Hlavní navigace

Brčka, kelímky, obaly: co se smí a nesmí při omezování plastů

Redakce

Hygienická stanice hlavního města Prahy odpovídá na nejčastější dotazy ohledně používání jednorázových obalů, vlastních kelímků či vymyvatelných brček ve stáncích a restauracích.

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Hygienická stanice hlavního města Prahy (HSHMP) podporuje trend omezování nadbytečného používání plastů. „Stále platí, že pro kontakt s potravinami, i z hlediska hygienických požadavků, jsou nejvhodnější klasické materiály, jako je sklo, keramika, porcelán a kvalitní nerezová ocel,“ říká Pavel Zikl, vedoucí oddělení hygieny předmětů běžného užívání.

Hygienici obdrželi množství dotazů k problematice omezování jednorázových obalů a plastů. Vyplývá z nich, že mezi spotřebiteli i provozovateli podniků panuje mnoho nejasností v tom, co je a co není v souladu s platnou legislativou. Pro usnadnění orientace v této problematice uvádějí proto odpovědi na nejčastější dotazy.

Je legislativně zakázáno nalévání nápojů do zákazníkem přinesených nádob nebo opakovaně naplnit jednorázový kelímek?

Platná legislativa nalévání do přinesených nádob zákazníkem ani opětovné plnění jednorázového kelímku v držení zákazníka nezakazuje.

Nicméně provozovatel stánku nebo restaurace musí mít k takové činnosti vytvořeny podmínky, které musí zajistit, aby uvedené nádoby nekontaminovaly jeho provozovnu a vydávané nápoje. Je nutné si také uvědomit, že v případě prodeje potravin do nádob či dalších obalů přinesených konečnými spotřebiteli nemá provozovatel možnost ovlivnit hygienický stav přinesených nádob/obalů. Tato skutečnost musí být řešena provozovatelem potravinářského podniku v rámci vnitřních postupů založených na zásadách HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points – systém analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů ve výrobě potravin, pozn. red.). Tyto postupy musí zaručit, že nedojde ke kontaminaci jím prodávaných potravin dalším spotřebitelům či ke kontaminaci surovin, z nichž jsou tyto potraviny či pokrmy vyráběny. Jako příklad lze uvést to, že musí být nastavena taková opatření, aby nedošlo ke styku prodávaných potravin s povrchy, na kterých byla položena spotřebitelem přinesená nádoba apod.

Galerie: Nedávná akce v obchodech upozorňovala na zbytečné plasty

Může provozovatel stánku nebo restaurace odmítnout naplnit donesenou nádobu zákazníkem?

Může. Například z důvodu možné kontaminace jeho provozních zařízení, protože nemá pro tuto činnost vytvořeny dostatečné podmínky. Důvodem může být i obava, že přinesená nádoba může být např. znečištěná (ač zákazník tvrdí, že je čistá). V případě následných zdravotních problémů zákazníka bude provozovatel obtížně prokazovat, že zdravotní obtíže vznikly v důsledku znečištěného obalu zákazníka a nezpůsobil je vlastní vydaný nápoj.

Může provozovatel stánku nebo restaurace sám odebírat prázdné jednorázové kelímky od zákazníků (případně je posbírat), ty v zázemí umývat a následně v nich opětovně vydávat nápoj?

Nemůže. Provozovatelům stánků a restaurací opětovné používání jednorázových obalů k opakovanému použití zakazuje platná legislativa. Rozdíl oproti odpovědi na první otázku vyplývá ze skutečnosti, že zákazníkem obdržený jednorázový kelímek je ve vlastnictví zákazníka, a ne provozovatele podniku. Zákazník po opětovném naplnění pije ze svého kelímku.

Můžu v kavárně používat nerezová nebo bambusová brčka opakovaně?

Brčka k opakovanému použití v kavárně nebo restauraci nejsou příliš vhodná, protože jejich úzký vnitřní prostor je obtížně čistitelný. Běžný způsob mytí nemusí být dostatečný pro odstranění zbytků nápojů a slin předchozího zákazníka. Existuje zde riziko mikrobiální kontaminace nebo přenosu patogenů. Pro tato zařízení spíše doporučujeme používání jednorázových brček z ekologických, v přírodě rozložitelných materiálů. Pro zákazníky, kteří mají zájem o své ekologické chování, je pak řešením nosit si vlastní, např. nerezové brčko, které si zákazník sám pomocí čisticích štětečků doma umyje.

Jaké jsou hygienické požadavky na papírová brčka?

Mimo tzv. „zdravotní nezávadnost“, která by měla být deklarována dodavatelem, musí brčko splňovat i požadavek na odolnost pro dané použití – brčko by mělo zůstat funkční po dobu konzumace nápoje. Současně nesmí senzoricky ovlivňovat konzumovaný nápoj. I tyto vlastnosti by měl garantovat dodavatel.

Je možné ve stánku nebo restauraci používat vratné plastové kelímky?

Ano. Používání vratného nádobí, například ze skla nebo porcelánu, je zcela běžná praxe. Zásadním rozdílem u plastového vratného nádobí je nejen výrazně nižší odolnost plastu (např. polypropylenu) vůči mechanickému poškození, ale i nižší tepelná odolnost. To je nutné respektovat při mytí tohoto nádobí a volit vhodné mycí postupy. Plast rovněž může snáze adsorbovat pachy některých potravin. Nádobí s poškozeným povrchem je nutné vyřadit z používání. Vyřazovat plastové nádobí s poškozeným povrchem je obzvlášť důležité u tzv. „melaminového“ nádobí, u kterého může narušením povrchu docházet ke zvyšování migrace formaldehydu a melaminu a překročení bezpečných limitů pro migraci těchto látek.

Průzkum: Z bambusového nádobí se uvolňuje formaldehyd a melamin