Nemá ARO, ani JIP, ale z rezonance vidíte štíty velehor. Jak to vypadá v Národním onkologickém centru

Komplex vznikl kombinací rozsáhlé rekonstrukce původních ozařoven v severní části areálu a připojením nové, moderní budovy z jihovýchodní strany. Propojuje diagnostickou, léčebnou a preventivní část medicíny, popisuje Petr Polouček, ředitel Fakultní nemocnice Motol a Homolka (FNMH).

Při vyšetření jako v přírodě

Uvnitř je nová výstavba sladěná do bílé a světle šedé barvy. Stejný odstín je ve všech podlažích, takže návštěvníkovi, který zrychleně prochází jedno patro za druhým, jednotlivá pracoviště splývají. Až na pár výjimek.

Jednou jsou prostory s novými magnetickými rezonancemi. Jednak proto, že čekárna je vybavená malým modelem přístroje, na kterém se děti učí nebát se hlučného vyšetření trvajícího desítky minut (více jsme o tom psali zde). Díky přípravě jej bez anestezie zvládnou třeba i pětileté děti. Ale vydržet ležet bez hnutí na MR už dokázal i tříletý pacient. 

Místnost s magnetickou rezonancí je překvapivě světlá, ač nikde není okno. Je to dáno tím, že část stropního osvětlení má podobu sytě modré oblohy s bílými mraky. Obloha se přelévá i na stěny s vyobrazeným polem vlčích máků. Na jedné stěně ovšem zeleň chybí, protože jde o obří plátno, kam lékař z vedlejší místnosti promítají třeba přírodní scenérie včetně štítů velehor. Relaxační účinek je okamžitý a pociťuje jej i chvilkový návštěvník při prohlídce zázemí, která byla součástí slavnostního otevření Centra.

Přednosta Kliniky zobrazovacích metod Lukáš Lambert mi ukazuje, jak lze promítání pár kliky změnit. A dětem pustit třeba animovanou pohádku. Může jít klidně i o tu s postavičkami ze studií Disney nebo Marvel, protože Philips, výrobce přístrojů pro zobrazovací metody, s nimi spolupracuje. Pohádka dětem běží nejen na stěně, ale i na displeji, když musí bez hnutí ležet na vyšetřovacím lůžku. Její zvuky se přenášejí do sluchátek nezbytných v hlučném prostředí (proč je magnetická rezonance tak hlasitá, jsme popisovali zde).

Nemocnice bez operačního sálu

Vzhledem vybočují také prostory denního stacionáře, rozdělené do dvou pater nové budovy. V jedné se nachází i podlouhlá místnost s prosklenou, oblou částí fasády a osmi širokými, polohovacími modrými křesly, závěsy a velkorysým výhledem do okolí. Tady budou infuzemi dostávat léčiva pacienti, kteří nemusí být hospitalizovaní.

Součástí stacionáře je i lůžková část pro nemocné, u nichž aplikace chemoterapie vyžaduje polohu vleže kvůli délce léčby nebo zdravotnímu stavu. Lůžka i křesla doplňuje moderní systémem podávání roztoků, který si sám hlídá, aby nebyla překročena dávka účinné látky, omezuje riziko úniku cytostatik a je vybavený tichým alarmem, jenž předává upozornění přímo personálu, takže neruší pacienty. 

Zázemí pro ambulantní léčbu nebo jednodenní chirurgii tvoří značnou část nové budovy. Právě proto ve třetím patře je také endoskopické centrum se čtyřmi sály určenými pro zákroky bez řezu skalpelem do kůže.

Jsou to jediné sály, které nemocnice za téměř pět miliard korun, má. Velké sály pro klasické operace tady, zdánlivě paradoxně, nejsou. Stejně tak zázemí pro intenzivní nebo anesteziologicko-resuscitační péči. Jednak proto, že velká chirurgie se v Národním onkologickém centru provádět nebude, a také proto, že toto zázemí mají kousek vedle. 

Velká operativa zůstává v Motole a na Homolce, kde je také gama nůž, centrum pozitronové emisní tomografie nebo molekulární patologie. Není to tedy tak, že všechno, co se týká rakoviny, se stáhne do Národního onkologického centra, vysvětluje onkolog David Feltl, jenž nově otevřené zdravotnické zařízení vede.

Podaří se najít další sestry a lékaře?

Pacienti na magnetickou rezonanci nebo CT chodí do Národního onkologického centra od srpna. Některá pracoviště ale otevření nebo rozšiřování provozu teprve čeká. Letos i příští rok. Fungují všechny úseky původní onkologické kliniky, čili ozařovny, stacionář, lůžka, ambulance. K tomu velká část lékárny – výdejna pro pacienty a ředění léků, popisuje David Feltl. 

Do konce roku bude v provozu zázemí pro endoskopie a rozšiřovat by se měl provoz denních stacionářů a lůžkových oddělení. Po novém roce postupně rozjedeme klientské a informační centrum, centrum prevence, spolupráce s pacientskými organizacemi a vzdělávací aktivity, dodává vedoucí lékař.

Součástí plánu je také zprovoznění oddělení pro dospívající a mladé dospělé pacienty s rakovinou tzv. AYA Unit (Adolescent and Young Adult Unit). Ocitají se na hranici léčby dětí a dospělých a vyžadují specifický postup terapie (více o tom, jak si systém péče často neumí poradit s mladými dospělými onkologickými pacienty, jsme psali zde).

• 
• 
• 

Dalších 22 fotografií

Tempo náběhu bude záležet i na tom, jak se vedení bude dařit nabírat nové zaměstnance. V tuto chvíli máme kombinaci personálu částečně z FN Motol, částečně z Homolky a část je nových zaměstnanců. Ale kapacita je mnohem větší – navýšení péče z výchozí základny o 30 až 40 procent, takže máme snahu získat další personál. Žádný trh s volnými zdravotníky ale neexistuje, stavy proto budeme doplňovat postupně, říká ředitel FNMH Petr Polouček.

Neskrývanou ambicí nového zdravotnického zařízení však je zkrátit čekací lhůty. Na prevenci i na diagnostická vyšetření. Máme už některé konkrétní plány, třeba u karcinomu prostaty nebo slinivky, jak urychlit diagnostiku. Zkrácení lhůt by mělo být jeden z hlavních efektů zprovoznění Národního onkologického centra, podotýká David Feltl.

Pro které pacienty je Národní onkologické centrum určeno? Místo tady mají jak pacienti s ‚běžnými‘ diagnózami, tak s těmi ‚vrcholnými‘, kdy jsme referenčním místem pro celé Čechy, dodává vedoucí lékař. Do Centra ale zamíří i zdraví lidé, kteří budou chtít preventivní vyšetření nebo se zúčastnit screeningu. Péče je hrazená zdravotními pojišťovnami. O tom, že by nová nemocnice nabízela i komerční balíčky jako Masarykův onkologický ústav, žádný z jeho představitelů při otevření nehovořil.