Největší studie o českých dětech: Jsou tlusté, nesportují a nejí zeleninu

Jak na tom jsou české děti se sportem, ale i příjmem zeleniny a ovoce, už po několikáté mapuje největší globální studie o zdraví a životním stylu. Její výsledky rozhodně nelze brát na lehkou váhu. Hlavně proto, že vůbec nejsou příznivé.

Průměrná hodnota BMI indexu tělesné hmotnosti obyvatel České republiky vloni dosáhla 25,2. To je těsně za horní hranicí normální zdravé váhy. Mírnou nadváhou trpí 47 % mužů a 33 % žen. Obezita se týká bezmála 20 % mužů a 18 % jejich protějšků. A jak dále vyplývá z nejnovějších dat Českého statistického úřadu, 40 % dospělých se navíc pravidelně nevěnuje žádné sportovní ani rekreační pohybové aktivitě.

Galerie: Jsou morbidně obézní. Jídlo je zabíjí

Z těchto údajů je patrné, že když máme problémy sami se sebou my, dospělí, těžko můžeme jít dobrým příkladem dětem, které – ať už se nám to líbí, nebo ne – jsou naším poměrně přesným odrazem. Jak špatně na tom české děti jsou se sportem, ale i příjmem zeleniny a ovoce, ukázal celosvětový průzkum HBSC (The Health Behaviour in School-aged Children), který v Česku pravidelně realizuje Univerzita Palackého v Olomouci pod taktovkou hlavního řešitele Michala Kalmana. V současné době se jedná o největší globální studii o zdraví a životním stylu dětí a školáků (Studie o dětech a výživě ke stažení).

Průzkum se zajímá o vše kolem dětí

Průzkum HBSC od osmdesátých let ve čtyřletých intervalech prezentuje výsledky životní spokojenosti, zdravotních problémů, užívání léků, nadváhy a obezity, BMI, rizikového chování (kouření a konzumace alkoholu), rozšíření šikany, násilí, užívání konopí, sexuálního chování, a to vše v kontextu sociálním. „Jeho cílem je zlepšit znalosti o zdraví a životním stylu těchto dětí a školáků. Druhým, společenským cílem je poskytnout relevantní data pro politické rozhodování, pro tvorbu strategií, tvorbu koncepcí, popřípadě národních priorit,“ uvedl Michal Kalman v rámci své prezentace v Poslanecké sněmovně, kde se zaměřil zejména na výsledky ohledně stravování dětí a jejich pohybové aktivity.

Snídaně? Co to je?

Že děti málo po ránu pijí, už víme, podle HBSC ale navíc nepravidelně snídají, což dle Michala Kalmana ovlivňuje schopnost učit se ve škole, zvyšuje vznik obezity i hladinu cholesterolu. Pokud aktuální výsledky srovnáme s daty, která v Olomouci získali v roce 2002, musíme ale konstatovat mírné zlepšení. Zejména u dívek. Zatímco v roce 2002 nesnídalo 70 % patnáctiletých dívek, dnes je to „jen“ 60 %.


Autor: Depositphotos.com

Více než polovina dívek vůbec nesnídá

Ale neradujme se zase tak moc, když si seřadíme země zapojené do studie podle počtu pravidelně snídajících dětí, jsme spolu se Slováky, Řeky a Rakušany na posledních příčkách. Naopak nejčastěji snídají v Portugalsku, Nizozemí a Dánsku.

Tři čtvrtiny dětí nejedí ovoce a zeleninu

Ani s příjmem ovoce a zeleniny to není u českých dětí nijak slavné, vlastně je situace dost tristní. Podle výživových doporučení bychom obecně měli jíst tři porce zeleniny a dvě porce ovoce denně – čili ideálně ke každému konzumovanému pokrmu. Jenže děti ovoce ani zeleninu prakticky neznají. V roce 2002 ji nejedly v průměru tři čtvrtiny chlapců.

U dívek je situace trochu lepší, ale rozhodně ne nijak výrazně. Podle posledních údajů, které máme ze sběru dat v roce 2015 k dispozici, se ale situace u obou pohlaví ještě dále zhoršuje.

Nadváha a obezita nejsou strašák, ale realita

Zatímco ovoce a zelenina jsou dětem cizí, o sladkých nápojích a sladkostech se to říci nedá. A je jedno, jestli mluvíme o dívkách, nebo chlapcích, třetina patnáctiletých dětí jí denně sladkosti a stejný počet chlapců je zapíjí sladkými nápoji. U dívek se bavíme o jedné pětině. To logicky souvisí s nadváhou a obezitou, se kterou se v Česku potýká dvacet procent patnáctiletých chlapců a jedenáct procent dívek. Přičemž každoročně tato čísla narůstají. Ostatně jako i ve Spojeném království, kde většina mladých lidí buď již obezitou nebo nadváhou trpí, nebo bude trpět ve středním věku. Může za to pochopitelně i nedostatečná fyzická aktivita.

Pravidelná pohybová aktivita od roku 2002 klesá, a to jak u českých dívek, tak u českých chlapců. Inspirovat bychom se měli ve Francii, Španělsku a na Ukrajině, kde se děti hýbou mnohem více. Zejména díky nim pak odborníci nad dětmi nelámou hůl, ale hovoří o mírném globálním nárůstu úrovně pohybové aktivity u dětí.

Do školy po svých? Kdeže

Ono tu nejde o to, že by děti závodně nehrály tenis nebo 5× týdně neběhaly za fotbalovým míčem po hřišti. Problém je, že jim chybí naprosto běžné pohybové aktivity, mezi které se řadí například chůze nebo jízda na kole. „V roce 2006 chodilo 65 % chlapců do školy pěšky, v roce 2014 už to bylo jen 53 % chlapců. U dívek je ten rozdíl ještě markantnější,“ uvádí Michal Kalman.

Před dvanácti lety chodily tři čtvrtiny dívek do školy po svých, v roce 2014 už to byla jen polovina z nich. Výrazně klesá dokonce i počet dětí, které do školy jezdí na kole, byť před školami bývají instalovány pro tyto případy stojany. Jsme na vině my, rodiče, kteří dítka do školy a ze školy vozíme autem? Velice pravděpodobně ano.

serial_prilohy

A bude líp… (?)

Právě teď začíná sběr dat pro nový průzkum. Zapojí se do něj padesát zemí světa (oproti poslednímu průzkumu to je nárůst o osm zemí). V Česku se zapojí dvě stě padesát škol s náhodně vybranými sedmi sty padesáti třídami a patnácti tisíci žáky. Jestli výsledky budou lepší, či horší, na to si budeme muset počkat minimálně do září 2018, kdy by měly být známy první dílčí výsledky.

Galerie: Nebezpečné extrémy – Chtějí být jako Ken a Barbie. Končí jako trosky