Hlavní navigace

Nemocniční náramek ohlídá, abyste dostali správné léky

Autor: Vitalia.cz
Lenka Krbcová

Řada nemocnic v České republice již u svých pacientů používá systém náramků. Byli jsme se podívat, k čemu slouží a jaké informace z něj zdravotníci vyčtou.

Doba čtení: 5 minut

Do nemocnice jdeme s nadějí, že nám tu pomohou. Bohužel ale není výjimkou, že pacienti ve zdravotnických zařízeních naopak přijdou k újmě. Číslo, které udává Světová zdravotnická organizace, je poměrně vysoké: 1 z 10. Tedy – jednomu z deseti pacientů je ublíženo během poskytování zdravotní péče.

Tyto údaje jsou celosvětové, podle Romana Prymuly však v podstatě platí i pro Českou republiku. „Není až tak důležité, jestli je to jeden z jedenácti nebo jeden z osmi,“ říká náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči, „důležité je, že se intenzivně věnujeme zlepšení.“ Ministerstvo se proto připojilo k mezinárodnímu Dni bezpečí pacientů, který připadl na 17. září, a postupně zavádí potřebná opatření. Jedním z nich jsou také identifikační náramky pro pacienty.

Špatný lék může i zabít

K nejčastějším problémům v nemocnicích patří pády a vznik proleženin. Další události jsou zřídkavé, o to však závažnější. V minulosti došlo například k záměnám při operaci ledviny nebo končetin. Ve srovnání s tím zní další z problémů – nesprávné podání léků – možná banálně, ale není tomu tak.

„Prostředí zdravotnických zařízení není nutně vždy nejbezpečnější, rizik je vzhledem k charakteru prostředí celá řada,“ popisuje náměstek ministra pro legislativu a právo Radek Policar. Lékaři pacienta obvykle neznají, sestry se střídají ve směnách, přicházejí noví akutní pacienti… Může se tak stát, že léky, které jednomu pomohou, jinému ublíží, pokud je dostane chybně, nebo třeba v nesprávné koncentraci. „Mohou člověka až usmrtit,“ říká Radek Policar a Roman Prymula doplňuje: „Čím větší je zařízení, tím větší je riziko chyb a selhání.“

Zdravotníci se proto snaží vytipovat riziková místa v rámci provozu nemocnice a zavést vhodná opatření. Mezi ty patří i pomůcky ke správné identifikaci pacienta. Po nejrůznějších pokusech se coby nejvhodnější ukázaly náramky, podobné těm, které používají třeba pořadatelé koncertů a festivalů. Díky nim nemůže dojít k záměně pacienta, napomáhají také k bezpečnosti při podávání léčivých přípravků.

Co o vás prozradí váš náramek

Jak pacientské náramky fungují, přibližuje Lenka Gutová, náměstkyně ředitele Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN): „Jeden z našich nejúspěšnějších projektů je evidence podávání léčiv. S pomocí IT technologií jsme dosáhli správné identifikace,“ říká. V praxi to znamená, že každý pacient při příjmu do zdravotnického zařízení dostane na ruku bezpečnostní náramek s unikátním čárovým kódem. Přestože se konkrétně v ÚVN jedná za rok o dvacet šest tisíc hospitalizovaných pacientů, a tedy stejné množství náramků, náklady na tyto pásky představují v podstatě halířovou položku. Zejména vezmeme-li v úvahu benefity, které přinášejí – bezpečnost pacientům a finanční úspory nemocnici. Další náklady představovaly počáteční investice do Wi-Fi připojení a kvalitních počítačů, které dnes zajišťují bezpečný provoz bez výpadků. K systému patří ještě ruční čtečky, s jejichž pomocí personál z náramku „přečte“ potřebné informace o pacientovi.

„Náramky dnes využívá většina zdravotnických zařízení. Je to cesta, která je poměrně jednoduchá. Metody mohou být rozdílné, jde buď o klasický náramek z tvrzeného papíru nebo plastu, ale existují i vyspělejší zařízení, která využívají náramky s čipem, kde je možno skenovat různé informace o pacientovi,“ říká náměstek Prymula. Co všechno o pacientovi náramek vlastně „ví“?

Náramky slouží pro kontrolu identifikace pacientů, například před prováděnými výkony. V ÚVN sestry ve čtečce dále vidí již pouze lékařem předepsanou medikaci, další informace o pacientovi se jim nezobrazují. Pomocí čtečky si také načítají žádanky na odběry pro daného pacienta.

„Víme v každý okamžik, kdo co komu podal“

Sestra, která podává léky, se nejprve identifikuje čárovým kódem, který má každý zaměstnanec nemocnice. Poté pomocí čtečky identifikuje pacienta načtením jeho bezpečnostního náramku.

Před podáním léku sestra kontroluje:

  • název léku, jeho sílu, lékovou formu a způsob podání,
  • ordinaci lékaře ve zdravotnické dokumentaci,
  • identifikaci pacienta.

Zobrazí se jí veškeré léky, které pacient užívá (medikace předepsaná lékařem se online přetahuje do čteček). Dále sestra při podání každé dávky léčiv sejme interní kód z krabičky léku. Hlavním cílem tohoto postupu je zabránit záměně pacientů a záměně podávaných léčiv.

Kromě toho přinesl tento systém ÚVN další, již zmíněný finanční benefit. Zařízení má díky online propojení dokonalý přehled o zásobách napříč celou nemocnicí, a mohlo tak snížit své interní zásoby na polovinu. Pro lepší představu – mluvíme o snížení ze čtyř na dva milióny korun v léčivech, které nemocnici „leží“ v příručních skladech. „Výhodou je také to, že sestry mají online přehled o všech lécích i na jiných odděleních a mohou přesunout potřebné léky na své pracoviště, kdykoli je to potřeba. Ušetříme tak tři sta tisíc korun měsíčně,“ říká Lenka Gutová.

V systému bezpečnostních náramků je důležité, aby byl dodržen předepsaný postup. To znamená, aby identifikační údaje byly vždy ověřeny, před výkony, před odběrem krve, před podáním léků, před anestezií… „Je povinností zdravotníka ověřit identifikační údaje na náramku a ve zdravotnické dokumentaci,“ vysvětluje Lenka Gutová a připouští, že se zavedením systému a osvojením potřebné technologie byl zpočátku problém, například u starších sester. „Úkony někdy zaberou o něco více času, nicméně benefit prevence záměny je důležitější,“ říká náměstkyně. Ale není výjimkou, že elektronizace ve výsledku podávání léků nakonec urychlí, zejména u pacientů, kteří mají kombinaci většího množství léků. Obvyklou metodu dvojí kontroly, tzv. dvojích očí, tu totiž za zdravotníky udělá elektronický systém. I tak ale v ÚVN léky vždy podávají dvě sestry, na vozíku mají i papírovou dokumentaci. Ta není podmínkou, jde jen o další kontrolu.

A pokud by se například sestra přehmátla a vzala jiný lék, v momentě, kdy by načetla jeho čárový kód, objevilo by se na čtečce upozornění, že daný lék není danému pacientovi ordinován. To samé platí, pokud by například mohlo dojít k předávkování. Oznámení svítí jinou barvou, aby ho sestra nepřehlédla, aby podání léku proběhlo v pořádku a minimalizovala se možnost chyby.

Mimochodem, jen v ÚVN jde o dva tisíce pět set podání léků denně.