Hlavní navigace

O zvířatech, lidech a antibiotikách

Petr Havel

Spotřeba antibiotik v chovech hospodářských zvířat klesá a klesat bude. Na rozdíl od jejich spotřeby lidmi.

Doba čtení: 3 minuty

Svým způsobem je to ilustrující – stejně jako v předchozích letech si Světový den antibiotik (18. listopadu) připomínají spíše veterinární lékaři než doktoři, kteří léčí lidské pacienty.

Nejspíš proto, že zatímco v chovech hospodářských zvířat panuje v používání antibiotik a mikrobiotik přísná regulace a jejich spotřeba klesá, pacienti se i díky péči svých lékařů cpou těmito medikamenty mnohem víc. Takže z pohledu humánních lékařů není taktické na tento stav, který vyhovuje zejména farmaceutickým firmám, příliš upozorňovat.

Potraviny jsou čisté, hlásí veterináři

Paradoxně se tak spotřebitelé děsí možných pozůstatků antibiotik v potravinách, přestože riziko možné vyšší odolnosti bakterií vůči lékům při léčbě lidských chorob vzniká spíše ve zdravotnictví než v zemědělství. Nicméně i v chovech hospodářských zvířat se samozřejmě antibiotika také používají a jejich pozůstatky v masu zvířat nebo ve výrobcích z nich mohou odolnost lidských bakterií vůči lidským lékům zvyšovat také. To by ovšem znamenalo, že se pozůstatky po léčení zvířat v potravinách skutečně vyskytují.

I když přitom nikdy nelze tvrdit nic se stoprocentní jistotou, v praxi se to neděje. Zvířata procházejí na jatkách veterinární kontrolou, i na pozůstatky antibiotik. Jejich výskyt je ovšem zcela zanedbatelný.

Podle statistik Státní veterinární správy ČR bylo v loňském roce vyšetřeno celkem 2193 vzorků živočišných komodit (masa a vnitřností jatečných zvířat, ryb, mléka, medu, vajec, zvěřiny a ryb) na rezidua antimikrobik (což je souhrnný pojem zahrnující i antibiotika). Maximální přípustné množství bylo překročeno pouze ve čtyřech případech, přičemž v žádném ze vzorků syrového mléka, ryb, vajec ani medu od českých chovatelů nebylo překročení limitu zjištěno. Je tomu tak z několika důvodů.

Ochranné lhůty a klesající spotřeba antibiotik v chovech

Jednak zvířatům nesmí být antibiotika před porážkou podávána, takže i když byla v průběhu chovu na nějakou nemoc antibiotiky léčena, do doby porážky se jejich pozůstatky z těla zvířete vyplaví a v době porážky již v jejich organismu nejsou. Doba od posledního podání léků do porážky se nazývá ochranná lhůta a liší se jednak podle druhu léku, jednak podle druhu zvířete. Obecně přitom platí, že u větších hospodářských zvířat, především skotu, je ochranná lhůta delší a může trvat až dva měsíce, naopak u jatečných zvířat s krátkým produkčním cyklem, jako je třeba drůbež, může být kratší, také proto, že menší hmotnost drůbeže znamená nižší dávku léků. V případě kuřat přitom v praxi platí, že antibiotiky mohou být léčena prakticky jen několik dnů po narození. Tak či tak by se maso s pozůstatky antibiotik nemělo dostat vůbec do potravního řetězce.


Autor: Depositphotos.com

Lidé se paradoxně bojí pozůstatků antibiotik v potravinách, riziko však vzniká spíše při léčbě lidských chorob

Druhým důvodem malé četnosti nadlimitních nálezů pozůstatků antibiotik při porážkách zvířat je skutečnost, že se v ČR spotřeba antibiotik v chovech hospodářských zvířat snížila v posledních pěti letech o šestačtyřicet procent.

Jsme na tom lépe než v zahraničí

ČR přitom patří v rámci EU k průměru co do množství používaných antibiotik a do podprůměru v intenzitě podávaných antibiotik a mikrobiotik vyjadřované v miligramech na hospodářskou jednotku zvířete (mg/PCU).

Spotřebitele by přitom mělo nejvíce zajímat porovnání stavu v naší zemi se stavem v zemích, odkud se k nám maso a masné výrobky nejvíce dováží, případně se stavem v zemích sousedních. Z toho vychází ČR velmi dobře, neboť srovnatelné množství antibiotik v chovech zvířat jako u nás se používá jen v sousedním Německu, zatímco třeba v Maďarsku nebo Polsku je to mnohem více, stejně tak jako ve Francii, Velké Británii a obecně v celé jižní Evropě. Spotřebitele by kromě toho mohlo uklidnit i to, že antibiotika se u nás používají zhruba ve stejném množství jako ve Švýcarsku, jehož potraviny mají image čistoty a kvality.

V říjnu letošního roku navíc schválil Evropský parlament nové nařízení týkající se používání antibiotik v zemědělství, které zakládá povinnost sledovat online a hlásit objem a strukturu používaných léčiv v chovech hospodářských zvířat. Tato povinnost bude postupně nabíhat už od příštího roku a postupně, ale až po roce 2027, se bude týkat i veškerých zvířat v zájmových chovech (takzvaná PET zvířata), což jsou zejména psi a kočky. Kromě toho budou některá mikrobiotika zcela vyloučena pro používání ve veterinární praxi a používání dalších bude regulováno jen na definované úkony.

Teď ještě, aby se totéž odehrálo i při léčení lidských chorob…