Hlavní navigace

Obezita je větší hrozbou než rakovina

Pavel Houser

Novinky ze světa vědy: Obezita a diabetes zabíjejí více lidí než nádorová onemocnění. Optimalizace léčby nádorů štítné žlázy. Závislost na sociálních sítích vzniká většinou po jedenáctém roce, a hlavně u dívek. Pomůžeme něčemu, když si člověk bude psychiatra moci objednat do kavárny?

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Přinášíme pravidelný přehled novinek akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.

Obezita větší hrozbou než rakovina

Přestože se hlavní zaměření biomedicínského výzkumu přesouvá k výzkumu nádorových chorob, nadále platí, že nejvíce obyvatel umírá na kardiovaskulární onemocnění. V posledních dekádách sice došlo ke zlepšení kontroly některých rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, jako je arteriální hypertenze či dyslipidémie, na významu však nabírají nové hrozby pro českou populaci, především obezita a obezitou podmíněný diabetes 2. typu. S diabetem se v současné době v Česku léčí téměř jeden milion lidí, přičemž se předpokládá, že dalších 300 000 nemocných má diabetes, který dosud nebyl diagnostikován.

Akademie věd ČR: Vědci z IKEM a FGÚ řeší, jak zlepšit léčbu nejzávažnějších onemocnění

Galerie: Jsou morbidně obézní. Jídlo je zabíjí

Obezity přibývá hlavně na venkově

K obezitě zjištění od slovenských sousedů. Celosvětový nárůst obezity se dával do souvislosti s rostoucí urbanizací a tím, že stále větší procento lidí žije ve městech. Není to ale pravda. Od roku 1985 do 2017 narůstá obezita stejně rychle, anebo ještě rychleji, i na venkově. Na Slovensku se z hlediska poměru obézních rozdíl mezi městem a venkovem postupně stírá.

Slovenská Akadémia vied: Publikácia Valérie Regecovej z CEM SAV v Nature

Poznámka: Studie to klade do souvislosti se stravováním, ovšem stejně dobře asi může jít o to, že v minulosti žít na venkově bylo více spojeno s fyzickou prací nebo dopravou pěšky či na kole. Prostě pokud dnes žijete deset kilometrů od nějakého města (formálně na venkově), žijete asi stejně jako ve městě. Což lze ale chápat pozitivně, prostě jako všeobecnou dostupnost určitých služeb/infrastruktury.

Jak změřit záření, které dostal nádor

V Česku se s různými nenádorovými i nádorovými onemocněními štítné žlázy léčí více než 1500 pacientů ročně. Malé a klinicky se neprojevující karcinomy má ale až desetina populace. Onemocnění se zpravidla léčí chirurgicky a v některých případech i podáním radioaktivního jodu. Úspěch jodové terapie závisí na absorbované dávce – množství záření dodaného tumoru. Stanovování této veličiny je nyní značně komplikované. Vědci pracují na vývoji malého zařízení, které by mohl pacient po podání léku nosit, aby tak lékaři získali přesnější informaci. Jde o malý detektor, který se pacientovi přilepí na krk, a k němu bude připojené malé zařízení zaznamenávající měření pro další vyhodnocení.

ČVUT: Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT vyvíjí zařízení pro efektivnější léčbu rakoviny štítné žlázy

Problémy se sociálními sítěmi mají spíš holky

Data ukazují, že rozumná míra užívání sociálních sítí a pobyt v online prostředí neškodí, naopak souvisí s úspěšností mladých lidí v kolektivu a ve společnosti.

Problematičtí uživatelé (takoví, kteří jsou online nepřetržitě a kvůli tomu rezignují na jiné věci, školní a domácí povinnosti atd.) mají předpoklady ke vzniku závislosti, do této skupiny patří bezmála 10 % populace školáků ve věku 11–15 let.

Klíčová změna ve využívání sociálních sítí se odehrává mezi 11. a 13. rokem. Tehdy prudce nahoru letí křivka intenzity online života českých školáků i počet uživatelů s přívlastkem „problémový“. Markantní je nárůst zejména u děvčat. Zatímco v jedenácti letech je v možných problémech zhruba 5 % dívek, ve třinácti je to již 12 %.

Univerzita Palackého v Olomouci: Online svět patří (k) mladé generaci. Úspěch v kolektivu souvisí s aktivitou na sociálních sítích

Poznámka: Na první pohled by přitom člověk čekal, že kluci sice budou méně klikat na Facebooku, ale „problémové chování“ hravě doženou online hrami.

Jak odhadnout šance při léčbě hepatitidy C

Podle odlišností v genetické informaci vědci rozlišují 7 různých genotypů virů hepatitidy C a dále více než sedmdesát subtypů. Virus velmi rychle mutuje a zvyšuje svoji rezistenci k léčivům. Vědci se zaměřili na mutace v oblasti IRES a na to, jak ovlivňují úspěšnost léčby.

Přírodovědecká fakulta UK: Virus hepatitidy typu C tvoří proteinové částice. Uvnitř částice je ukrytá virová genetická informace neboli virová RNA.
Autor: on Wikipedia.org / BruceBlaus, podle licence: CC BY-SA 4.0

Přírodovědecká fakulta UK: Virus hepatitidy typu C tvoří proteinové částice. Uvnitř částice je ukrytá virová genetická informace neboli virová RNA.

Například u pacientky, která prošla několika cykly neúspěšné léčby, byla aktivita IRES sekvencí nižší než u pacientů, u kterých dosud léčba nebyla zahájena. Je možné, že nižší aktivita IRES sekvencí představuje diagnostický nástroj, predikující nižší úspěšnost léčby.

Přírodovědecká fakulta UK: Jak zjistit vlastnosti variant viru hepatitidy C?

Poznámka autora: Proti hepatitidě C zatím není očkovací vakcína a následkem choroby je často rakovina jater nebo cirhóza.

Konzultace s psychiatrem doma i v kavárně

Odborné týmy pro včasnou pomoc při psychických obtížích začaly pracovat ve třech regionech: v Praze 8, v Plzni a v okrese Blansko. Lidé, kteří se potýkají s psychickými obtížemi, mohou zdarma využít zcela nový typ služby. V daných regionech lze nyní pomoc zažádat velice snadno, na webových stránkách www.vizdom.cz naleznou lidé kontakt na příslušný tým a domluví si setkání – to může klidně proběhnout u žadatele doma nebo například v kavárně.

Týmy včasné detekce a včasné intervence se primárně zaměřují na snížení doby neléčené nemoci a předcházení hospitalizacím. Projekt jménem VIZDOM je součástí reformy psychiatrické péče. Výzkumná část projektu má mj. také zjistit, zda tento typ služeb znamená úsporu pro zdravotně sociální systém.

Národní ústav duševního zdraví: Lidem s psychickými potížemi pomáhají týmy včasné intervence, pomůže i online test (soubor PDF)

Oboukomorová léčba srdce

Již dvacet let v Česku zachraňují lidské životy biventrikulární (oboukomorové) kardiostimulátory. Ty začaly v červnu 1999 používat jako první v republice dvě pražské nemocnice – Institut klinické a experimentální medicíny a Nemocnice Na Homolce. O rok později se začaly v IKEMu implantovat i první oboukomorové kardiovertery-defibrilátory. Tzv. srdeční resynchronizační léčba se používá u pacientů se srdečním selháním, kteří mají narušené vedení elektrických vzruchů mezi levou a pravou komorou.

IKEM: Srdeční resynchronizační léčba zachraňuje život už 20 let

Simulátor pro zákroky na cévách

Fakultní nemocnice Brno má jako první nemocnice v ČR simulátor pro kardiovaskulární intervence. Jedná se o high-end kardiovaskulární simulátor švédské firmy Mentice, který umožňuje především nácvik diagnostických a intervenčních zákroků na srdečních tepnách. Vedle toho je možné nacvičit i katetrovou léčbu cévní mozkové příhod.

Fakultní nemocnice Brno: FN Brno má jako první nemocnice v ČR simulátor pro kardiovaskulární intervence

Proč vás schizofrenik nepochopí

Na závěr ještě jedna novinka ze Slovenska. 75 % pacientů se schizofrenií má mírné až závažné těžkosti s chápáním emocí jiných lidí i schopností představit si, co si jiní lidé mohou myslet.

Univerzita Komenského v Bratislave: Psychológ z UK: ľudia trpiaci schizofréniou ťažko rozpoznávajú emócie

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).