Nemůžete otěhotnět? Zkuste pozřít červa z šípku

Co všechno o zázraku stvoření, těhotenství a porodu věděli starověcí lékaři a jakým způsobem pečovali o zdraví nastávajících matek? Nelze se vyhnout pověrám ani rituálům, ale nutno uznat, že starověká medicína byla na docela vysoké úrovni…

Víte, jaký je rozdíl mezi současnou a starověkou těhotnou ženou? Dnešní žena pracuje do osmého měsíce, sleduje napínavé filmy v televizi, pláče dojetím u reklam, chodí do společnosti, pravidelně souloží a jí všechno, na co má chuť. Ve starověku nosí u sebe baziliščí oko pro snadnější porod, nesmí se podívat na žádnou šelmu, aby neporodila krvelačné dítě, a sexu si taky moc neužije. Aspoň, že to pouštění žilou lékaři trochu omezili…

Galerie: Historie porodnictví

Jak si dopomoci k dítěti

Ne vždy se dařilo okamžitě po svatbě počít. Vdané ženy toužící po dítěti často přinášely oběti bohům. Ve starověku byla obvyklá víra ve větší množství bohů, z nich každý měl na starosti na něco jiného, měl svůj chrám nebo oltář, a ve spojitosti s ním se také konaly různé oslavy a dodržovaly předepsané rituály. Kromě toho existovala řada zaručených způsobů, jak si dopomoci k dítěti. Například u Jihoslovanů neplodné ženy chodily k hrobu ženy, která zemřela v průběhu svého těhotenství, a na jejím hrobě lkaly a prosily, aby jim darovala své dítě. Pak vzaly trochu hlíny z hrobu a nosily ji u sebe za pasem. Další možností bylo oplodnění rostlinnou duší. Toho šlo dosáhnout tím, že žena vypila vodu s rozmíchaným práškem ze stromu, ve kterém řádil červotoč nebo kůrovec.

Někdy bylo lepší přímo stromového červa pozřít. V Bosně chodily ženy první neděli po novoluní hledat červy v šípcích. Bylo zapotřebí tří kusů, které dychtivé ženy snědly poté, co vylezly na vrbu a dívaly se směrem ke slunci za doprovodu tohoto zaříkání: „Slunce zašlo za hory a já budu v naději.” Další možností, jak podpořit otěhotnění, bylo sníst naklíčené zrnko ječmene vyhrabaného z hnoje neznámého hřebce. Za účinný prostředek byly také považovány koupele nebo pojídání fíků či vkládání bylinných čípků na vyčištění pohlavních orgánů. Hippokratés doporučoval vpravit do lůna směs sody, černého kmínu, česneku a fíků s medem, dále koupele a popíjení kopru s vínem na lačno. V zásadě nic zlého, směs koření a bylin se silně dezinfekčními účinky mohla přeléčit zánět rodidel, který mohl být jednou z příčin neplodnosti.

Žena se dvěma srdci

Podle staroindických textů se těhotná žena nazývala ženou se dvěma srdci. Rozpoznání těhotenství bylo možné například na základě toho, že žena v půdě zanechávala jiné stopy. Staroindický lékař Sušruta popisuje tyto známky početí: „Malátnost, vysílenost, žízeň, vpadlá bedra, zastavení semene a krve, chvějivý pohyb lůna, temné zbarvení prsních bradavek, stojící vlasy, prudké cévy, klesání víček, vrhnutí, strach před souloží, mokvání z úst a nosu a mdloby.” To je opravdu hrozivě vyhlížející situace.

Jiným důkazem otěhotnění může být postup, který je mimo jiné popsán na egyptském papyru pocházejícím ze 14. století před naším letopočtem: „Nechť žena močí ve dne na dva pytlíky pšenice a ječmene, vyklíčí-li, je těhotná, nevyklíčí-li, není těhotná. Vyklíčí-li toliko pšenice, porodí hocha, vyklíčí-li ječmen, bude to děvče.” Že by jeden z prvních těhotenských testů?

Nitroděložní vývoj ve starověku

Nitroděložní vývoj plodu pak staroindický lékař Sušruta popisuje následovně: „V prvním měsíci vzniká embryo, v druhém měsíci tvoří se chladem, teplem a větrem zatvrdlá hmota ustavujících se základních živlů těla, v třetím měsíci patero chuchvalků končetin a hlavy, ale veliké i malé údy jsou dosud velmi malými částečkami. Ve čtvrtém a dalších měsících jest již členění všech velkých i malých údů patrné. V osmém měsíci jest životní síla ještě slabá, v devátém, desátém nebo dvanáctém měsíci přichází konečně porod.“ Domnívá se také, že „jistě jest ve šťávovodném kanálu matky uzavřena pupeční céva, která přivádí plodu výtažek pokrmové šťávy matčiny”. 

Podle čínských lékařů se zárodek v prvním měsíci podobá kapce vody, ve druhém růžovému poupěti, ve třetím se vajíčko prodlužuje a ukazuje se na něm hlavička, ve čtvrtém se objevují nejznamenitější orgány, v pátém vznikají údy, v šestém lze rozeznat oči a ústa a v sedmém už má lidský tvar. Aristotelés píše, že dle lékaře Alkmaióna se hlava embrya jakožto sídlo duše vytváří nejdříve. Plod prý dostává výživu částečně kůží. Japonci zase věřili tomu, že v těle matky vzniká nejprve nos, který je počátkem člověka.

Žádný sex!

Římský lékař Vindicianus píše, že pohlaví zárodku se utváří od čtvrtého měsíce, ale že oduševnění nastává již ve druhém měsíci. Tento názor se prosazoval ve středověku a ovlivňoval přísnost trestů za provedení potratu nebo ublížení těhotné ženě. Možná i z těchto důvodů bylo s těhotnou ženou zakázáno souložit.

TIP: Gynekoložka o sexu v těhotenství a po porodu

Na prvním místě vždy byla ochrana nového života, který nesměl být poškozen. Především to však byly důvody náboženské, které znemožňovaly manželský styk v době těhotenství. A porušení se v některých kulturách trestalo, například dvěma sty ran holí. Samozřejmě je schytal muž. Ten musel na usmíření bohům ještě často přinést mnohé jiné oběti, například v podobě drobného dobytka. A naštěstí měli starověcí lékaři také dost rozumu na to, aby v době těhotenství nepraktikovali pouštění žilou, což by mohlo ženě i jejímu dítěti také dosti ublížit.

Choutky těhotných žen

Těhotná žena si v podstatě ani žádných choutek dopřát nemohla. Byla sice chráněna, ale z jejího stavu pro ni vyplývala řada povinností a omezení. Například se měla vyvarovat hněvu, strachu, hnoje, břemen, hlasité řeči, rozčilujících povídek, špatných pachů, ošklivých pohledů a špinavých, znetvořených a chybných těles. Neměla chodit do prázdných domů, pod stromy, na hřbitovy a také do míst, kde se zdržovalo větší množství lidí, například do hospod. Byl jí doporučen tělesný i duševní klid, zdravá strava, mazání těla olivovým olejem a dostatek spánku ve vhodné poloze.

Co se týká stravy, zakazovalo se ostré koření, tučné maso a příliš velké množství alkoholu. Sušruta schvaloval sladkou, studenou a tekutou stravu, zeleninu, plody, kuřecí maso, škeble a slupky z jablek. Jakýmkoli specifickým choutkám těhotné však mělo být vyhověno. Pokud například měla žena přehnaně velkou chuť na kančí maso, znamenalo to, že porodí statečného, silného a zdravého chlapce.

TIP: 9 potravin ideálních do jídelníčku těhotné ženy

serial_prilohy

Ne všechny choutky však přinášely pozitivní výsledky. Obecně se věřilo v takzvané zhlédnutí, které spočívalo v tom, že vše, na co žena zaměří pozornost, ovlivní povahu i vzhled jejího dítěte, ať už šlo o stravu, činnost nebo pohled na konkrétní zvíře či osobu. Proto se převelice dbalo na to, aby žena zaměřovala svou pozornost především na krásné věci. Ve svém velkolepém díle Dějiny ženy Stanislav Kostka Neumann například popisuje, že ve 13. století dal papež Martin IV. odstranit ze svého domu veškerá vyobrazení svého heraldického zvířete medvěda, protože se v něm prý zhlédla jedna dvorní dáma a porodila úplně chlupaté dítě.

Jak počít syna

Staroindičtí lékaři mají pro vás jeden zajímavý tip: pokud chcete, aby se vám narodil chlapec, souložte v sudé dny v měsíci, jestliže byste raději holčičku, tak se oddávejte vášni ve dny liché. Účinek můžete podpořit předchozí důkladnou očistou, modlitbou a užíváním sezamového oleje vně i vnitřně. Podle Hippokrata byl nejplodnější dvanáctý den po menstruaci, je tedy vidět, že věděl, oč jde.