Krátící se dny, méně denního světla, časté mlhy, déšť a šero samy o sobě zhoršují podmínky pro řízení a zvyšují riziko nehod. A nejen to. V takových podmínkách se mnohem více projeví i oční potíže, o kterých řada řidičů netuší, nebo je dlouhodobě podceňuje.
Podle dostupných údajů zhruba 20 procent lidí, kteří mají oční vadu a měli by ji korigovat při řízení, přiznává, že tak nečiní. Ač by měli používat brýle nebo kontaktní čočky, za volant usedají bez nich.
Jak se oční vady projeví při řízení?
Normální ostrost vidění je předpokladem pro včasné rozpoznání dopravních značek, spatření chodců a překážek na vozovce i pro odhad jízdní rychlosti ostatních účastníků provozu. Krátkozraký řidič hůře rozeznává předměty v dálce, zatímco vetchozraký řidič má problémy především s viděním do blízka například na palubní desku. Konkrétně vetchozrakost propuká kolem padesátky postihuje až devadesát procent šedesátníků. Řidič s astigmatismem vnímá zkresleně obraz do dálky i blízka.
Řada řidičů, kteří jinak oční vadu nepociťují, mívá problémy s viděním za šera a zhoršených světelných podmínek, ve tmě se totiž rozšíří zornička, a oční vada se tak projeví výrazněji,
popisuje Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Už tři čtvrtě dioptrie stačí na to, aby řidič zahlédl chodce ze vzdálenosti o polovinu kratší než řidič bez dioptrické vady. Zatímco zdravé oko ho vidí ze vzdálenosti zhruba 200 metrů, oko s vadou –0,75 dioptrie až ze vzdálenosti 100 metrů, oko s vadou minus dvě dioptrie pak ze vzdálenosti pouhých dvaceti metrů. Navíc řidiči se špatným zrakem vůbec nepostřehnou až čtvrtinu dopravních značek,
upozornil Pavel Stodůlka.
Na předních příčkách onemocnění, která ohrožují bezpečnost silničního provozu, je šeroslepost. Schopnost řídit po setmění je u lidí s touto poruchou tak snížená, že mohou představovat hrozbu sobě i svému okolí. Onemocnění se projevuje zhoršeným nebo zaniklým viděním za šera, obtížemi spojenými s orientací ve tmě nebo v mlze a pomalejším přizpůsobováním zraku při přechodu ze světla do tmy. Příčinou je většinou špatná funkce zrakových tyčinek v oku. Při tomto onemocnění by se měl řidič, pokud možno, řízení za šera a v noci raději vyhnout,
upozornil Pavel Stodůlka.
Pro bezpečné řízení je důležitá nejen zraková ostrost, ale i rozsah zorného pole, dobrá kontrastní citlivost, adaptace na oslnění a prostorové vidění. S tím mohou řidičům pomoci speciální brýle. Brát by si je za volant měli i ti, kteří oční vadou netrpí.
Doporučované zabarvení brýlových skel pro řízení jsou šedé, zelené nebo hnědé odstíny, protože příliš nemění vnímání barev na dopravních značkách. Brýle s antireflexními skly pomáhají snížit odrazy světla. Ideální, hlavně při jízdě v noci, jsou skla s úpravou, jejich součástí je žlutooranžové rozjasňující zabarvení. Vhodné jsou i brýle kombinující fotochromatickou technologii s polarizací a reagují i za čelním sklem auta. Čočky mění barvy podle podmínek, tedy za šera, denního světla nebo silného slunečního záření. Blokují 100 procent UV záření,
doporučuje optička Petra Minaříková.
Nebezpečný je za volantem i šedý zákal. Tím trpí zhruba půl milionu Čechů. Mírný stupeň šedého zákalu nemusí mít na vidění žádný vliv. Zkalení čočky se ale postupem času zvětšuje a přibývají i doprovodné příznaky. Těmi jsou například zamlžené vidění, citlivost na oslnění, zvyšující se krátkozrakost a zkreslení pozorovaného objektu,
vyjmenoval oční chirurg. S nástupem podzimu a úbytkem denního světla přímo souvisí zraková vada, která je riskantní právě pro řidiče.
Noční myopie je přechodná oční vada, která se může projevit venku za zhoršených světelných podmínek nebo v málo osvětlených místnostech. Oči se v tuto chvíli stávají přechodně krátkozraké a u těch, co již brýle nosí, se dioptrická vada pocitově zesílí. Riziko představuje pro lidi, kteří často řídí brzy ráno, navečer či v noci, jako profesionální řidiči, strojvůdci nebo piloti letadel. Vada se projevuje zhoršením vidění tmavých předmětů na tmavém pozadí – chodec či cyklista na silnici. Takto postižení řidiči hůře odhadují vzdálenost, jsou více vnímaví na oslnění ostatními auty, mají pomalejší reakce a obtížně se jim čte dopravní značení,
popsala Petra Uhlářová, lékařka z oční kliniky Gemini.
Galerie: Jak vidí lidé s očními vadami
Riziko dopravní nehody je během chladných měsíců až patnáctkrát vyšší než v letním období. Tisíce řidičů pociťují zhoršení vidění při nedostatku světla, což může nepříznivě ovlivnit bezpečnost za volantem.
Časté mlhy, dešťové nebo sněhové srážky, pozdní rozednívání i brzké stmívání vyvolávají únavu a ospalost řidičů. Během špatného počasí navíc řidiči rychleji ztrácejí pozornost a schopnost soustředit se. Světla aut, zvláště dálková, mohou podle lékaře oslnit a způsobit chvilkovou ztrátu vidění, což může být při řízení velmi nebezpečné.
Časté oslnění může vést k únavě očí a zhoršenému vidění za tmy. Pokud protijedoucí vozidlo oslňuje, je důležité se nedívat přímo do jeho světel, ale spíše na krajnici vozovky po pravé straně a neprodleně snížit rychlost nebo i zastavit. Také je možné jedno oko v průběhu oslnění přivřít, aby bylo méně světlem ovlivněno, ale jen pokud to neohrozí bezpečnost jízdy.
Barvoslepost nevadí, kýchání ano
Problémy během zimních měsíců mohou víc pociťovat barvoslepí řidiči. Během mlhy, šera nebo za tmy je pro ně obtížnější rozpoznat například barvy na semaforu. V Česku je do určité míry barvoslepých zhruba 10 procent obyvatel. Barvoslepost za volantem není až tak nebezpečná a v Česku i většině evropských zemí barvoslepost sama o sobě není důvodem k zákazu řízení. Řidič musí být schopen bezpečně reagovat na světelné signály – pokud je rozpoznává jiným způsobem jako například podle polohy nebo intenzity, je to dostačující,
říká lékař Pavel Stodůlka. Při zásadní barvosleposti, kdy člověk nerozezná základní signální barvy, jako jsou světla na semaforech, však člověk řidičák nedostane.
Pro řízení může být nebezpečné i obyčejné nachlazení. Kýchnout si s otevřenýma očima totiž není možné. Kýchání je vůlí neovladatelný reflex, který vzniká drážděním receptorů nosní sliznice. Větší množství hlenu podráždí receptory a po silném nádechu se prudkým výdechem dutina uvolní. Kýchací reflex zahrnuje kontrakci několika skupin svalů, mimo jiné svalů víček. Proto může být kýchání při řízení zrádné. Jedno kýchnutí za volantem při běžné městské rychlosti pro řidiče znamená i přes 10 metrů jízdy poslepu, na dálnici pak i přes 30 metrů.
ČLÁNKY DO MAILU