z kostí a následně k jejich prořídnutí i patologickým zlomeninám, k narušení termoregulace, poruše trofiky kůže, poruchám funkce orgánů, k redukci až zástavě hormonální i imunitní činnosti. Paradoxem v závažných případech může být to, že čím je na tom organismus hůře po stránce tělesné, tím méně to vnímá po stránce psychické a o to více se utvrzuje ve svém správném „zdravém“ počínání. Přitom bylo v historii opakovaně prokázáno, že hladovění je smrtelné.

Galerie: K čemu vede šílená dieta

Stručně řečeno – v současné době je moderní nejíst nebo jíst velmi málo. Nebezpečí si uvědomují jen skuteční specialisté v oboru – lékaři a nutriční specialisté s vysokoškolským vzděláním. Tito jsou bohužel vyhledáni (pokud vůbec) až po nástupu některých z výše uvedených zdravotních komplikací.

Jak jsou na tom Češi? Existují nějaké případy, kdy byla řešena ortorexie? Jak se léčí? Mají nějaký smysl detoxikační kúry a diety podle celebrit? 

Ano, stejně tak jako v zahraničí, i lidé u nás experimentují se zdravou výživou, existuje řada případů, ale k tomu by byl zapotřebí další článek. Příznivci ortorexie však k lékařům bohužel docházejí, až jim „poradci“ nedokážou s jejich zdravotními problémy pomoci. Léčba pak patří do rukou skutečných odborníků. Léčba je komplikovaná o to více, o co více kolem nás burcují nejrůznější média, včetně internetu, jak zhubnout, kde každodenně nacházíme řady zaručených diet, kolik kilogramů zhubly nejrůznější celebrity, která z celebrit zhubla z velikosti 34 do velikosti 32 (např. Victoria Beckham aj.). K tomu si také můžeme přečíst, jak je dobré redukční dietu prostřídat s očisťovací kúrou.

Jako lékař s osmadvacetiletou praxí v oboru klinické výživy neuznávám detoxikační kúry, zdravý organismus má svoje mechanismy, které jsou dokonalejší než jakékoliv detoxikační kúry. Bohužel tyto kúry, kde chybí absolutně dodávka kvalitních bílkovin, propagují naše i zahraniční mediálně známé osobnosti – např. zpěvačka Beyoncé, herečka Demi Moore, modelka Heidi Klum. Dochází sice k redukci hmotnosti, ale na úkor vlastních bílkovin, což je velmi nebezpečné! Stačí jen kliknout, být příznivcem ortorexie není přece tak složité, navíc je člověk IN.

Galerie: Konec vyzáblých Barbín? Mladík navrhl panenku s běžnými proporcemi 

Mimochodem světoznámá Marilyn Monroe se oblékala do velikosti 42, což odpovídá současné velikosti 46, tak by v dnešní době, kdy mají ženy dokonce tak malé velikosti jako 32 až 34, měla vlastně nadváhu, resp. byla téměř obézní! A hádanka na závěr: v každém ženském či dívčím časopise najdeme zaručeně nějakou redukční dietu. Kolik jich najdeme v časopisech typu Modelářství, Letectví, Rybářství, eventuálně ve Světě motorů? 

MUDr. Miroslava Navrátilová, Ph.D.

Vedoucí lékařka

Poradna pro poruchy metabolismu a výživy

Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno

Zdroj: FN Brno

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 11. 2017 8:23