Hlavní navigace

Stres je nakažlivý. Existují způsoby, jak se ubránit jeho přenosu od jiných lidí

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Hektické životní tempo, vysoké pracovní nasazení, negativní zprávy odevšad i potíže v mezilidských vztazích jsou velkou zátěží na psychiku. Toto všechno má dopad i na fyzickou stránku a dnes se tak v permanentním stresu nachází mnohem více lidí než dříve. Jak se můžeme stresu bránit obecně a jak ho na sebe nenechat přenášet od jiných lidí?

Je zřejmě jen velmi málo lidí, kteří se v dnešní době nepotýkají s větší či menší mírou stresu. Ostatně, podle Světové zdravotnické organizace je stres definován jako jakýkoliv typ změny, která způsobuje fyzickou, emocionální nebo psychologickou zátěž. Existuje tak celá řada událostí, které mohou stresové období odstartovat, od nástupu do nového zaměstnání až po narození dítěte. Odborníci se však v tomto ohledu zabývají i jinou stránkou věci: dá se stres „chytit“ od jiných osob třeba jako chřipka nebo neštovice?

Stres přebíráme od blízkých i cizích lidí

Už dříve bylo naznačeno, že stres může být skutečně nakažlivý. Může se přenášet výrazem obličeje, hlasem, vylučováním specifických sloučenin, které jiné osoby vnímají, a také případným dotykem. Podle studií z nedávných let už pouhý pohled na jinou osobu ve stresující situaci může způsobit, že naše vlastní tělo uvolní hormon kortizol, který se podílí na stresové reakci. 

Tento jev se obvykle objevuje ve chvíli, když vidíme milovaného člověka nebo blízkého přítele v nouzi, ale může se také vyskytnout ve chvíli, když vidíme emocionálně trpět úplně cizí lidi. Podle expertů je možné podvědomě vnímat emoce jiné osoby, zejména ty negativní. 

Tato schopnost se vyvinula v naší evoluční minulosti, protože šlo o neverbální způsob, jakým předat svému okolí varování před nebezpečím. Emoce se mohou šířit z jedné osoby na druhou prostřednictvím zrcadlových neuronů. Tyto mozkové buňky se aktivují, pokud vidíme jinou osobu provádět určitou akci, například zívnutí, a spouští reakci podporující reciprocitu. Pokud tedy vidíme někoho, kdo vypadá unaveně, můžeme se i my cítit unavení, a stejné je to tehdy, jestliže se v našem okolí vyskytne vystresovaná osoba.

Není stres jako stres

Zejména panika se může přenášet nejenom z člověka na člověka, ale také po celé komunitě. A stejně tak i běžný strach nebo úzkost, a to bez ohledu na to, zda existuje skutečná příčina. Ale tento přenos emocí je podvědomým aktem a není to výlučně lidská záležitost. Také zvířata mohou vnímat emoce členů svého druhu. Potvrdilo se to například u krys, které při pohledu na jinou krysu, procházející stresujícím zážitkem, vykazují zvýšení hladiny stresových hormonů i bez vlastní zkušenosti. 

Nicméně i když je stres něco, čemu se většina lidí snaží vyhnout, hraje důležitou roli jak u lidí, tak u zvířat. Stresová reakce připravuje mozek i tělo na správnou reakci na nebezpečnou situaci, například zvýší srdeční frekvenci a omezí jiné, v danou chvíli nedůležité, tělesné procesy. Tím je například trávení. U moderních lidí je však stresová reakce aktivována příliš často, a to proto, že dnešní hektické životní tempo s sebou nese velké nároky na psychiku. Existuje tak mnoho každodenních problémů a situací, které lidé nakonec vyhodnotí jako zátěžové. Stresová reakce se tak objevuje ve zvýšené míře a stresové hormony působí častěji a déle, což může být škodlivé pro celý organismus.

Věříte, že existuje souvislost mezi kondicí vaší střevní mikroflóry a kondicí vaší psychiky či vašeho myšlení?

Jak vzdorovat stresu? Naučte se to

Jediný stresovaný jedinec má podle výzkumů schopnost „infikovat“ celou kancelář. Nabízí se tedy otázka, zda je možné vyhnout se takovému přenosu. Experti na duševní zdraví tvrdí, že jde v zásadě jen o to, jak člověk k dané situaci přistupuje a sám pro sebe ji vyhodnotí. Klíčem je podle nich vidět stres rozdělený do dvou složek. 

Stresor je vnější, nebo vnitřní, například finanční obtíže nebo nemoc a stresová reakce je reakce osoby na tuto situaci, a to jak emocionální, tak i fyziologická (produkce stresových hormonů, zvýšení krevního tlaku a další). Tato druhá část se dá naučit ovládat a zvládnout to mohou nejenom sami jedinci vystavení stresu, ale také lidé v jejich okolí. 

Znamená to nenechat na sebe působit stres jiných osob, ale místo toho se racionálně a klidně vypořádat s danou situací. Aktivity, jako je správný životní styl s dostatkem pohybu na čerstvém vzduchu a adekvátním množstvím spánku i dechová cvičení, meditace nebo jóga mohou přispět k tomu, aby se lidé uměli vypořádat s nepříjemnou situací a vyhnout se „přivlastnění“ si stresu někoho jiného.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinářka na volné noze se zkušenostmi z tištěných i online titulů. V současné době pracuje pro vlastní portfolio klientů. K tematice zdraví a zdravého životního stylu má blízko díky původní profesi zdravotnického pracovníka.