Netradiční plody: kdoule, mišpule a spol.

Autor: Isifa.cz

Klikve, jeřabiny, dřišťál, moruše, trnka… Netradiční plody zpestří jídelníček, jsou dobré a zdravé. Zkuste recept na kdoulový „sýr“, je to bomba a v chladu vydrží i několik měsíců.

Ovoce bývá velice oblíbenou a zdravou součástí jídelníčku. Už na základní škole se dětí učí základní rozdělení na malvice, peckovice a bobule. Tradiční druhy každý zná a především v létě a na podzim se můžeme těšit na bohatou nabídku zralých plodů nejrůznějších tvarů, barev i chutí, které nám poskytují vitamíny, minerály a vlákninu v plné míře. Každému chutná něco jiného, a tak si můžeme vybírat. Také možnosti zpracování plodů jsou pestré.


Autor: Isifa.cz

Kdoule vzhledem připomínají jablka nebo hrušky. Syrové se ale jíst nedají.

Poměrně žádanou novinkou je rakytník. Před nedávnou dobou jej nikdo pomalu ani neznal a dnes je pro jeho výrazné léčebné účinky i bohatý obsah cenných vitamínů a minerálů velice poptávaným produktem. Oblíbené jsou i méně dostupné brusinky, které u nás běžně nerostou. Jsou vyhledávané především pro své blahodárné účinky na močové cesty.

K tématu: Účinná prevence a pomoc při zánětu močových cest

Existují také méně známé druhy, jejichž názvy spíše patří do botanického atlasu než do kuchyně. Jenomže i ony mohou mít své využití a dokonce vám i mohou chutnat. Řada z nich obsahuje velké množství vitamínů a minerálů stejně jako tradiční ovoce. Měli byste ale dávat pozor na to, co sbíráte. Některé neznámé plody mohou být i jedovaté.

Exotické plody dovážené z dalekých tropických či subtropických oblastí ponechme stranou a zaměřme se na plody, které se běžně vyskytují u nás a my třeba o tom, že se i dají konzumovat, nemáme ani ponětí.

Dřín a dřišťál obsahují velké množství vitamínu C

Dřín obecný je keř s malými červenými plody, které dozrávají v září. Jsou lehce kyselé a obsahují poměrně velké množství vitamínu C, dále vitamín A, draslík, vápník, hořčík, třísloviny, pektiny a rovněž rutin, které je také obsažen v pohance. Používaly se k léčbě průjmu a trávicích potíží. Zpracování je běžné jako u jiných druhů ovoce – výborné jsou kompoty, džemy, šťáva nebo také víno či obdobně jako brusinky doplněk ke zvěřině. Při zavařování je ideální kombinace s jinými druhy ovoce, například jablky, hruškami nebo brusinkami či jeřabinami. Dá se také připravit dřínkový čaj.

Dřišťál je vysoký trnitý keř s podobnými červenými plody jako má dřín. Dozrávají rovněž na podzim. Nakyslé plody mají opět vysoký obsah vitamínu C a kromě šťávy a zavařenin je také výborné dřišťálové víno či čaj proti nachlazení, který je možno kombinovat také se šípky. Čerstvé plody naložené v medu se užívají proti horečce. Listy dřišťálu se někdy přidávají do salátu, ale je dobré mít na paměti, že je můžeme použít pouze v malém množství – obsahují totiž jedovatý alkaloid berberin, který se vyskytuje například také v opuncii nebo řebříčku. Kromě příznivých léčebných účinků berberinu na játra se také uvádí schopnost hubit Candidu a chlamydie. S množstvím by se to ale rozhodně nemělo přehánět, přece jenom se jedná o jed.

Klikva, moruše, kdouloň, mišpule. Znáte je?

Podobně jako brusinka se na vlhčích rašeliništích vyskytuje nízký keříček s červenými plody, které dozrávají na podzim. Jedná se o klikvu žoravinu, která má i podobné složení jako brusinka a rovněž se užívá při zánětech močových cest a také při horečkách a nachlazení.

Moruše jsou plody vzhledem připomínající ostružinu. Rostou na morušovnících, které se nacházejí spíše v teplejších oblastech a dozrávají od července do září. Obsahují pektiny, vitamíny A, C, E, B, kyselinu listovou a také řadu minerálů. Mají dobrý vliv na střeva, léčí bolesti v krku a záněty dýchacích cest. Listy morušovníku jsou typickou a jedinou potravou bource morušového. Moruše se zpracovávají obdobně jako jiné ovoce, například je lze přidat do kompotu, připravit z nich sirup, víno či je možné je i konzumovat sušené.

Kdouloň pochází z Kavkazu. Plody připomínají jablka a podobně se také zpracovávají. Dozrávají na podzim. Obsahují hodně pektinu, tříslovin, vitamínů, minerálů a také dostatek železa. Léčí trávicí potíže, kašel a jsou prospěšné při krvácení či anémii. Konzumují se pouze tepelně upravené a zpracované.

Maličké plody mišpule se sklízí na podzim a připravují se z nich především marmelády nebo víno. Jsou dieteticky chudé, ale obsahují prospěšné vitamíny a jsou velice účinné při střevním kataru a průjmu. Keříky mišpulí najdete převážně na Východě a ve Středomoří.

Recept na kdoulový „sýr“

Suroviny: 1 kg protlaku z kdoulí, 300–400 g cukru, mandle, vlašské nebo lískové ořechy, citrónová či pomerančová kůra

Omyté kdoule zbavené jadřinců podlijeme vodou a dusíme do měkka. Poté pomeleme. Protlak zahříváme na mírném ohni a postupně do něj přidáváme cukr, oloupané a pokrájené mandle a ořechy, případně kůru z citrónu či pomeranče. Protlak nalijeme do formy „srnčí hřbet“, kterou jsme vymazali a vysypali krupicovým cukrem a necháme v chladu zatuhnout. Tuhý „sýr“ je možno v chladu uchovávat i několik měsíců.

Plody černého bezu či jeřabin je lepší konzumovat s mírou

Černý bez a jeřabiny jsou poměrně známé plody, které obsahují řadu cenných vitamínů. Je však dobré vědět, že je lepší je konzumovat pouze v malém množství. Mohou totiž obsahovat také jedovaté látky.

Květy černého bezu se sbírají na jaře a jsou na užití bezpečnější než plody, které dozrávají koncem léta a na podzim. Přesto je černý bez považován za jednu z nejlepších léčivých rostlin a jeho využití je opravdu široké. Zatímco z květů se připravuje čaj, sirup, víno či se klidně mohou obalit v těstíčku a osmažit, plody se zpracovávají klasicky jako jiné druhy ovoce. Typická je šťáva, sirup, víno, džem nebo ovocná polévka.

Bezinky obsahují třísloviny, flavonoidy, antokyanové barvivo, rutin, vitamín C, A, vitamíny skupiny B – také cholin, který má blahodárný vliv na paměť a soustředění, pomáhá eliminovat negativní působení stresu, léčí kardiovaskulární choroby i nejrůznější nervová onemocnění. Plody černého bezu by se měly konzumovat vždy tepelně upravené. Působí celkově projímavě a je opravdu vhodné užívat je pouze v malém množství. Vyšší dávky mohou kromě průjmu vyvolat i bolesti hlavy a podrážděnost. Stopky bezinek, kterých bychom se při sběru měli vyvarovat, obsahují toxický glykosid sambunigrin, jež dráždí ledviny. Nachází se v listech, nezralých plodech a semenech.

Jeřáb obecný s krásnými oranžovými plody dozrává na podzim. Bobule obsahují karoteny a vitamín C, jsou projímavé, močopudné a podporují vylučování žluči. Semena jeřábu obsahují toxický amygdalin, který se nachází také například v jádrech meruněk nebo mandlích a je považován za novodobý vitamín B 17 léčící rakovinu. Tato teorie je však sporná. Tak jako tak se jeřáb pro své projímavé a mírně toxické účinky doporučuje užívat pouze v malém množství. Zpracovává se jako kompot, sirup, víno nebo oblíbená příloha ke zvěřině.

Podobně se zpracovává jeřáb černý neboli aronie, který má vysoký obsah vitamínu C a obsahuje stejně jako bezinky antokyanové barvivo a řadu jiných vysoce prospěšných látek. Plody aronie jsou považovány za výborné antioxidanty s mnoha léčivými účinky. Obsahují také železo, mnoho flavonoidů, rutin a další vitamíny a minerální látky. Je uváděn jejich protirakovinný účinek, šťáva z aronie se doporučuje popíjet jak preventivně, tak při mnoha nejrůznějších chorobách.

Recept na kompot z jeřabin a dřínu

Plody dřínu a jeřabiny krátce povaříme a spolu s borůvkami, brusinkami a oloupanými a pokrájenými hruškami zalijeme sladkým nálevem, který jsme připravili z jednoho litru vody a 800 g cukru. Dáme do sklenic, dobře uzavřeme a zavaříme. Je možno podávat také ke zvěřině.

Měla babka trnku, vařila ji v hrnku

Trnka obecná je trnitý keř, který roste na sušších vápenatých půdách. Jeho název je docela známý – vzpomeňme si například na film „Za trnkovým keřem“, časopis „Trnky – Brnky“, písničku o tom, jak babka vařila trnku v hrnku či přirovnání „máš oči jako dvě trnky“. Ale v praxi trnku pozná nebo využívá málokdo. Je to škoda.

serial_prilohy

Modré plody obsahují třísloviny, pektin, vitamín C, A, vitamíny skupiny B, draslík, hořčík, velké množství vápníku, ale také již zmíněný jedovatý glykosid amygdalin. Doporučují se jíst pouze v menším množství a tepelně upravené. Přidávají se do kompotů, připravují se z nich vína a likéry. Působí proti průjmu a jsou také dobré na močové cesty.

Čtěte dále: Které květiny se dají jíst?

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 9. 2014 13:34