Hlavní navigace

Nová „diagnóza“: florbalový hrb

Daniel Mareš

Proč vzniká takzvaný „florbalový hrb“ a jak proti němu bojovat? Poradí nám fyzioterapeut i hráč florbalu. Zásadní je zařazení kompenzačních cviků, shodují se. Hlavní roli v edukaci by měl hrát trenér.

Doba čtení: 5 minut

To, že sportovci kvůli své aktivitě trpí různými zdravotními neduhy, není žádná novinka. Často jsou přílišnými nároky a nesprávnými postupy opotřebováni již v dětském či mládežnickém věku. V poslední době se šíří termín „florbalový hrb“. I když se nejedná o oficiální diagnózu, mezi sportovci a fyzioterapeuty se tento pojem běžně používá.

Proč florbalový hrb vzniká, jak mu předcházet a jak se ho zbavit? O tom jsme si povídali s fyzioterapeutem Tomášem Frouzem z centra Physiolife a extraligovým hráčem florbalu Kryštofem Krbcem.

Mít silné zádové svalstvo neznamená nemít florbalový hrb

Tomáš Frouz pro server Vitalia.cz uvádí, že se jedná o důsledek jednostranného zatěžování svalů, šlach a kostí při specifickém uchopení hole, kterou hráč drží pouze vlevo, nebo pouze vpravo. „Trup se dostává do flexe (předklonu), lateroflexe (úklonu) a rotace. Největší zátěž je lokalizována do oblasti hrudní a přechodu bederní páteře. Při tomto nepřirozeném držení těla nemůže dobře pracovat ani bránice, která je považována za součást hlubokého stabilizačního systému,“ vysvětluje oslovený odborník s tím, že v případě, že nefungují dostatečně hluboké svaly, dochází k přetěžování těch povrchových.

Pokud jsou svaly dlouhodobě přetěžovány, dochází primárně k funkčním (například omezení hybnosti segmentu páteře), později strukturálním poruchám (nález na RTG). „Jistou podobnost vadného držení těla spatřuji u hráčů ledního hokeje,“ připomíná.

Hráč florbalu Kryštof Krbec k tomu dodává, že takto způsobený hrb se může u každého projevit trochu jinak. „Nejtypičtější je velký hrb na zádech s předsazenými rameny. Pro florbalisty je také typické posazení jednoho ramena (nebo bradavky) výše než druhého. To je způsobeno držením hole. U některých florbalistů se objevuje také předsazená brada,“ říká sportovec a pokračuje: „Některé také můžeme poznat podle způsobu běhu. Z důvodu hrbu a předsazených ramen se sbalí do klubíčka s hlavou vystrčenou vpřed. To je zaprvé zpomaluje a zadruhé to není dobré pro záda. Paradoxně mít silné zádové svalstvo neznamená nemít florbalový hrb. Mnoho florbalistů má zádové svalstvo dobře vypracované, ale neumí ho správně používat, tudíž trpí florbalovým hrbem.“ 

Nejlepší prevence? Kompenzační cvičení a protahování

Florbal je jedním z nejrozšířenějších sportů u nás, když ale děti nemají vhodný strečink, mohou skončit hrbaté. Dá se s tím nějak bojovat? Fyzioterapeut připomíná, že zásadní roli v edukaci musí sehrát trenér, protože fyzioterapeuta u mládeže v žádném sportu, ani dnes, téměř nenalezneme. „Děti většinou samy bolest nepociťují, ani když se u nich již nějaká patologie vytvořila. Základem je kompenzační cvičení při každé tréninkové jednotce, nelze se soustředit jen na získávání herních dovedností a výkon. Další možností je kombinovat florbal s jinou sportovní aktivitou. Například s atletikou, kde se více rozvíjí ostatní pohybové schopnosti a dovednosti,“ vysvětluje Tomáš Frouz a dodává, že v neposlední řadě musí i rodina být tím, kdo dbá na denní domácí kompenzační cvičení a protahování.


Autor: Depositphotos.com

Na tzv. florbalový hrb si kvůli nedostatečné kompenzaci zadělávají již děti

Sám florbalista to vidí stejně a doporučuje do tréninku zařadit kompenzační cviky. U dětí jsou oblíbená takzvaná zvířátka. Jsou to cviky od fyzioterapeutů, které mají posílit zádové svalstvo. U starších kategorií poté klasické posilování zad. „Důležité je, aby cvičení byla prováděna pravidelně a úměrně množství tréninku. Trenéři často nechtějí přijít ani o minutu s hráči, takže kompenzační cviky v rámci tréninku neprovádějí. Proto je důležité, aby rodiče donutili děti cvičit doma. Cviky zaberou zhruba deset až patnáct minut,“ říká Kryštof Krbec.

Velmi důležité je však cviky provádět správně. „Na trénincích ve velkém množství dětí se někdy špatně kontroluje správná technika. Rodič musí naučit své dítě brát kompenzační cvičení jako samozřejmost a zábavu. Proto je dobré používat ‚zvířátka‘, protože je to zábavná forma. Dobré je také plavání, ale musí být prováděno správnou technikou.“

Můžeme se „hrbu“ zbavit?

Jak ale z fyzioterapeutického hlediska proti „hrbení“ bojovat? Odborník Tomáš Frouz uvádí, že vadné držení těla je obecně problém velkého procenta školáků a mladých sportovců. „Já sám jsem se v minulosti věnoval vrcholové silniční cyklistice, která s sebou nese statickou zátěž páteře. V dnešní době nám chybějí přirozené pohybové vzory. Například rotace páteře téměř vymizela z běžného života. V minulosti naši předci sekali louky kosou, my dnes sedíme a pozorujeme sekačku, jak provádí úkon za nás,“ vysvětluje.

Dalším znakem dnešní doby je podle fyzioterapeuta jistý extremismus. A to i v oblasti pohybu: „Velká část mladé populace trpí nadváhou v důsledku hypokineze (nedostatečný přirozený pohyb), na opačné straně máme děti, jejichž pohybový aparát je jednostranně přetěžován již od školních let.“ Značné přetížení sportujících dětí popisuje v rozhovoru také sportovní lékař Jaroslav Větvička, bývalý dlouholetý předseda lékařské komise Českého olympijského výboru a šéflékař českého olympijského týmu.

Devatenáctiletý sportovec Kryštof Krbec má s florbalovým hrbem dokonce osobní zkušenost. Zatím jej ale nějak nelimituje. „Fyzioterapeut mě však varoval. Sám se diví, že mě záda nebolí a nemám s nimi větší problémy. Mám údajně silné zádové svalstvo, ale neumím ho správně zapojit, proto mám rozvinutý florbalový hrb. Za mých začátků se kompenzační cviky na trénincích neřešily. Nyní si myslím, že se cviky do tréninků zařazují a je to strašně důležité,“ popisuje s tím, že jeho rodiče se snažili zanedbanou péči na trénincích nahradit rehabilitacemi se zády. „Určitě mi to pomohlo, takže tudy cesta vede taky. Vyskytuje se zde ale jeden problém – člověk po odchození rehabilitací má posilovat sám, ale to nesmí být lajdák. Doopravdy si myslím, že nejlepší cestou je donutit trenéry, aby zařadili kompenzační cviky do tréninků. U starších kategorií je možno spolupracovat s fyzioterapeuty,“ podotýká. Sportovec měl osobně problém i s již zmíněním stylem běhání, který s florbalovým hrbem souvisí. Vyřešil ho pomocí individuálních tréninků s atletickou trenérkou: „Naučila mě správnou techniku běhu a díky její pomoci jsem zrychlil a už se při běhu nebalím do klubíčka.“ 

Odborná spolupráce:

Mgr. Tomáš Frouz

Fyzioterapeut a bývalý vrcholový silniční cyklista. Vystudoval obor Fyzioterapie na ZČU v Plzni a Řízení v sociálních a zdravotnických organizacích na FHS UK v Praze. Působil v roli fyzioterapeuta mládeže FC Viktoria Plzeň, věnuje se fotbalové a hokejové mládeži. Provozuje centrum komplexní péče Physiolife v Praze.


Kryštof Krbec

Obránce extraligového týmu mužů A FbŠ Bohemians. Florbal hraje od sedmi let, s týmem Bohemians obsadil druhé místo na největším juniorském mezinárodním florbalovém turnaji Czech Open, s reprezentací juniorů získal bronz na Mistrovství světa 2017 ve švédském Växjö.