Hlavní navigace

Klíšťata přenášejí nový typ boreliózy. Neprojeví se flekem, ale vracející se horečkou

29. 3. 2023

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
S jarem a rostoucími teplotami se opět začínají probouzet klíšťata. Odborníci varují před novým druhem borelie, který může způsobovat onemocnění podobné takzvané návratné horečce. Příznaky přitom mohou lidé pociťovat i roky po přisátí klíštěte.

Na nový typ boreliózy upozorňuje největší česká laboratoř na analýzu infekčnosti klíšťat Protean. Způsobuje ji druh zvaný Borrelia miyamotoi, který jako jediný způsobuje onemocnění podobné tzv. návratné horečce.

„Toto onemocnění je dobře známo v USA, kde je přenášeno hlavně klíšťáky z čeledi Argasidae, avšak v poslední době bylo již diagnostikováno i v Evropě. Jedná se tedy o nové onemocnění, před kterým se musíme mít v Evropě na pozoru,“ uvádí vedoucí laboratoře Protean Miroslava Burýšková.

Návratná horečka

  • Infekční onemocnění způsobené bakterií Borrelia recurrentis
  • Projevuje se vysokou horečkou a celkově těžkým stavem. 
  • Horečka po několika dnech náhle klesá, ale po dalších několika dnech se opakuje. 
  • U neléčené choroby proběhne takových cyklů několik. 
  • Časté jsou komplikace. 
  • Onemocnění se léčí antibiotiky.

Zdroj: Medicínské centrum Praha

Co se dozvíte v článku
  1. Červený flek se neobjevuje
  2. Příznaky mohou přetrvávat i roky
  3. Nemoc přenášela téměř pětina infikovaných klíšťat
  4. Preventivní antibiotika se nedoporučují
  5. Klíšťová encefalitida je vzácnější, ale není na ni lék
  6. Kdy a kde jsou klíšťata nejaktivnější?
  7. Jak odstranit klíště?

Červený flek se neobjevuje

Borelióza, kterou tato bakterie způsobuje, má přitom zcela odlišné příznaky než známější lymeská borelióza. „Jde o horečky, zimnice a bolesti hlavy. Horečka se může opakovaně vracet a mohou se přidat i bolesti svalů a kloubů, únava a nevolnost. U starších a imunokompromitovaných pacientů se může objevit i meningoencefalitida. Laboratorní vyšetření pacientů prokazují snížení počtu bílých krvinek, krevních destiček a zvýšení hladin jaterních enzymů, což může vést k záměně s onemocněním lidskou granulocytární ehrlichiózou,“ upřesňuje Burýšková.

Nástup příznaků je také rychlejší a akutnější. První symptomy se mohou objevit už mezi druhým a devátým dnem od přisátí klíštěte. Onemocnění také nedoprovází červený flek, podle kterého lidé často poznají lymeskou boreliózu.

Příznaky mohou přetrvávat i roky

„Borrelia miyamotoi může být také zodpovědná za soubor příznaků, které u lidí přetrvávají roky po přisátí klíštěte a jsou definovány jako tzv. perzistentní polymorfický syndrom po přisátí klíštěte. Jedná se o soubor klinických příznaků, které přetrvávají i několik let. Mezi projevy patří celková tělesná slabost, závratě, bolesti kloubů, poruchy spánku a další neurologické poruchy,“ dodává Miroslava Burýšková.

Test očkovací látky proti lymské borelióze ukázal 100% účinnost Přečtěte si také:

Test očkovací látky proti lymské borelióze ukázal 100% účinnost

Odbornice také zdůrazňuje, že k přenosu B. miyamotoi z klíšťat na hostitele stačí kratší doba sání než u ostatních druhů borelií. Bakterie se totiž nachází rovněž ve slinných žlázách klíštěte.

Běžné testy na lymeskou boreliózu navíc nového původce onemocnění neodhalí. Dá se zjistit z doplňkového vyšetření klíštěte, v tom případě ale zájemce za test zaplatí 500 korun navíc k ceně standardního vyšetření na jiné choroby.

Nemoc přenášela téměř pětina infikovaných klíšťat

Co ale pracovníky laboratoře podle Bernýškové překvapilo, byla četnost výskytu původce nového onemocnění. Bakterii zjistili u téměř pětiny (konkrétně u 18 procent) zkoumaných klíšťat pozitivních na borelii. Výskyt u celkového počtu klíšťat pak byl 1,7 procenta.

„Analyzovaná klíšťata přitom pocházejí z území celé ČR, takže se nejedná o náhodný lokální výskyt,“ dodala vedoucí laboratoře.

„Jde o zatím vzácnou příčinu onemocnění v našich podmínkách. Lékaři o ní vědí a v případě klinického podezření na ni myslí,“ uvedl na Twitter infektolog z pražské Nemocnice na Homolce Marek Štefan.

Uklidňující je také fakt, že nemoc je dobře léčitelná antibiotiky, navíc stejnými jako v případě lymeské boreliózy. Nejčastěji se používá doxycyclin (orální podání) či ceftriaxon (intravenózně u klinicky závažnějších případů). U dětí a těhotných pak amoxicilin s klavulanátem.

„Při antibiotické léčbě se může objevit Jarisch-Herxheimerova reakce spočívající ve zhoršení projevů infekce v úvodní fázi léčby v důsledku masivního rozpadu bakterií. Uvolněné látky z rozpadlých bakterií vyvolávají imunitní reakci, která se projeví horečkou, bolestí hlavy a svalů. Tato reakce bývá pozorována také při léčbě lymeské boreliózy, leptospirózy či sifylitidy,“ dodává Burýšková.

Preventivní antibiotika se nedoporučují

Podávat preventivně antibiotika není podle odborníků nutné. Ne každé infikované klíště totiž přenese infekci. „Léčíme pacienta dle anamnézy, klinických příznaků a výsledků pomocných vyšetření. Neléčíme klíště,“ dodal Štefan na Twitteru s tím, že preventivní podání jedné dávky doxycyclinu je doporučeno v endemických oblastech boreliózy v USA, kde přenos borelie trvá déle, až několik dní. „V Evropě může klíště přenést boreliózu i do 24 hodin, antibiotika v Evropě preventivně doporučena nejsou,“ uvedl infektolog.

Lidí s prokázanými nemocemi nejčastěji přenášenými klíšťaty v roce 2022 podle dat Státního zdravotního ústavu oproti roku předchozímu přibylo. Konkrétně incidence lymeské boreliózy byla 33,4 hlášených infekcí na 100 tisíc obyvatel. V letech 2016 až 2020 však byla incidence vyšší, například v roce 2018 dosáhla až 44,5 infekcí na 100 tisíc obyvatel.

Lymeská borelióza

Jde o nebezpečné infekční onemocnění, které na člověka přenášejí klíšťata. Ačkoliv někdy probíhá zcela bez příznaků, obvykle postihuje kůži a klouby, ale může způsobit také závažné poškození nervové soustavy, srdce i dalších orgánů. 

Klinické formy mohou být poměrně pestré. Typický je obraz skvrny na kůži – migrující erytém. Pozor, objeví se až s několikadenním odstupem po přisátí klíštěte (může jít až o čtyři či pět týdnů).

V mnoha případech probíhá nákaza boreliózou asymptomaticky, nebo jsou klinické projevy boreliózy tak mírné, že jim nemocní nepřikládají příliš velký význam. Zatímco někdy se pacienti sami následně uzdraví, jindy může naopak dojít k rozvoji závažných symptomů v důsledku jiného infekčního onemocnění, které způsobilo oslabení imunitního systému.

Postižení nervového systému, kloubů, dalších částí pohybového aparátu, jiné postižení kůže, vzácně postižení oka nebo srdce se mohou objevit v odstupu měsíců až let. Nicméně obávané chronické formy jsou velmi vzácné a po řádné léčbě by k nim nemělo vůbec dojít.

Zdroj: Vitalia.cz

Klíšťová encefalitida je vzácnější, ale není na ni lék

Další sledovanou nemocí je pak klíšťová encefalitida, která je sice výrazně vzácnější onemocnění, ale také nebezpečnější. Loni SZÚ evidoval 6,6 případů této infekce na 100 tisíc obyvatel.

Pro léčbu klíšťové encefalitidy dosud neexistují účinné léky, na rozdíl od lymeské boreliózy ale člověka může ochránit očkování. To mají navíc od loňského roku zdarma lidé nad 50 let. Jde přitom o celé očkovací schéma, tedy jak základní vakcinaci, tak i následné posilovací dávky.

V čem se liší encefalitida a borelióza a jak je poznat Přečtěte si také:

V čem se liší encefalitida a borelióza a jak je poznat

„Z veřejného zdravotního pojištění je hrazena tzv. ekonomicky nejméně náročná varianta očkovací látky. Kromě očkovací látky je hrazena i její aplikace. Zdravotní pojišťovna vakcínu i její aplikaci uhradí přímo příslušnému poskytovateli zdravotní péče,“ přiblížila mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.

Lidé mladší 50 let pak mohou na očkování čerpat příspěvky z fondů prevence. Každá pojišťovna přispívá jinou částkou, ty se ale vždy pohybují v řádech stokorun. Konkrétně například VZP hradí 700 Kč dětem a 500 Kč dospělým. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV) pak přispívá dětem i dospělým až 2000 Kč a například Oborová zdravotní pojišťovna (OZP) 1000 Kč.

Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida je onemocnění virového původu, které postihuje mozek a mozkové blány. Zhruba po dvoutýdenní inkubační době se mohou projevit první příznaky, a to v podobě nachlazení či lehčí chřipky. Po několika dnech tato fáze skončí a pacient se opět cítí dobře. U někoho tímto celé onemocnění i skončí.

U zbylých pacientů následuje 4–10denní období bez potíží, po němž nastupuje druhá fáze projevující se postižením centrálního nervového systému. Typické onemocnění probíhá jako virový zánět mozkových blan (serózní meningitida) s bolestmi hlavy, světloplachostí, zánětem spojivek anebo jako zánět mozku (encefalitida) s poruchami spánku, paměti, koncentrace, rovnováhy, dezorientace, dochází k postižení hlavových nervů. Při postižení mozku a míchy (encefalomyelitis) se objevují obrny. Nejzávažnější je forma bulbocervikální, kdy dochází k selhání důležitých center v prodloužené míše, tato forma často končí smrtí. Smrtnost na klíšťovou encefalitidu je v ČR je pod 1 %.

Akutní fáze trvá cca 2–3 týdny. Závažnější bývá onemocnění u dospělých a starších osob, rovněž u osob oslabených jiným onemocněním.

Zdroj: SZÚ

Kdy a kde jsou klíšťata nejaktivnější?

Aktivita klíšťat úzce souvisí s počasím. Aktivitu těchto parazitů monitoruje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který také denně aktualizuje index jejich aktivity

„Počátek sezóny klíšťat úzce souvisí s průběhem počasí, při krátkých a mírných zimách je nutné počítat s brzkou ,klíštěcí aktivitou‘. Největší výskyt klíšťat je pozorován v období od března do června, s hlavním vrcholem v květnu, druhý vrchol přichází na podzim a trvá do příchodu prvních mrazů. Obecně se dá říci, že nejlépe klíšťatům svědčí teplé a vlhké prostředí, nejhůře se vypořádávají se suchem,“ uvádí ČHMÚ na webu.

Přibylo případů klíšťové encefalitidy, pro lidi nad 50 je očkování zdarma Přečtěte si také:

Přibylo případů klíšťové encefalitidy, pro lidi nad 50 je očkování zdarma

I z těchto informací tak vyplývá, že už nyní můžete klidně na nějaké to klíště narazit. Nejčastěji se tak může stát v lese, a to většinou listnatém nebo smíšeném, a pak v parcích, zahradách a na pastvinách, kde se po celý den udržuje pro klíště optimální vlhkost.

Jak odstranit klíště?

Když už si na těle najdete klíště, je potřeba ho co nejdříve odstranit. Čím déle je přisáté, tím vyšší je totiž riziko, že v případě, že je infikované některou z chorob, vás nakazí. Způsobů, jak na to, je více. 

Na přisáté klíště v žádném případě nepoužívejte oleje či masti, které ho přidusí. Může totiž vyvrhnout obsah střev do rány, čímž se zvyšuje pravděpodobnost přenosu nákazy. Ani klíště nemačkejte rukou či pinzetou.

Očkovali jste se nebo se letos necháte očkovat proti klíšťové encefalitidě?

Odstranit ho můžete speciální kartou se zářezy, která parazita podebere a vytáhne bez rizika rozmačkání. Jinou možností je použití vatové tyčinky, kterou namočíte v dezinfekci a poté klíště vyvikláte ze strany na stranu. Místo poté důkladně vydezinfikujte.

Jestliže se vám nepodařilo klíště vytáhnout vcelku, pokuste se zbytek klíštěte vytáhnout ostrou pinzetou. Jestliže v kůži zůstanou kusadla, není třeba propadat panice. Z nich samotných už přenos infekce nehrozí a tělo si s nimi poradí jako se zadřenou třískou, takže se vydrolí nebo vyhnisají. Ranku je ale třeba vydezinfikovat a sledovat, aby nedošlo k zanícení.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz. Zaměřuje se především na zdravý životní styl, pohyb a zdraví dětí. Mimo novinařinu pracuje také jako lektorka pohybových kurzů pro děti a rodiče.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).