Naučit děti kašlat do dlaně je velká chyba

Chřipka se přenáší kapénkovou nákazou a často se plete s jinými respiračními chorobami. Odborníci vysvětlují, jak ji poznat, co udělat proti roznášení infekce a jaké vakcíny proti chřipce připravili pro sezónu 2017/2018.

Kýchá, smrká, kašle. To je chřipajzna! Není. Pokud nemoc nezačne vysokou horečkou, obvykle se o chřipku nejedná. Stejně tak chřipku běžně neprovází rýma. „Vzhledem k podobnosti projevů respiračních infekcí bývají chřipková a nechřipková onemocnění zaměňována a chřipka je podceňována,“ říká prof. Petr Pazdiora z Ústavu epidemiologie LF UK v Plzni. Záměna onemocnění vede ke vzniku mnohých mýtů i podcenění choroby. „Chřipka je provázena komplikacemi, především u starších pacientů a malých dětí, včetně řady úmrtí. Měla by být vnímána jako vážné onemocnění,“ popisuje lékař.

Líheň choroby představují kolektivy, třeba mateřské školky či školy, domovy pro seniory a podobná zařízení. Chřipka se přenáší kapénkovou nákazou a rychle se šíří.

Kašlete do ruky? „Je to zločin."

Abychom nepřenášeli nemoci, ani chřipku, je nejlépe kašlat do jednorázového kapesníku, ten pak vyhodit a umýt si ruce. Na hygienu kladou lékaři velký důraz, poházené použité kapesníky a kašlání do dlaně jsou velký a u nás všeobecně rozšířený nešvar. „V Americe mají ve všech ordinacích vyvěšené upozornění, že kašlat do dlaně se nemá. U nás jen někde a maminky to takto učí své děti. Přitom, pokud jsem nemocný a kašlu do ruky, je to zločin,“ říká pediatrička a praktická lékařka Martina Spaziererová z EUC Kliniky Kladno.

Do dlaně si nakašlete bacily, pak sáhnete třeba na kliku či madlo v autobusu a viry se spokojeně šíří. Kdokoli si sáhne po vás, přenese si bacily následně na ústa, na nos či do oka a onemocní též. Jediná možnost, pokud nelze v tu chvíli použít kapesník a umýt si ruce, je podle lékařky zakašlat do ohbí lokte. „Pokud ale učíme děti, aby kašlaly do dlaně, vedeme je k šíření chřipky i jiných nemocí.“

Chřipka je riskantní onemocnění v tom, že není jasné, jak se u koho zachová. Odborníci uvádějí případy ze své praxe, kdy i do té doby zdraví lidé ve výborné kondici měli velmi těžký průběh chřipky. „Stav imunity nemusí mít u chřipky žádný vliv. Člověk nemusí být oslabený, chřipka umí srazit zdravého sportovce bez jakéhokoliv hendikepu. Samozřejmě aktuální oslabení situaci ještě zhoršuje, nejenom u rizikových skupin, ale i běžné vyčerpání, nedostatek spánku a podobně,“ říká Martina Spaziererová.

Proočkovanost proti chřipce je u nás nízká

Podle lékařky by mělo být naprostou samozřejmostí očkování proti chřipce. „Jako si vyndáte zimní boty a kabát ze skříně, měli byste se před zimou dát očkovat,“ tvrdí. Sami odborníci však uvádějí, že i mezi zdravotníky je velké množství osob neočkovaných proti chřipce a že pacienti ze strany lékařů mnohdy dostanou protichůdné informace.

 Prof. Pazdiora představil průzkum proočkovanosti proti chřipce pracovníků ve zdravotnictví

Zdeňka Jágrová, ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy, vidí důvody mimo jiné v minulosti: „Dříve byly vakcíny více reaktogenní, šlo o vakcíny živé nebo jen částečně usmrcené, nebyly to mrtvé vakcíny a měly více reakcí. Lékařská obec si to jako červenou nit táhne za sebou, má pocit, že se vakcíny nijak nevyvíjely.“ Například specialisté, na které se pacienti často obracejí, nemusí mít s očkováním proti chřipce vůbec žádnou zkušenost. „Máme přitom doporučující stanoviska různých odborných lékařských společností a i odborní lékaři by se jimi měli řídit,“ říká epidemioložka s tím, že lékařů, kteří vycházejí ze zastaralých názorů, ubývá. Očkování prý čím dál více doporučují. „Očkování proti chřipce by svým pacientům měli doporučovat nejen praktičtí lékaři, ale také odborní lékaři – specialisté,“ doplňuje prof. Pazdiora.

TIP: Duel – Pro koho má očkování proti chřipce smysl

Pádným argumentem by mohla být studie, která by porovnala výskyt chřipky v České republice, kde máme nízkou proočkovanost (kolem 5 %), s výskytem chřipky v jiných evropských zemích, které se nám uvádějí jako příklad s vysokou proočkovaností. Znamená vyšší proočkovanost nižší výskyt chřipky? „Taková studie myslím neexistuje,“ říká Zdeňka Jágrová s tím, že v zemích s vyšší proočkovaností mají menší počet úmrtí na chřipku.

Dalším používaným argumentem je efektivita očkování. Udává, kolik z očkovaných osob chřipkou neonemocní. V kategorii oslabených nebo starých lidí podle dat ochrání 30–40 % osob. Možná se to zdá málo, nicméně efektivita prevence hospitalizace v této kategorii představuje již 50–60 % a efektivita prevence úmrtí dokonce 80 %.

U mladých zdravých lidí je udávána efektivita devadesátiprocentní. To znamená, že desetina očkovaných chřipkou onemocněla, ale opět tu nemáme údaj pro porovnání, kolik neočkovaných lidí z této kategorie v daném období onemocnělo chřipkou.

Vakcíny musí být každý rok nové podle aktuálního typu viru

Pro pacienta pak může být obtížné se rozhodnout, zda očkovat, či nikoli. Navíc když se těžko hledají informace i o konkrétních vakcínách, které se v daný rok budou aplikovat.

Chřipkový virus se totiž každý rok trochu změní a odborníci z celého světa na základě sledování složení aktuálního viru odhadují, jakou podobu bude mít v další sezóně, aby mohli nachystat vhodnou vakcínu. Někdy se to povede lépe, jindy hůře. S neustálou proměnou chřipkového viru souvisí také jen krátkodobá imunita získaná po prodělání nemoci.

Pokud člověk měl chřipku, je pak totiž sice nějakou dobu imunní, ale pouze proti typu, který prodělal. „A neví se, na jak dlouho. Kombinací mutací chřipkového viru je mnoho, to je základní vražedný nástroj tohoto viru,“ říká Martina Spaziererová. „Vědci předpovídají, že jednou všichni umřeme na pandemie chřipky, protože proti ní nemáme jistou obranu. Virus se mění každým rokem, ale o málo, avšak občas, jednou za deset, dvacet let se změní naprosto radikálně. Proto vznikají pandemie, protože naprosto neumíme předpokládat, jakým způsobem vir zmutuje, a lidé pak onemocní napříč celým světem.“

Někdy dojde k výskytu chřipkového viru, který se již v minulosti objevil. „V roce 2009 cirkuloval vir, který tu již byl v padesátých letech, takže někteří lidé se s ním mohli setkat ve svém dětství a určitá forma ochrany u nich mohla existovat,“ popisuje prof. Pazdiora. „Občas se stane, že epidemiologická situace je několik let po sobě stejná, pak existuje jistá ochrana proděláním nemoci nebo vakcínou z předchozího roku. Obecně ale kvůli změnám doporučujeme přeočkování každý rok, tedy neriskovat, že dojde ke změně, na kterou nejsme imunitně připraveni.“

Vakcíny proti chřipce pro sezónu 2017/2018

Pro sezónu 2017/2018 u nás budou k mání tři druhy vakcín proti chřipce: Vaxigrip a Influvac, které jsou třísložkové, obsahují tedy tři kmeny chřipky, a novinka letošního roku – Vaxigrip Tetra. Jedná se o čtyřsložkovou vakcínu, která obsahuje čtyři kmeny chřipky, o nichž se předpokládá, že budou v zimních měsících převládat na severní polokouli. „Tato vakcína poskytuje něco navíc, jinak jsou si vakcíny naprosto rovnocenné z hlediska účinnosti či vedlejších účinků,“ říká prof. Pazdiora. U nové vakcíny Vaxigrip Tetra je zatím očkování povoleno až od tří let, u ostatních od šesti měsíců.

Podle specialisty nemají jednotlivé vakcíny žádná jiná specifika a vybírat si není třeba – respektive to ani nebývá možné. Záleží na tom, jakou vakcínu si očkovací centrum, praktický lékař či specialista objedná. „Objednávky se většinou dělají již na jaře, před zahájením sezóny, takže ve chvíli, kdy přichází klient se zájmem o určité očkování, příliš si již nemůže vybírat,“ popisuje odborník. Výběr již udělal lékař. Vakcínu je také možné získat s receptem v lékárně.

Lidové recepty proti nachlazení a chřipce z celého světa

Ideální čas na očkování je podle odborníků nyní, na podzim, před začátkem chřipkové sezóny, která u nás kulminuje během ledna až března. Překážkou pro očkování je akutní závažné horečnaté onemocnění. Vakcína se aplikuje do deltového svalu ramene, běžnou reakcí na tuto neživou vakcínu je jedno- až dvoudenní bolest v ruce, může se vyskytnout únava, případně zvýšená teplota.

Pojišťovna plně hradí očkování proti chřipce seniorům nad pětašedesát let a zdravotně oslabeným a rizikovým pojištěncům, ovšem pouze pokud se bude jednat o vakcínu Vaxigrip, u jiného typu vakcíny musí pacient cenový rozdíl doplatit. „Nejdražší je nová čtyřvalentní vakcína Vaxitrip Tetra, v lékárně může stát maximálně 486 Kč, takže u ní by rozdíl mohl být až 336 Kč,“ uvedl Oldřich Tichý ze Všeobecné zdravotní pojišťovny. Aplikaci pro tuto skupinu pacientů pojišťovny hradí i u dražších vakcín. Ostatní zájemci, kteří nepatří do zákonem daných rizikových skupin, si očkování proti chřipce musí zaplatit, ceny se pohybují od sto padesáti korun za dávku výše. Zdravotní pojišťovny někdy nabízejí příspěvek na očkování pro své pojištěnce.

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 10. 2017 8:23