Hlavní navigace

O mléce bez nesmyslů: Jak moc jsou mléčné výrobky důležité pro děti

Karolína Otavová

Kolik mléčných výrobků potřebuje malé dítě a nakolik lze vápník získat z jiných potravin než mléka? Připravili jsme pro vás konkrétní a jasné příklady.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Mléko a mléčné výrobky hrají svoji důležitou roli ve výživě člověka už od narození. To, že je jejich role neodmyslitelně důležitá, potvrzuje fakt, že jsou významným zdrojem minerálních látek (zejména vápníku nezbytného pro správný růst a vývoj kostí), vitaminů a v neposlední řadě i bílkovin.

Mléko nás provází už od narození

Dle Světově zdravotnické organizace (WHO) je doporučeno výlučné kojení (dítě pije pouze mateřské mléko) do ukončeného 6. měsíce věku s následným zaváděním výživné stravy za současného kojení do dvou a více let. Jak již zmíněné tvrzení naznačuje, mateřské mléko dodává dětem do ukončeného 6. měsíce života veškeré potřebné živiny. Nároky na příjem živin u dětí však narůstají se zvyšujícím se věkem, snižuje se tak významnost mateřského mléka, které nestačí hradit všechny živiny potřebné pro růst a vývoj organismu, a proto tedy doporučení přidat ke kojení příkrm. 

 

Ptáte se, proč je mateřské mléko tak důležité a unikátní? Každá matka produkuje mateřské mléko jiného složení, které se mění v závislosti na potřebách dítěte. O to se nám starají receptory při kontaktu dítěte s prsními dvorci. Co se složení mateřského mléka týče, je bohaté na cholesterol, kterého obsahuje více než mléko kravské, což je velice důležité při vývoji mozku dítěte. Obsah vitaminů a minerálních látek je pak ovlivněn stravou matky. Samotné kojení má však spoustu dalších výhod a benefitů. U matek může snižovat riziko karcinomu prsu, u dětí je pak prevencí vzniku různých onemocnění.

Jedinými kontraindikacemi kojení jsou například metabolické poruchy (galaktosemie, fenylketonurie), neprospívání nebo případ, kdy je matka infikována například virem HIV.

Kolik mléka potřebuje malé dítě

A jak nakládat s mlékem a mléčnými výrobky dále? Jak již bylo zmíněno, mléko a mléčné výrobky jsou především významným zdrojem vápníku, který je nezbytný pro správný růst a vývoj kostí. Děti ve věku od dvou do tří let by měly konzumovat čtyři až pět porcí mléčných výrobků denně (1 porce = cca 125 ml mléka). Následně je pak ve věku od čtyř do šesti let doporučeno zařazovat mléčné výrobky ve třech až čtyřech porcích za den.

Mléko a mléčné výrobky v jídelníčku malých dětí

  • 1 porce = cca 125 ml mléka
  • 2–3 roky: 4–5 porcí mléčných výrobků denně
  • 4–6 let: 3–4 porce mléčných výrobků denně

Pro lepší představu si dejme příklad velikosti jedné porce na konkrétních potravinách:

½ hrnku mléka (125 ml) = 15–20 g sýru = ½ hrnku jogurtu (125 g)

V prvních dvou letech by se dětem nemělo podávat mléko a mléčné výrobky se sníženým obsahem tuku (odtučněné). Tučnými výrobky dodáváme dítěti větší množství energie a živin, což je pro jeho růst a vývoj žádoucí. Procesem odtučnění se též snižuje obsah některých vitaminů.

Dále je dobré se vyvarovat například taveným sýrům, které obsahují vysoké množství soli a fosforečnanů. Nesprávný poměr fosforu a vápníku (ve prospěch fosforu) má za následek nižší vstřebatelnost vápníku a může také způsobovat jeho vyplavování z těla a odebírání z kostí.

Proto je dobré se zaměřit nejen na množství mléčných výrobků, které za den svým dětem dáte, ale také na jejich správný výběr.

Hlavní benefit mléka – vápník

Jaká je tedy doporučená denní dávka vápníku, co si pod tímto číslem představit a kde všude ho najdeme?

Denní doporučená dávka vápníku se odvíjí od věku. Děti v předškolním věku by měly denně přijmout cca 700 mg, starší děti okolo 900 mg a v období dospívání se denní dávka vápníku dostává až na 1200 mg. U dospělých je to pak pro porovnání 1000 mg. Nejvýznamnějším zdrojem vápníku, jak už bylo zmíněno výše, je mléko a mléčné výrobky. Dále vápník najdeme například v kapustě, brokolici, luštěninách, suchých skořápkových plodech, máku nebo v sardinkách konzumovaných i s kostmi.

V některých článcích můžete narazit na informace, které uvádějí, že třeba takový mák je mnohem bohatším zdrojem vápníku než mléko. Ano, mák opravdu obsahuje větší množství vápníku než samotné mléko. Je však nutné si uvědomit, že jsou to hodnoty uváděné na sto gramů a že obvykle bude snazší zkonzumovat 100 g (100 ml) mléka než adekvátní množství máku – viz příklad dále.

Tabulka je názornou ukázkou obsahu vápníku v jednotlivých potravinách (podle Nutridatabaze.cz).

Potravina

Obsah vápníku ve 100 g

brokolice

80 mg

mléko

120 mg

kapusta hlávková

150 mg

jogurt polotučný

180 mg

mandle

250 mg

sója

260 mg

sardinky v konzervě

420 mg

eidam 30%

950 mg

mák

1360 mg

Zdroje vápníku – kolik jich musíme sníst

Pro lepší představu k výše uvedeného tabulce opět přidáváme konkrétní příklady:

300 mg vápníku najdeme v: 

250 ml mléka (1 hrnek) = 375 g brokolice = 22 g máku = 170 g polotučného jogurtu

Diners_Vanoce2019


Autor: Vitalia.cz / Karel Choc

Porovnejte velikost porcí potřebných pro doplnění určitého množství vápníku, příklady v galerii

A co vstřebatelnost?

I té je důležité věnovat pozornost. U mléčných výrobků je vstřebatelnost vápníku kolem třiceti procent, zatímco u zdrojů vápníku rostlinného původu pouze pět až deset procent, což je ovlivněno obsahem kyseliny šťavelové a fytátů, které jeho vstřebávání snižují.

Důvodů, proč mléko a mléčné výrobky do stravy dětí zařadit, je poměrně dost, tak jim je dopřejte v dostatečném množství.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).