Hlavní navigace

Myslíte si, že je růžové víno sladší?

Autor: Nina Havlová
Petr Havel

Zatímco v minulosti se růžová vína na našem trhu prodávala jen velmi málo, v posledních letech jejich obliba mezi konzumenty vína roste a u některých výrobců vína tvoří i pětinu jejich produkce. Přesto o nich ještě hodně věcí nevíme.

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Nastává čas růžových vín. Mnohé z nich měli možnost ochutnat návštěvníci pražské Náplavky uplynulou neděli v rámci v pořadí již 8. ročníku degustačního festivalu tuzemských růžových vín a klaretů „Růžový máj 2019“.

Akce spolku Archetyp, na které prezentovalo své produkty několik desítek vinařů z Moravy a Čech, měla přitom téměř optimální načasování – růžová vína, jak shodně uvádějí všichni jejich výrobci, se totiž v průběhu roku konzumují nejvíce v létě, respektive tehdy, když se lidé potřebují osvěžit při vyšších teplotách.

I proto se mají růžová vína podávat vychlazená, zhruba mezi 7 až 8 stupni Celsia, tedy v praxi mnohem studenější než bílá vína a vína obecně.

Mýty o růžových vínech

S konzumací růžových vín také souvisí některé mýty – třeba že jsou tato vína sladší, a obsahují tedy více cukru. To ale není pravda, i růžová vína mohou být – a také jsou – suchá, polosuchá nebo polosladká, což mimo jiné záleží na době sklizně hroznů a samozřejmě na způsobu zpracování.

Růžová vína:

  • mají se podávat vychlazená na cca 7–8 ℃, tedy studenější než jiná vína,
  • nejsou jen sladká, ale také suchá, polosuchá či polosladká,
  • mají škálu odstínů, výsledná barva je dána zejména délkou macerace vinných hroznů (čím delší macerace, tím tmavší odstín),
  • jsou určena ke konzumaci do 3 let,
  • nejsou vhodná k dlouhodobé archivaci.

A růžových vín se stejně jako „normálních vín“ týká i mýtus, že směsky (cuveé) nepatří mezi kvalitní vína. To sice už mnozí konzumenti vína z praxe vědí, u části z nich ale stále přetrvává v povědomí, že „směska“ je spíše degradující pojem. Ve skutečnosti ale patří vína vyrobená z několika různých odrůd hroznů mezi ty nejkvalitnější, neboť každá z použitých odrůd přidá do výsledného výrobku část svých vlastností a jakési své vinné „identity“.

Zároveň tato skutečnost umožňuje vytvářet téměř nekonečné varianty různých vín podle zkušeností, preferencí, zaměření a receptur jednotlivých vinařů. Ve spektru růžových vín také proto tvoří směsky, minimálně u některých vinařů, většinu nabídky.

Kde se bere růžová barva vína

Jsme-li u pojmů, pak je možné ještě zmínit clarety (klarety), což je pojem, kterým se smí označovat růžová vína, přičemž jde o vína vyrobená z modrých odrůd vinné révy lisováním celých hroznů bez nakvášení rmutu. Zatímco v zahraničí jsou jako clarety označována spíše vína červená, na Moravě se takto označují spíše vína bílá, a naopak nádech růžové barvy je nepřípustný. Převažující barvou moravských claretů je tak šedá.


Autor: Nina Havlová

Růžová vína nejsou jen sladká, mohou být suchá, polosuchá i polosladká

Na „Růžovém máji 2019“ mohli návštěvníci ochutnat růžová vína v celé škále odstínů, od slabě růžových až po jasně červené barvy. Výsledná barva je přitom dána zejména délkou macerace vinných hroznů a obecně platí, že s prodlužující se délkou macerace je odstín růžového vína tmavší. „Trefit“ žádoucí odstín je přitom docela věda, podle vinařů jde v tomto případě „o minuty“, samotná macerace přitom trvá několik hodin.

Růžová vína nejsou vhodná k archivaci

Růžová vína jsou určena ke konzumaci maximálně do tří let, byť delší dobou skladování údajně také netrpí. K dlouhodobé archivaci ale vhodná nejsou.

To zároveň také znamená, že růžová vína často obsahují menší podíl síry, která působí jako konzervant, a pokud se má víno zkonzumovat brzy, role konzervačních látek logicky není tak důležitá.

Oproti jiným druhům vín, především oproti bílým, jsou růžová vína „svěžejší“, což je mimo jiné předurčuje právě ke konzumaci v letním období. Také obsah alkoholu je v růžových vínech o něco nižší – ideální je kolem 11 procent, maximálně by mělo být v takových vínech zhruba 12 procent alkoholu.