Hlavní navigace

Očkování do zahraničí se liší podle zemí

19. 7. 2018

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
V cizině můžeme chytit nemoci, které u nás nehrozí. Na pozoru byste se měli mít, zvláště pokud se chystáte na dovolenou do exotických destinací v Asii, Africe nebo Střední a Jižní Americe. Některá očkování do těchto oblastí jsou jen doporučená, jiná i povinná.

Na očkování před cestou do zahraničí je ideální myslet v předstihu. I očkování těsně před odjezdem je však podle odborníků ze společnosti SYNLAB lepší než žádné, neboť dopady případné infekce alespoň zmírní.

Pro úvodní konzultaci očkování je vhodné zajít ke svému praktickému lékaři či přímo do některého z center cestovní medicíny, která se nacházejí ve většině velkých nemocnic. Jestliže vyrážíte do exotických zemí, je dobré se poradit s expertem již zhruba tři měsíce před plánovanou cestou. Co je kam potřeba?

Povinná a doporučená očkování do jednotlivých zemí se liší

Přehled povinných a doporučených očkování podle jednotlivých zemí  a aktuální informace o očkování najdete třeba na webu Centra cestovní medicíny. V některých destinacích je například povinná vakcinace proti žluté zimnici. Ta začíná být účinná již po deseti dnech. Většina dalších očkování vyžaduje několikatýdenní odstupy a začínají fungovat až po více aplikovaných dávkách.

Celosvětově nejrozšířenějším onemocněním, proti kterému je možné se chránit očkováním, je hepatitida typu A a B. Po dvou injekcích proti žloutence A se udává účinnost očkování minimálně deset let, není ani vyloučeno, že imunita je po tomto očkování celoživotní. Proti žloutence typu B má doživotně ochránit série tří vakcín. Očkování se provádí minimálně dva týdny před vycestováním u samostatných vakcín a šest týdnů u kombinovaných vakcín. Vakcína vyjde zhruba na 5000 Kč, přičemž děti narozené po 1. 7. 2001 jsou proti hepatitidě B naočkovány v rámci hexavakcíny.

Střední a Jižní Amerika

Před vstupem do zemí Jižní a Střední Ameriky může být povinné očkování proti žluté zimnici. Ta se četně vyskytuje v oblastech kolem rovníku mezi 15. severní a jižní rovnoběžkou. Některé státy vyžadují potvrzení o očkování proti žluté zimnici při vstupu na své území. Řada dalších zemí na potvrzení trvá v případě, že přijíždíte ze země, kde se nemoc vyskytuje.

„Žlutá zimnice je přenášena komářím bodnutím. Nákazu provází horečka, bolest hlavy, zvracení a únava. U těžších forem propuká žloutenka jako projev zánětu jater a může dojít i ke krvácení do kůže či zažívacího traktu a k dalším komplikacím,“ popisuje Vít Nádvorník z infekční a hepatologické ambulance SYNLAB s tím, že podle dostupných lékařských záznamů více než polovina turistů nakažených touto chorobou umírá.

Očkování proti žluté zimnici je nutné si nechat potvrdit do Mezinárodního očkovacího průkazu. Jedna dávka vakcíny chrání celoživotně, přičemž očkování začíná být účinné deset dní po aplikaci.

Afrika

U Afriky záleží na konkrétní oblasti, do které se chystáte vyrazit. V zemích rovníkové oblasti je povinné očkování proti žluté zimnici, jde přibližně o oblast kolem rovníku mezi 15. severní a jižní rovnoběžkou.

Obecně lze však říct, že nejčastějším onemocněním v Africe jsou průjmová onemocnění, mezi která patří i cholera, jež se vyskytuje v oblastech s podprůměrnou hygienou. „Cholera je infekční průjmové onemocnění, kterým se člověk typicky nakazí z potravin nebo kontaminované vody. Nákaza se projevuje vodnatými průjmy, typicky bez horečky s nutnou, velmi rychlou a intenzivní rehydratací,“ říká Vít Nádvorník. Proti choleře existuje účinné „očkování“ ve formě speciálního nápoje po dvou dávkách, které se podávají s týdenním časovým rozestupem. Aplikace druhé dávky se doporučuje minimálně týden před vycestováním. Vakcinace by měla poskytnout ochranu po dobu dvou let – při dlouhodobém pobytu se každých šest měsíců přidává posilovací dávka.

V Africe také může cestovatele ohrozit meningokoková meningitida – zejména v oblasti subsaharské a rovníkové Afriky. Při této nemoci dochází k horečkám a k zánětu mozkových blan, jež se projevuje silnými bolestmi hlavy s poruchami vědomí, bolestmi svalů a únavou. Na kůži se také mohou objevit červené skvrnky nebo modřiny. Jedná se o bakteriální onemocnění přenášené mezi lidmi, které zanechává i trvalé následky v podobě ztráty sluchu, obrny či epilepsie, výjimkou není ani úmrtí. Vakcíny aplikované v jediné injekci mají účinnost tři až deset let. Doporučená doba aplikace je dva týdny před vycestováním.

V oblastech Afriky rovněž připadá v úvahu vakcinace proti břišnímu tyfu, podobně jako v Asii.

Asie

V Asii se kromě hepatitidy, cholery a meningokokové meningitidy můžete setkat rovněž s břišním tyfem. Jedná se o závažné horečnaté bakteriální onemocnění, které hrozí zejména v jihovýchodní Asii a v oblastech s nízkým hygienickým standardem.

„Zdrojem nákazy břišním tyfem je nemocný člověk, tzv. bacilonosič či jím kontaminovaná voda, potrava a různé další předměty. Mezi příznaky patří bolesti hlavy, obluzení, setrvalá horečka, nechutenství a nevolnost. Ve druhém týdnu se přidává bolest břicha. K závažným komplikacím může patřit např. krvácení do střeva. Průjem pro toto onemocnění není typický,“ popisuje lékař. Proti břišnímu tyfu se očkuje jedna dávka a ochrana trvá tři roky. Doporučená doba vakcinace je minimálně dva týdny před vycestováním.

V řadě oblastí při kontaktu s volně pobíhajícími zvířaty hrozí také nákaza vzteklinou. Jedná se o závažné virové onemocnění, jež postihuje centrální nervovou soustavu a zpravidla končí smrtí. Nejčastějším přenašečem jsou psi a volně žijící domácí i divoká zvířata, jako jsou lišky, kočky, šakali, kojoti, opice, jezevci, případně některé druhy netopýrů. Virus vztekliny je obsažen ve slinách nakažených zvířat. K nákaze dochází při kontaktu slin s porušenou kůží člověka, typicky kousnutím či poškrábáním.

V současné době neexistuje účinná léčba vztekliny kromě rychlé dodatečné vakcinace po nákaze, která je však velmi často neefektivní. Proto u tohoto onemocnění hraje nezastupitelnou roli preventivní očkování. Aplikace v rámci prevakcinace se doporučuje v horizontu několika týdnů před vycestováním.

Evropa, Austrálie a Severní Amerika

I ve vyspělých zemích s dobrým hygienickým standardem se můžeme setkat s nemocemi, které mohou pobyt značně znepříjemnit. Proti některým je možné se očkovat.

Odborníci doporučují dle aktuální situace zvážit například očkování proti chřipce, meningokokovým a pneumokokovým nákazám nebo planým neštovicím. Tyto nemoci se totiž přenášejí vzduchem a vyskytují se celosvětově.

Nemoci, proti kterým se lze chránit očkováním:

Žlutá zimnice

Vyskytuje se v tropických oblastech Ameriky a Afriky. Před vstupem do některých zemí je očkování proti této nemoci povinné a je nutno si jej nechat potvrdit do Mezinárodního očkovacího průkazu. Jedna dávka vakcíny chrání celoživotně, očkování musí proběhnout nejméně 10 dnů před odjezdem.

Virová hepatitida typu A a B

Hepatitida A je nejčastější onemocnění s celosvětovým výskytem. Proti žloutence A chrání série 2 vakcín. Proti žloutence typu B se očkují 3 vakcíny, přeočkování se neprovádí. Vakcinace se provádí minimálně 2 týdny před vycestováním u samostatných vakcín a 6 týdnů u kombinovaných vakcín. Obě vakcíny jsou k dostání také v kombinované formě, v tomto případě jsou aplikovány 3 injekce.

Cholera

Na choleru můžete narazit v exotických oblastech s nízkým hygienickým standardem. Existuje proti ní účinné „očkování“ ve formě 2 dávek nápoje. Aplikace 2. dávky se doporučuje minimálně týden před vycestováním. Ochrana obvykle trvá 2 roky. Při dlouhodobém pobytu lze po 6 měsících podat tzv. posilovací dávku.

Meningokoková meningitida

S touto nemocí se nejčastěji můžete setkat v Africe, ale i v arabských oblastech – často je očkování povinné při cestování do oblasti Mekky v Saudské Arábii. Vakcíny aplikované v jediné injekci mají účinnost 3–10 let. Doporučená doba aplikace je 2 týdny před vycestováním.

Břišní tyfus

Proti břišnímu tyfu, který se vyskytuje zejména v oblastech s nízkým hygienickým standardem, se očkuje vakcínou v jedné dávce a ochrana trvá 3 roky. Doporučená doba aplikace je minimálně 2 týdny před vycestováním.

Vzteklina

Jedná se o závažné virové onemocnění, které postihuje centrální nervovou soustavu a po svém propuknutí zpravidla končí smrtí. Očkování je možné provést jak před vycestováním, tak i bezprostředně po nákaze. Aplikace v rámci prevakcinace se doporučuje několik týdnů před vycestováním.

Tetanus

Očkování proti tetanu je v ČR povinné, přeočkování se provádí po 10–15 letech.

Záškrt, spalničky, příušnice, meningokokové a pneumokokové nákazy, chřipka a plané neštovice

Tyto nemoci se přenášejí vzduchem a vyskytují se celosvětově.

Po návratu

Po návratu z rizikových oblastí odborníci doporučují zajít na preventivní odběr a rozbor krve, mimo jiné kvůli vzácným nemocem a těm, proti kterým se nelze očkovat, jako například malárie, horečka dengue či HIV. Jen v loňském roce se v ČR vyskytlo 57 případů horečky dengue a 27 nákaz malárií.

„Po návratu z dovolené, zejména z atypických míst a pokud jste před odjezdem zanedbali očkování, je vhodné zajít na preventivní rozbor krve. Včasná diagnostika pomůže předejít následkům u těch nejzávažnějších nemocí, které si cestovatelé mohou přivážet domů,“ doporučuje lékař.

Odborná spolupráce:

MUDr. Vít Nádvorník

Infekční a hepatologická ambulance SYNLAB

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).