Hlavní navigace

Káva bez kofeinu? Pampelišková, čekanková i žaludová

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Půjdeme-li si je koupit do obchodu, pak se téměř výhradně setkáme s pojmem obilné kávy, jež se vždy skládají z několika druhů obilovin i bylin. Doma si však z přírodních zdrojů můžete upražit vlastní bylinkovou kávu.

Taková podomácku vyrobená káva je navíc zcela zadarmo a v bio kvalitě. Tedy pokud se vypravíte suroviny sbírat do čisté přírody. Ochutit si pak domácí kafe můžete podle libosti – mlékem, medem či cukrem.

Pampeliškové espresso

Pampeliška či smetánka lékařská je ozdobou jarních luk a pro naše tělo je neuvěřitelnou studnicí zdraví. Pomáhá při zánětech močových cest, ledvinových kamenech, při potížích se zažíváním a zlepšuje chuť k jídlu. Je ideálním doplňkem očistných kúr. Kořen pampelišky obsahuje spoustu cenných látek, které mohou čistit játra i ledviny. Navíc zvyšuje tvorbu a vylučování žluči. Vzhledem k obsahu inulinu je vhodným doplňkem při cukrovce. A ještě našemu tělu dodá spoustu potřebných živin.

Pro přípravu budeme potřebovat kořeny z této bylinky, jež vykopeme, doma důkladně omyjeme a necháme pořádně proschnout. Kořen pak nakrájíme na cca centimetrové kousky. Ty následně sušíme buď na vzduchu, nebo v troubě. Případně je můžeme v troubě rovnou upražit, a to při teplotě 200 stupňů Celsia. Pražit však můžeme i nasucho na pánvi, je však nutné stále míchat. Pokud nějaký kousek zčerná, bez milosti jej vyhodíme. Ve chvíli, kdy je kořen pampelišky suchý a tvrdý, umeleme jej v kávovém mlýnku. Následně pak kávu připravíme tak, jak jsme zvyklí. Ovšem pozor – pokud ji budete připravovat jako klasického „turka“, počítejte s tím, že chuť nebude tolik intenzivní. Dejte raději tedy dvě lžičky na šálek kávy. Avšak máte-li pákový přístroj na kávu, pak do něj pražený pampeliškový prášek jednoduše nasypte a připravte si poctivé rostlinné „espresso“. Rozdíl od klasické kávy téměř nepoznáte.

Domácí melta z čekanky

Čekanka obecná je k vidění i sběru téměř všude kolem nás, nejčastěji podél polních cest. Již od 17. století byla cikorka populární kávovinou a používá se i dnes, ovšem většinou jen ve směsích. Je například jednou ze složek dodnes velmi populární melty. Čekanka působí blahodárně na žlučník a játra, jež posiluje. Je vhodná pro trávicí ústrojí. Je močopudná a čistí tělo. Pomáhá při angíně a zánětech horních cest dýchacích. Čekankové kořeny obsahují mnoho látek, které účinně posilují naše tělo.

Vzhledem k tomu, že čekanka je krásnou polní květinou, můžeme kvítka dát do vázy, na kávu využijeme pouze kořeny. Vykopáváme je nejlépe na jaře nebo na podzim, kdy mají největší sílu. Omyjeme je pod studenou tekoucí vodou, osušíme a necháme důkladně proschnout. Poté podrtíme. K čekance je možné přidat i podrcený ječmen či špaldu pro výraznější chuť. Buď samotnou čekanku, nebo vlastní směs upražíme za stálého míchání na pánvi a necháme zchladnout. Pomeleme na kávovém mlýnku, necháme zchladnout a pak již můžeme připravit lahodnou kávu.

Kafe z dubu: žaludová káva

Není tolik známá, ale kdo ji jednou ochutnal, dá jistě za pravdu, že žaludová káva je, co se chuti týče, rozhodně nepřekonatelná. Jedlé žaludy má například dub cesmínovitý, indický či íránský. Pro „kávové“ účely nás zajímají právě tedy dubové plody – žaludy. Jsou plné bílkovin, škrobů i tříslovin a mají významné dietetické účinky. Hodí se pro posílení žaludku, jater i sleziny. Jejich léčivé síly se dříve využívalo zejména při problémech se zažíváním, posilují ale také imunitní systém a vyplatí se je využívat v období rekonvalescence po nemoci. Žaludová káva dokáže po zimě naše tělo velmi rychle dostat do formy.


Autor: Shutterstock.com

Plody nasbíráme, vyloupeme, nasekáme a vsypeme na rozpálenou pánev. Opatrně pražíme, a když je hotovo, necháme lehce zchladnout před tím, než je rozdrtíme v hmoždíři nebo pomeleme na strojku či v mixéru. Kávu připravíme přelitím jedné čajové lžičky drti vroucí vodou. Léčebný účinek žaludů ještě zesílíme, pokud tuto směs místo louhování deset minut povaříme. Káva chutná výborně se lžičkou domácího medu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Věnuje se bylinářství, aromaterapii a masážím. Připravuje vlastní projekt Bylinkový magazín. Jako bylinářka spolupracuje s Institutem funkční medicíny a výživy. Vystudovala mj. obor Léčivé rostliny na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).