Na těchto polích letos vyroste jedenáct milionů salátů

Autor: Albert

Salát si ve skleníku pěstujeme jen my a naše babičky, velcí producenti sázejí sazeničky rovnou na pole, skleníky totiž přijdou na miliony eur. Jak se saláty v Česku pěstují nám prozradil zástupce největšího pěstitele v zemi.

Už přes tři měsíce si na našem trhu můžeme koupit české saláty, které vyrůstají z úrodné polabské půdy. Pěstuje je zde společnost G´s, která patří k těm největším pěstitelům salátů v naší zemi. Jak dlouho trvá, než se sazenička křupavého salátu dostane na váš talíř? Proč se saláty nepěstují ve sklenících a jaký salát je u Čechů neoblíbenější? Na to nám odpověděl zástupce společnosti G´s Branislav Pavlík, který saláty dodává do obchodů řetězce Albert.

Ledový je jednička, na paty mu šlape little gem

Společnost G´s patří mezi několik dalších firem česko-britského holdingu, které se zabývají rostlinnou výrobou. Jedna pěstuje květiny, další cibuli a G´s se věnuje salátům a řapíkatému celeru, který je aktuálně jedním z nejzajímavějších artiklů na trhu, jeho prodeje totiž strmě vzrůstají. „Pěstujeme tu také saláty escarole, little gem červený a zelený, římský salát, ale i ledový,“ říká Branislav Pavlík. Doby, kdy v Česku frčel hlávkový salát, jsou zřejmě nenávratně pryč, už celé roky je lídrem trhu právě ledový salát. Křupavý, nasládlý, šťavnatý a za příznivou cenu. „Ledový salát je stálice, ale na paty mu šlape little gem, kterého jsme letos zasadili stejné množství jako ledového salátu,“ překvapuje zástupce společnosti G´s.

Little gem je křehký salát s drobnějšími měkkými lístky a křupavým srdíčkem, který se prodává po dvou kusech. Proč je skoro stejně tak oblíbený jako ledový salát? Mají podobně nízkou energetickou hodnotu i cenu a podobně snadno se upravují. Stačí k nim do mísy přihodit tuňáka, mozzarellu, balkánský sýr nebo rajčata a parmezán, zalít domácí zálivkou Vinaigrette a máte večeři jak víno.

Francouzská zálivka na salát Vinaigrette

  • 6 lžic olivového oleje
  • 2 lžičky dijonské hořčice
  • 2 lžičky citrónové šťávy nebo octa
  • sůl, pepř

Všechny přísady promíchejte metličkou a přelijte zálivkou salát. Zbytek lze uchovat v uzavřené skleničce v ledničce až jeden týden. Nejlépe vynikne na listových salátech.

Saláty ve skleníku? To se nevyplatí

Dříve než si ale takovým salátem zaplníme břuchy, musí se zemědělci v Polabí pěkně zapotit. Vypěstovat přes dvanáct miliónů kusů salátů za jednu sezónu totiž není jen tak, zejména když je úroda závislá na venkovním počasí.

Saláty tu totiž rostou venku, ne ve skleníku, jak by se dalo očekávat. Ono totiž pořídit si skleník není zrovna levná záležitost. „Skleníků má naše společnost dost, ale nepěstujeme v nich saláty, jsou určené na sadbu, osivo nebo pro květiny,“ říká zástupce pěstitele. Pěstování salátů by se ve sklenících absolutně nemohlo vyplatit, jen si představte, že G´s plánují aktuálně novou výstavbu skleníků o rozloze tři hektary a jen tyto skleníky je vyjdou na sto milionů eur. Za jak dlouho by se jim asi náklady vrátily, když průměrná cena salátu v obchodě je kolem dvaceti, pětadvaceti korun?

První české saláty máme už v dubnu

„Saláty začínáme sít ve skleníku v polovině února, první sadba je na poli začátkem března a první sklizně se dočkáme na konci dubna,“ popisuje Branislav Pavlík. Od výsadby salátu na poli do sklizně tak uběhne dlouhých čtyřicet pět až padesát osm dnů. Záleží na venkovní teplotě a prodlužování a následném zkracování dnů.

Galerie: Kdy co roste – české ovoce a zelenina

Když se saláty z jednoho pole po bezmála dvou měsících sklidí, nesází se na jejich místa hned další, ve skleníku předpěstovaná sadba, různé rostliny tu na polích postupně rotují, aby se země nevyčerpala.

Zatímco na jaře se saláty začínají pěstovat v jemných písčitých půdách, poslední sadba je zasazena v polovině srpna do těžké půdy. Ta poslední sklizeň pak přichází koncem října nebo začátkem listopadu, což je období, které zemědělcům přidělává obdobný počet vrásek jako suché nebo příliš deštivé léto. Je to totiž čas přízemních mrazíků. Saláty se v tuto dobu, stejně jako časně z jara, zakrývají speciální plachtou, která je před rychlou zkázou zachrání. „Ale extrémní ztráty za posledních deset let tu naštěstí nepamatuji,“ upřesňuje pan Pavlík, který je se svým týmem na podobné vrtochy počasí dobře připraven.

Vždycky se tu totiž sází mnohem více sazeniček, než je předpokládaný roční výnos. Ten letošní počítá s tím, že se v Polabí vypěstuje pět miliónů kusů ledového salátu, pět miliónů little gemu, milión kusů římského salátu a milión dvě stě kusů řapíkatého celeru. Všechny ale nekoupíme jen v obchodech Albert, s českými saláty je zásobován i trh slovenský, maďarský a dánský.