Hlavní navigace

Míša Suchá: Napsala stovky receptur na domácí kosmetiku

Autor: Archív Michaely Suché

Je ikonou výroby domácí kosmetiky u nás. Píše populární blog Misha Beauty a ve svých výrobcích, knihách či kurzech ukazuje, že v jednoduchosti je krása a v přírodních surovinách velká síla.

Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Michaela Suchá je žena mnoha tváří. Má svoji práci, ale zároveň se na další plný úvazek věnuje výrobě domácí kosmetiky. Snaží se v této oblasti dělat velkou osvětu, a vydala dokonce už dvě knihy na toto téma. Mimo to pak maluje nádherné obrazy, vyrábí dekorativní přípravky a stíhá se zapojovat jako dobrovolník do úklidů přírody.

Kdo by čekal uhnanou ženu, čekal by marně. Míša vypadá snad pořád skvěle a má neuvěřitelné množství energie. Pro rozhovor jsme ji zachytili zrovna ve chvíli, kdy ryla zahradu, aby mohla zasázet lán růží…

Jak a kdy vás vůbec napadlo vyrábět vlastní kosmetické produkty?

K výrobě vlastní kosmetiky mě „přivedl“ můj syn, který od narození trpěl atopickým ekzémem. Po všech možných krémech, které mu předepisoval lékař a které bohužel moc nefungovaly, jsem se začala zajímat i o jiné cesty. Je ale na místě uvést, že náš dětský lékař patří mezi ty „osvícené“ a sám mě například upozornil na to, abych syna vůbec nemyla dětskými mycími prostředky, že to nedoporučuje vůbec nikomu. Jako zvídavou ženu mě to zarazilo, začala jsem se více zajímat o složení přípravků a postupem času jsem se nestačila divit. Dalším impulzem byl i neutěšený stav mé vlastní pleti, na který nezabíraly ani produkty kupované v lékárnách. Nakonec jsem zjistila, že vlastní kosmetika nám všem vyhovuje opravdu nejvíce.

Vzpomenete si na své začátky?

V podstatě jsem začínala jen rostlinnými másly a základními oleji. Následně jsem je začala různě kombinovat a po „objevení“ emulgačních vosků jsem v podstatě propadla kouzlu „domácí alchymie“.

Jaké jsou nejčastější chyby, když se s vyráběním vlastní kosmetiky začíná?

Pokud pominu klasická úskalí typu dodržení hygieny a výrobního procesu, pak je to hlavně potřeba chtít všechno hned a pouštění se rovnou do složitých kombinací. Při výrobě vlastní kosmetiky se opravdu vyplatí začít s malým, základním množstvím surovin a základními kombinacemi a recepturami. Žijeme v době, kdy je naše pleť zvyklá na koktejl různých látek, a naučit se znovu vnímat její potřeby zabere chvilku času. Díky opravdu jednoduchým recepturám se naučíme, jak se surovinami pracovat a na co naše pleť reaguje kladně, a naopak. Díky tomu je pak mnohem snadnější přidávat třeba aktivní látky.

Kdo naučil vás orientovat se ve všech těch popiscích, složeních a jednotlivých složkách?

Nikdo, všechno jsem se naučila sama. Nemám žádné chemické vzdělání (tím myslím VŠ chemického zaměření). V dnešní době, díky internetu, je ale poměrně snadné dohledat všechny potřebné informace. Vyplatilo se mi sledovat zahraniční zdroje, které bývají mnohdy přesnější a poskytují ucelenější informace než u nás. Navíc jsem ze studia jiných vysokých škol naučená dohledávat původní zdroje, odborné články, studie a čerpat z knih. Jediná „nevýhoda“ toho všeho je čas, který tomu musíte věnovat.

Na co je třeba dávat si zde pozor?

Při výrobě vlastní kosmetiky je důležité dodržet hygienu, a hlavně se v začátcích držet receptur, které jsou vyzkoušené a ověřené. Je třeba si suroviny tzv. osahat, vyzkoušet si, jak se s nimi pracuje, a až poté se pouštět do vlastních kombinací. I když se kosmetika vyrábí z přírodních a testovaných surovin, může se stát, že při jejich neznalosti můžeme zažít nepříjemné překvapení v podobě negativní reakce naší pokožky. Nikdy není například radno překračovat doporučené dávkování a ani snaha o výrobu multifunkčního produktu se nemusí vyplatit. Samozřejmostí by pak měl být test kožní snášenlivosti, který bychom ale měli provádět vždy, když zkoušíme něco nového. Stačí nanést malé množství produktu na zápěstí a počkat čtyřiadvacet hodin. Pokud nevznikne negativní reakce (svědění, pálení, začervenání apod.), můžeme produkt použít.

Může domácí kosmetiku vyrábět opravdu kdokoliv? I ten méně zručný, netvořivý jedinec?

Určitě ano. Existuje řada opravdu jednoduchých a nenáročných receptů, které zvládne skutečně každý.


Autor: Archív Michaely Suché

„Pro začátečníka jsou vhodné naprosto základní recepty a suroviny,“ doporučuje Míša Suchá

Když se rozhodnu, že si to chci vyzkoušet, a budu si chtít něco vyrobit, jak mám začít?

Z mých zkušeností je nejlepší začít postupně s jednoduchými produkty. To jsou například pleťová tonika, olejová a hydratační séra. Všechny uvedené produkty jsou jednoduché na přípravu, a pleť si navíc krásně odpočine. U mnohých se nastartuje i ozdravný proces. Pleť pak mnohem lépe reaguje na další produkty.

Kde najdu suroviny, návody, inspiraci? A co všechno dalšího k tomu potřebuji? Co doma musím mít, abych se do výroby mohla pustit?

V dnešní době je na trhu, ve specializovaných e-shopech, celá řada kosmetických surovin, ze kterých lze vyrobit opravdu jedinečné a osobité produkty, které budou vyrobené skutečně dle individuálních potřeb. Návody lze velice snadno najít na blozích a v knihách. Jen na mých dvou blozích www.mishabeauty.cz a starším www.mishabeauty.org lze najít přes šest set receptur a návodů. K vlastní výrobě je pak třeba jen několik pomůcek – pár nerezových misek, setinková váha, malá metlička nebo kapučínovač a obaly na kosmetiku. Vše se dnes dá koupit.

Lze využít i čistě přírodní suroviny, případně kuchyňské ingredience?

Určitě ano. I z čistě přírodních surovin lze vyrobit velmi kvalitní produkty. K dispozici je nepřeberné množství olejů a přírodních extraktů. Lze využít i kuchyňské ingredience. Z ovoce či zeleniny je možné vyrobit nepřeberné množství pleťových masek, peelingů apod.

Třeba do běžných rtěnek se dávají karmíny (rozemletí broučci), co do rtěnek dáváte vy, aby měly červenou barvu?

Používám červený oxid železa. Pravdou ale je, že takhle nikdy nevyrobím klasickou červeň tak, jak ji všichni známe.

Prozradíte nám nějaký jednoduchý recept ze surovin, které máme doma?

Napadá mě například tělový peeling, který si snadno připravíme smícháním dvou set gramů pískového cukru nebo jemněji mleté soli se šťávou z jednoho citrónu a tolika olivového oleje, aby vznikla pasta. Tu potom krouživým pohybem roztíráme po navlhčené pokožce celého těla. Peeling pak stačí smýt teplou vodou. Pokožku už dále nijak neumýváme. Sami se můžete přesvědčit, jak hladká potom pokožka je.

Může být výroba domácí kosmetiky i nebezpečná? Třeba že nám něco vybouchne?

Opravdu zvýšené pozornosti a obezřetnosti bychom měli dbát při výrobě mýdel metodou za studena, kdy se pracuje s hydroxidem sodným. Při výrobě klasické kosmetiky ale žádné nebezpečí nehrozí.

Sama jste napsala už dvě knihy o domácí kosmetice. Spočítala byste, kolik produktů umíte vyrobit? Nebo je něco, kde máte ještě mezery?

Napsala jsem knihy Zelená kosmetika a Minerální kosmetika. Zelená kosmetika je věnována základům výroby pleťových produktů. Čtenář se dostane do obrazu, z jakých základních surovin se kosmetika vyrábí a díky podrobným návodům si pak sám dokáže vyrobit produkty přesně určené pro jeho typ pleti.

Minerální kosmetika je opravdu jedinečným kouskem, protože je zaměřená na výrobu vlastní minerální dekorativní kosmetiky. Čtenáři se tak otevřou obrovské možnosti vlastní výroby minerálních stínů, tvářenek, pudrů a dalších produktů dekorativní kosmetiky.

A kolik kosmetiky jsem sama vyrobila? Díky velmi snadné dostupnosti surovin a kombinacím by jich byly bez nadsázky tisíce. Určitě by se ale našel produkt, který by mi dal zabrat. Například výroba klasického tekutého make-upu je technologický oříšek a vytvořit emulzi, která by se třeba po jednom měsíci nerozpadala, dá v domácích podmínkách trochu zabrat. Vyhýbám se i klasickým opalovacím produktům, to je ale na delší vyprávění.

Kromě výroby kosmetiky malujete obrazy a vyrábíte dekorativní přívěsky – každá z oblastí, jež děláte, je dost specifická, jak jste se k nim dostala?

Jsem kreativní člověk, který chvíli neposedí. Kreativitu navíc zdědil i můj syn, takže výroba čehokoliv je pro nás oba nejen výzvou, ale i společně stráveným časem. Oba milujeme tvoření jakéhokoliv druhu. Druhou stránkou věci je pak touha po originalitě a možnost obdarovat ostatní něčím opravdu jedinečným. A jak jsem se k těmto oblastem dostala? Existuje ráj pro kreativce – Pinterest.

A prozraďte, jak zvládáte tohle všechno skloubit s prací. Máte nějaký návod na uspořádání, abychom toho uměli taky zvládat víc?

Držím se toho, že když něco člověk chce, pak jde všechno. Jde jen o to si věci správně uspořádat, a to nejen „na papíře“, ale hlavně v hlavě. Osobně půjdu raději něco tvořit než mít pomalu sterilní domácnost. Žijeme jen jednou a život se má prožít, ne přežít. Velkou měrou se ale na tom podílí i povaha člověka. Patřím mezi hyperaktivní lidi, neposedím, a když ano, pak jen při dohledávání dalších informací.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).