Hlavní navigace

Naučíme vás vybrat kvalitní nealko nápoje na vánoční stůl

16. 12. 2016

Sdílet

 Autor: Pixabay.com/Ekologiskt_Skaf­feri/Vitalia.cz
Džus, juice, fresh, ovocná šťáva, z koncentrátu, nektar, ovocný nápoj, přislazeno, limonáda… Pojďme si v tom udělat pořádek. Když už si koupíte nealkoholický nápoj, ať víte jaký.

Přestože je čas předvánoční spíše ve znamení četnějších nákupů a spotřeby alkoholických nápojů, mnozí si chtějí dopřát také kvalitní a zdraví prospěšné nápoje nealkoholické. Těch je na trhu samozřejmě velké množství a kardinální otázkou tak je odlišit ty skutečně kvalitní od tekutin, které neviděly ovoce ani zeleninu z lákajících etiket ani z rychlíku. Poměrně snadné rozlišení přitom představuje názvosloví nealko nápojů, které si lze přečíst na obalech výrobků.

Hned na začátku je ale vhodné připomenout si základní a obecně platnou zásadu – čím je nealko nápoj přírodnější, čerstvější a bez přítomnosti konzervačních látek, tím kratší dobu nám vydrží. A to i při skladování v ledničce, zejména poté, co jsme již obal tekutiny porušili při prvním napití.

Většina džusů se vyrábí z koncentrátu

Nealko nápoje nejvyšší kvality představují stoprocentní ovocné nebo zeleninové šťávy, je však třeba vědět, že prakticky veškeré stoprocentní šťávy na našem trhu se vyrábějí z koncentrátů. To lze zjistit pohledem na etiketu, neboť ta musí v takovém případě obsahovat označení „z koncentrátu“.

Skutečně přímo z ovoce a zeleniny se vyrábí nápoje označované jako „přímá šťáva“ nebo „přímo lisovaná šťáva“, takových však u nás mnoho není – stoprocentní ovocné nebo zeleninové šťávy z koncentrátů tvoří devadesát osm procent veškeré nabídky na trhu, takže na „přímé šťávy“ zbývají jen dvě procenta. Což je dáno hlavně cenou, neboť „přímé šťávy“ jsou o poznání dražší, což může být také jedním z vodítek při výběru nealko nápojů nejvyšší kvality.

Padesát, nebo méně procent ovoce?

Mnohem rozšířenější a oblíbenější jsou v ČR „nektary“, což je stále ještě typ nápoje obsahující poměrně dost ovoce nebo zeleniny, obvykle více než padesát procent, zbytek je pitná voda a různé cukry.

Ještě daleko méně ovocné či zeleninové složky pak obsahují „nealkoholické ochucené nápoje“, které už s ovocem či zeleninou mají společného pramálo – obsah složek ovoce a zeleniny, který musí být uváděn na obalu, nedosahuje často ani jednoho procenta.

Označování šťáv a nápojů

  • Ovocná šťáva, zeleninová šťáva, džus, juice, 100 %, stoprocentní…
    Nápoje obsahující výhradně ovocné či zeleninové složky. Mohou být vyrobené i z ovocného či zeleninového koncentrátu ředěním vodou, což však musí být na obalu uvedeno.
    Jestliže je přidán cukr nebo jiné přírodní sladidlo, je na obalu uvedeno „přislazeno“ a obsah přidaného sladidla.

  • Mošt
    Je běžně užívaný název pro šťávu získanou lisováním ovoce. Měl by se používat pouze pro ovocnou šťávu neboli džus.

  • Nektary
    Jedná se o směsi šťávy především s kyselinami, cukrem a vodou, tzn. jde o výrobky s nižší výrobní cenou. Na obalu musí být uveden skutečný podíl ovocné/zeleninové složky.

  • Nápoje ovocné, ochucené, s příchutí
    Pokud je v nápoji nižší podíl ovocné nebo zeleninové složky, než stanovuje vyhláška pro nektar, používá se označení ovocný nebo zeleninový nápoj.
    Použití aromat do nápojů bývá vyjádřeno výrazem ochucený. Pokud je ovocný/zeleninový nápoj aromatizován aromatem jiného ovoce, než jaké bylo k výrobě použito, označuje se jako nápoj s příchutí.

  • Limonáda
    Je ochucený nealkoholický nápoj, obvykle sycený oxidem uhličitým, k jehož výrobě se obvykle ovocné šťávy nepoužívají. Pokud se ovocná/zeleninová šťáva použije, limonáda se označuje jako ovocná/zeleninová. Mezi ovocným nápojem a ovocnou limonádou je rozdíl obvykle hlavně v obsahu oxidu uhličitého.

  • Sirupy
    Jako sirup se označuje nápojový koncentrát, který obsahuje více než 50 % přírodních sladidel.

Nejčerstvější: freshe a přírodní šťávy

Nabídku nealko nápojů obohacují v poslední době také nové typy produktů, z nichž nejkvalitnější je „čerstvá (fresh) ovocná nebo zeleninová šťáva“, do níž nesmí být přidávány žádné další složky s výjimkou bylin a semen rostlin a která nesmí být ani tepelně ošetřena.

O něco méně, přesto však velmi kvalitní jsou pak „přírodní ovocné nebo zeleninové šťávy“, které jsou takzvaně šetrně ošetřeny (například takzvanou paskalizací), přičemž v obou případech jde o nápoje, které si zachovávají přítomnost všech vitamínů v nezměněné podobě a stejně tak i zdraví prospěšných látek tvořící složení původních surovin.

Nevýhodou fresh a přírodních šťáv je proces sedimentace, ke kterému dochází přirozeně v domácnostech spotřebitele, ale občas už i v procesu prodeje, což se projevuje různými zákaly tekutin. V tomto případě ale nejde o žádné zdravotní riziko, spíše o estetické hledisko.

Čerstvé, přírodní a přímé šťávy je nutné skladovat v teplotách od dvou do maximálně osmi stupňů Celsia, podmínky skladování přitom výrobce uvádí na obalech. Po otevření nápoje je pak třeba většinu z nich okamžitě zkonzumovat, jinak hrozí mikrobiální kontaminace nebo napadení plísněmi.

Nic proti goji, ale vždy je „něco za něco“

Právě tuto skutečnost je vhodné mít na paměti v případě v současné době moderního nápoje „Goji“ z kustovnice čínské, který je podporován poměrně masivní reklamou jako vhodný vánoční dárek. „Goji“ je přitom prezentován jako elixír mládí a v současnosti nejoblíbenější „superpotravina“, doporučován známými osobnostmi a především nabízen ve verzi „Goji Himalyo juice 100% šťáva 750 ml“ jako „dárek pro zdraví“.

Dárek pro zdraví to jistě může být, třičtvrtělitrové balení ale může znamenat riziko degradace nápoje, pokud jej nezkonzumujeme včas. Vzhledem k tomu, že se ceny tohoto produktu pohybují od 350 do 500 korun, je proto vhodné rozmyslet se, jak často jej budeme užívat. Láhev má sice při doporučené konzumaci 25 mililitrů denně vystačit na třicet dní a i otevřená má vydržet v lednici až dva měsíce, v praxi se ale může již při nepatrné kontaminaci zkazit klidně už za čtrnáct dní, pokud budeme „Goji“ konzumovat třeba přímo z lahve. Možná strategičtější je tedy zvolit subtilnější balení, také proto, že nejde o žádnou delikatesní lahůdku – nápoj svou chutí vzdáleně připomíná protlak…

Což není nic proti „Goji“, ale spíše jako upozornění na staré známé úsloví, že vždy je „něco za něco“. V případě vysoce kvalitních nealko nápojů, kterých se mimochodem v ČR konzumuje podstatně méně, než je průměr EU (ani ne polovina), platí, že daní za kvalitu je kratší doba trvanlivosti. Je ale zřejmé, že bychom tuto daň za kvalitu měli být ochotni platit častěji, než je tomu dosud.

Adventní kalendář: Každý den nové okénko a nový vánoční článek

 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).