Hlavní navigace

Názor k článku Nekojím. Jsem vážně zrůda? od Bonnyska - Moc děkuji za tento článek.. malému jsou téměř...

  • 10. 3. 2013 22:18

    Bonnyska (neregistrovaný) ---.customer.trinity.cz

    Moc děkuji za tento článek.. malému jsou téměř 3 měsíce a již také nekojím.. psychicky jsem se s tím nemohla vůbec srovnat, protože společnost nás do kojení natolik tlačí, že když žena potom kojit nemůže, tak si opravdu připadá jak zrůda, která svému dítěti odpírá to nejlepší.. prošli jsme si s broučkem vším možným, homeopatika, věčné přisávání, když nebyl malý u prsa, tak odsávání, litry kojících čajů, jídel podporujících tvorbu mléka a malý pořád plakal, rozžvýkával mi stále dokola bradavky, ze kterých nic neteklo, já pak plakala bolestí i lítostí, že ho nemůžu nasytit, prvorozená dcerka plakala, když nás viděla jak trpíme a manžel už byl také nešťastný.. kamarádky i manžel mi už pak sami říkali ať mu dám flaštičku, že budeme spokojenější, ale já to nechtěla vzdát.. jenže už jsem pak neměla síly a když přijela nejlepší kamarádka, tak mne natolik uklidnila a podpořila, že mi zachránila rodinu i manželství, klidněji jsem pak přikrmovala, protože malý jinak plakal a pak už jsme plynule přešli na samotné UM.. najednou máme spokojené miminko, my jsme spokojení vyrovnaní rodiče a sestřička svého brášku miluje.. užíváme si broučka, jako jsme si první dcerku neužili, konečně víme co to je mít šťastné a spokojené miminko..dcerku jsem plně kojila do 5ti měsíců, ale dnes již vím, že jsem ji trápila hlady, jen se neuměla ozvat jako teď bráška a kdybych měla mít někdy třetí dítě a začala jsem mít ty stejné problémy, už se tolik příkrmů bát nebudu.. za klid a pohodu v rodině mi to nekojení stojí a přátelé a kdo měl podobné problémy mne chápou a ostatním do toho nic není, ať si myslí co chtějí..

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).