Co je myokarditida?
Myokarditidou se rozumí zánětlivé onemocnění srdečního svalu (zánět osrdečníku), které primárně postihuje vnitřní výstelku srdce a nejčastěji má virový původ. Může však být způsobeno také bakteriemi, toxiny, léky či autoimunitním onemocněním. Často se pak projevuje mírnými nebo jen obecnými příznaky, proto bývá obtížné jej odhalit.
Těžká myokarditida však může snížit schopnost srdce pumpovat krev a způsobit život ohrožující stavy, jako je infarkt myokardu nebo mrtvice, a to v důsledku sraženin, jež se mohou tvořit v srdci. Myokarditida je také považována za nejběžnější příčinu vzniku dilatační kardiomyopatie. [1, 2, 3]
Zánět osrdečníku: příznaky
Zánět srdečního svalu často nemá vůbec žádné příznaky, přičemž zejména raná fáze myokarditidy obvykle probíhá asymptomaticky, a proto může být těžké tuto nemoc odhalit. Mnoho lidí se z tohoto stavu uzdraví, aniž by vůbec zaznamenali, že ho měli. Pokud se objeví příznaky zánětu srdečního svalu, může se jednat o některé z následujících:
- dušnost,
- abnormální srdeční tep, který ve vzácných případech způsobuje mdloby,
- točení hlavy,
- zrychlený puls,
- ostrá nebo bodavá bolest či tlak na hrudi, který se může rozšířit na krk a ramena,
- únava,
- známky infekce, jako je například horečka, bolest svalů, krku, hlavy, průjem a podobně.
Průběh myokarditidy je u každého odlišný a v mnoha případech se může jevit jako těžká chřipka. Často proto bývá odhalena až v případě dalších komplikací, kdy se rozvíjí chronická fáze nemoci. V některých případech pak může mít dramatický průběh a způsobit závažné změny, jako jsou poruchy srdečního rytmu až příznaky srdečního selhávání. [4, 5, 6, 7]
Co způsobuje zánět srdce?
Nejčastější příčinou zánětu srdce jsou virové infekce. Tělo v tomto momentě vytváří buňky pro boj s daným virem a ty uvolňují určité chemikálie. Pokud se tyto buňky dostanou také do srdce, chemikálie, které uvolňují, mohou způsobit zánět srdečního svalu. Srdeční sval tedy bývá poškozen samotnou imunitní reakcí za cenu zastavení virové infekce.
Někdy imunitní systém virus zcela nezničí a ten zůstává zapouzdřený, nebo jej zničí, ale přetrvává zánět srdečního svalu. Výjimečně může přetrvat jak virus, tak slabý zánět myokardu. Myokarditida může také přejít do chronické formy, kdy se ataka nemoci zpravidla opakuje. Mezi další možné příčiny vzniku zánětu srdce patří:
- bakterie (meningokok, streptokok, stafylokok, pneumokok, Borrelia a podobně),
- kvasinky (především rodu Candida),
- parazité (tasemnice, svalovci),
- jednobuněčné organismy (prvoci rodu Trypanosoma či Toxoplasma),
- alergie nebo reakce na některé léky a očkování,
- radioterapie,
- revmatoidní artritida. [8, 9, 10, 11]
Zánět srdečního svalu: diagnostika
Pokud na základě výše uvedených příznaků pojmete podezření na myokarditidu, měli byste vyhledat lékaře, který nejprve pomocí rozhovoru zjistí, zda se u vás vyskytly nějaké infekce a onemocnění spojovaná se zvýšeným rizikem výskytu myokarditidy. Po základním a laboratorním vyšetření vás čekají diagnostické metody.
Nejdůležitější neinvazivní vyšetřovací metodou je magnetická rezonance a standard pro diagnostiku myokarditidy představuje endomyokardiální biopsie. Mezi další vyšetřovací metody myokarditidy patří také EKG, rentgen a echokardiografie. [12, 13]
Prodělali jste zánět srdce?
Myokarditida: léčba
Pokud je příčinou myokarditidy určité onemocnění, léčba je v první řadě cílena na tento stav. Jde například o užívání antibiotik k léčbě bakteriální infekce. Při mírném průběhu zánětu srdečního svalu léčba dále spočívá především v klidovém režimu za dostatečného přísunu tekutin. Lékař vám také může doporučit určité změny ve vašem životním stylu.
Těžký průběh nemoci však vyžaduje ošetření v nemocnici. Pokud vám lékař nařídí přísný klidový režim v posteli, budete muset užívat také antikoagulační léky, které mají zabránit vzniku krevních sraženin. Ve většině případů bývá myokarditida vyléčena bez jakýchkoli následků. Vzácně se ovšem může rozvinout v dilatační kardiomyopatii s trvalým srdečním selháváním.
V závažných případech, kdy dochází k poruchám srdečního rytmu, může být nezbytné implantovat kardiostimulátor nebo implantabilní kardioverter-defibrilátor (ICD). Pokud se srdeční funkce nezlepší a nadále způsobuje závažné srdeční selhání, můžete být vyšetřeni na transplantaci srdce. [14, 15, 16]
Zdroje: internimedicina.cz, kardiologickarevue.cz, nzip.cz, myokarditida.cz, sukl.cz, webmd.com, mayoclinic.org, hopkinsmedicine.org, homolka.cz