Hlavní navigace

Myelom není melanom. Druhá nejčastější rakovina krve začíná nenápadnými příznaky

15. 3. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Diagnózu s názvem mnohočetný myelom si u nás ročně vyslechne 450 pacientů. Jde o rakovinu krve, jejíž první příznaky bývají podceňované. Navíc lidé o nemoci často příliš nevědí a pletou si ji s názvy jiných chorob – melanomem či myomem.

Mnohočetný myelom patří mezi zhoubná nádorová onemocnění krve. Postihuje kostní dřeň, kosti a ledviny.

Jedná se o chorobu bílých krvinek specializovaných na produkci protilátek, takzvaných plazmatických buněk. Na počátku vzniku této nemoci je změna v genetické informaci buňky. Proč k ní dojde, vědci zatím nevědí. Jak ale upozorňuje v odborném tisku kolektiv autorů vedený docentem Petrem Kuglíkem z Oddělení genetiky a molekulární biologie Masarykovy univerzity v Brně, změny v počtu či struktuře chromozomů v myelomových buňkách jsou „důležitým prognostickým faktorem, který ovlivňuje rozdělení pacientů do jednotlivých podskupin s odlišným průběhem onemocnění a má vliv na další léčebný postup“.

Plazmatické buňky se nacházejí v kostní dřeni, kde se při nemoci začnou nekontrolovaně množit a jejich životní cyklus se prodlouží. To znamená, že v dřeni vytvářejí nádorovou hmotu, jež vytlačuje zdravé krevní buňky a poškozuje okolní kostní tkáň. Nemocné plazmatické buňky navíc přestávají produkovat tělu prospěšné protilátky. Vytvářejí pouze jednu krevní bílkovinu, takzvaný paraprotein. Ten při vylučování z těla poškozuje ledviny. Detekovat jej lze v krvi nebo v moči pacienta.

Myelom odhalí lékaři ročně u 450 českých pacientů

Přestože je mnohočetný myelom poměrně vzácné onemocnění, pacientů s touto nemocí přibývá a tato diagnóza patří k druhému nejčastějšímu onemocnění krve u nás. „V České republice je každoročně diagnostikováno přibližně 450 nových případů nemoci, v současné době se s mnohočetným myelomem léčí celkem 3000 pacientů,“ uvádí lékařka Alexandra Jungová z Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice (FN) Plzeň.

Mnohočetný myelom postihuje velmi zřídka pacienty do 50 let. Nejčastěji jej lékaři diagnostikují ve věku mezi 60 až 70 lety. Procentuálně je zastoupen častěji u mužů než u žen, uvádí tisková zpráva PR agentury Insigters. Ta spolu s lékaři a pacienty stojí za letošní informační kampaní k mnohočetnému myelomu nazvanou MY A ON. Jde o edukativní kampaň pro širokou veřejnost pořádanou v rámci Národního dne myelomu, který připadá každoročně na 30. března.

Hovořit o mnohočetném myelomu je třeba. Nemoc totiž nastupuje plíživě a její první příznaky jsou velmi rozmanité, takže je lze zaměnit s řadou méně závažných onemocnění.

Nejčastěji se objevují bolesti kostí v oblasti zad a hrudníku. Zpozornět by pacienti měli, když jde o neobvyklou bolest, na niž nezabírají běžné léky a neustupuje ani po měsíci.

Dalším příznakem mnohočetného myelomu jsou opakované infekce dýchacích cest, protože nemocní mají výrazně oslabenou imunitu. Pacienti pociťují také únavu, slabost či dušnost i při mírné námaze, protože nemoc provází chudokrevnost. Zhoršují se funkce ledvin a pacienti mají příznaky typické pro osteoporózu – zlomeniny či snížené tělesné výšky.

Včasné diagnóze rakoviny má pomoci CRAB

Zaměnitelnost příznaků vede často k tomu, že nemocný jde k lékaři až v pokročilém stadiu zhoubné nemoci. Stává se také to, že lékař nemoc neodhalí hned a hledání správné diagnózy zabere delší dobu.

Předcházet dlouhému hledání diagnózy má projekt nazvaný CRAB, určený praktickým lékařům. Zkratku tvoří počáteční písmena anglických slov označujících 4 hlavní příznaky, jichž je potřeba si u mnohočetného myelomu všímat.

Hlavní příznaky mnohočetného myelomu (CRAB)

  1. Calcium – vysoká hladina vápníku, 
  2. Renal – postižení ledvin, 
  3. Anemie – chudokrevnost, 
  4. Bone – postižení kostí.

Zdroj: Insighters

„Cílem projektu CRAB je zlepšení obecných znalostí o časných příznacích mnohočetného myelomu, jakož i o nových možnostech jeho léčby a tím i jeho lepší prognóze. Právě proto je ale nutné diagnostikovat onemocnění co nejdříve, ideálně do 3 měsíců od objevení prvních příznaků. Nemocní s pokročilým onemocněním mají samozřejmě prognózu horší. Kromě praktických lékařů jsme v rámci projektu CRAB oslovili i lékaře dalších odborností, a to zejména nefrology, neurology a ortopedy, do jejichž ambulancí mohou nemocní pro obtíže spojené s mnohočetným myelomem přijít, a kteří by tak měli v rámci diferenciální diagnostiky myslet i na možnost tohoto onemocnění,“ vyjmenovává profesor Vladimír Maisnar ze IV. interní hematologické kliniky FN Hradec Králové.

„U pacientů s chronickými bolestmi zad je nutné provést laboratorní, rentgenologické vyšetření a v případě patologického nálezu pak kontaktovat spádové hematoonkologické či hematologické pracoviště. Diagnóza je pak většinou stanovena až tam, a to na základě doplnění dalších vyšetření (cytologie, histologie, elektroforéza),“ upřesňuje lékařka Alexandra Jungová a dodává: „Je proto důležité, aby se pacienti nenechali při vyšetření odbýt se slovy, že bolesti zad jsou běžnou součásti stárnutí.“ 

Příznaky myelomu lze léčbou potlačit, vyléčit jej ale nelze

Pacienty s diagnózou mnohočetného myelomu lze v ČR léčit v sedmi univerzitních a deseti regionálních centrech. Jejich seznam najdete na webu České myelomové skupiny.

Mnohočetný myelom je sice stále nevyléčitelná nemoc, léčbou ji ale lze v některých případech zastavit tak, aby vymizely její příznaky, a v této fázi ji udržet.

Stejně jako u většiny nádorových onemocnění se k léčbě používá chemoterapie, někdy může pomoci i radioterapie. V mnoha případech je nutná následná transplantace kostní dřeně.

Součástí léčby je také podpůrná terapie, která má zabránit vzniku a rozvoji příznaků. V posledních letech byly objeveny nové skupiny léků a naději nabízí také biologická léčba. V současné době také probíhá několik klinických studií, které by mohly vést k dalším účinným léčebným postupům, jakým je například genová terapie.

Edukace u mnohočetného myelomu je důležitá i proto, že veřejnost o této nemoci toho stále příliš neví. Lidé tuto diagnózu zaměňují například s melanomem, tedy kožním nádorem, nebo s myomem, tedy nezhoubným nádorem děložní svaloviny.

Slovo myelom vzniklo spojením řeckého myelo – dřeň, a přípony – om, což znamená nádor. Mnohočetný pak odkazuje na skutečnost, že v kosti, kde roste, je často více ložisek.

Odborná spolupráce:


MUDr. Alexandra Jungová, Ph.D.

Lékařka z Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň a členka České myelomové skupiny, organizace sdružující lékaře a další vědecké a odborné pracovníky, jejichž cílem je výzkum, diagnostika a terapie mnohočetného myelomu a dalších podobných nemocí.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářských cen Psychiatrické společností ČLS JEP za rok 2021 a 2022.