Hlavní navigace

Margit Slimáková: Výrobci nezdravých potravin si zákazníky vychovávají už ve školách

Pamlsková vyhláška, která určuje, co smí nabízet školní bufety či automaty, má projít aktualizací. Mohla by platit od září 2018, ale taky nemusí. Vše se řeší v tichosti, kterou výživová specialistka ostře kritizuje. Zároveň nabízí praktický protinávrh aktualizace.

Doba čtení: 7 minut

Margit Slimáková nám těsně před koncem školního roku 2017/2018 osvětlila leccos o připravované aktualizaci tzv. palmskové vyhlášky. Vysvětluje, co se jí na stávající podobě líbí, byť ji kde kdo kritizuje, a co by změnila. Ministerstva už se svými praktickými protinávrhy seznámila, ale zatím je to nezajímá.

Setkáváme se krátce poté, co bylo oznámeno zmírnění pamlskové vyhlášky, které ve školách platí bezmála rok. Byla podle vás ta původní vyhláška v pořádku, nebo vám na ní něco vadilo?

Je dobře, že se po letech naprostého chaosu, kdy se nám bez jakékoliv regulace do našich státních vzdělávacích zařízení dostali prodejci a udělali si z nich krámky svých potravinářských produktů, začalo něco dít. Odborníci se předtím sice děsili, ale nikdo s tím nic nedělal. Byla jsem ráda, že se za vlády ministryně školství Kateřiny Valachové vyhláška připravila a že začala platit. Ze škol totiž odstranila velkou část nezdravých potravin a nápojů. To je pozitivní.

Negativní je, že tu vyhlášku připravovala skupina bez nezávislých odborníků zvenčí, bez důkladnějšího připomínkového řízení. Výsledkem byla vyhláška, která byla pro vedoucí bufetů složitá, nepraktická a komplikovaná; navíc v ní byla doporučení, která ani moc nedávala smysl, např. omezovala tuky v plnotučných jogurtech. Chyběla praktická podpora lidí, kteří ve školních bufetech pracují, chyběly seznamy potravin, které vyhlášce vyhovují, i receptury na vhodné svačinky. Chyby tam tedy byly, ale daly se napravit aktualizací.

Galerie: 10 příkladů, jak z nezdravé svačiny udělat zdravou 

Co říkáte na to, že ministerstvo zdravotnictví více než rok připravuje pamlskovou vyhlášku, aby její limity po roce výrazně zmírnilo, byť zkraje mluvilo jen o možných úpravách po dvou letech, až vyhlášku vyhodnotí? Což se ani vlastně vůbec nestalo.

Vyhláška neplatila ani rok a už se na ni začalo útočit. Když tehdy vstoupila v platnost, ministerstvo školství řeklo, že ji bude dva až tři roky testovat, aby se zjistilo, jak funguje. Ale analýza neproběhla žádná. Poté, co nastoupil do funkce nový ministr školství (aktuálně v demisi) Robert Plaga, na jednom ze svých prvních veřejných mediálních vystoupení řekl, pamlsková vyhláška je celá špatně, že by ji od září nejraději celou zrušil.

Když si uvědomíme, jaké má naše školství problémy, jak moc by potřebovalo řádně zatřepat a předělat, tak mě toto vystoupení velmi překvapilo. Jako kdyby největší problém našeho školství spočíval v tom, že české děti mají nedostatek cukru v krvi. Myslím, že jediní, kdo si to myslí, jsou pan ministr a zájmové skupiny, které prodávají produkty, které se aktuálně do škol nedostanou.

Nejčastější argument pro tak brzkou změnu zněl, že limity pro jednotlivé živiny jsou prý nereálné a neodpovídají situaci na trhu, jinými slovy, že takové potraviny na trhu prakticky nemáme, nebo se dle vyhlášky nedají kombinovat. Prý neprošel ani chleba s máslem.

Neprošla by samotná kostka másla, na chlebu by máslo normálně prošlo. Tyto polopravdy šířily zájmové skupiny, aby celou vyhlášku shodily. Také tvrdily, že neprojde med, přitom k oslazení dezertu by malá lžička prošla. Víte, tato vyhláška je tak komplikovaná, že ji vlastně nikdo pořádně nečetl a zájmové skupiny se těmito poplašnými zprávami snažily přesvědčit jak rodiče, tak politické představitele o její nesmyslnosti.

Tvrzení, že limity pro nastavení jednotlivých živin jsou nereálné, to je typické tvrzení zástupců Potravinářské komory. S tím jsem se setkala už v pořadu paní Jílkové v České televizi. Zástupci Potravinářské komory tam ukázali svou tabulku (pozn. viz níže), z níž bylo patrné, že vyhláška dovoluje jen polovinu z limitů nastavených Světovou zdravotnickou organizací (WHO). My jsme ta data analyzovali a zjistili jsme, že jde o nějakou snovou tabulku pana Koberny (pozn. ředitele pro programování a strategii Potravinářské komory).


Autor: Margit.cz

Komentář Margit Slimákové: WHO má limit na sůl 5 g na celý den pro dospělého. 110 g chleba podle grafu pana Koberny by celodenní limit WHO překročilo dvojnásobně a ani by se takto přesolený chleba nedal jíst. Data zcela určitě nejsou správně a pan Koberna mate veřejnost nepravdivými údaji.

Limity pro pamlskovou vyhlášku jdou ruku v ruce s doporučením WHO, někde jsou dokonce méně přísné. Jiná věc je, že mnohé naše potraviny, tzv. junk food, nesplňují limity pamlskové vyhlášky, to ale není problém té vyhlášky, to je problém těch produktů. Někteří výrobci se maličko snaží přizpůsobit limitům vyhlášky, jiní zase tlačí na to, aby se vyhláška přizpůsobovala jejich produktům, což je naprosto nelogické.

Jak nedávno řekl Miroslav Toman, letitý prezident Potravinářské komory a nově jmenovaný ministr zemědělství, výrobci prý neměli dostatek času k tzv. reformulacím svých výrobků a mnohde to prý ani není možné, například u šunky…

Ne každá potravina projde pamlskovou vyhláškou. Co se týče šunky, zde jde o limity soli, které byly přenastaveny, ale to nám nevadí. Nám vadí, že změny probíhají tak rychle a tajně. My vůbec nevíme, kdo byl v komisi pracovní skupiny, která návrh aktualizace připravila. Měli bychom vědět, kdo jakou změnu navrhl, aby si ji mohl případně obhájit. Takhle to vypadá, že si změny navrhli sami prodejci.

To je věc, která se v kuloárech šušká. Faktem je, že nový ministr Toman pamlskové vyhlášce nefandí. On, stejně jako minulý ministr školství v demisi Plaga, by ji nejraději zrušil.

Samozřejmě, že by ji byl rád zrušil, vždyť je zástupcem firem, které prodávají i ty vyhláškou omezené produkty. Bohužel mnozí lidé si vůbec neuvědomují, že vlastně nejde o těch pár sladkostí ve škole, jde o to, že dítě bude mít tyto nezdravé potraviny neustále na očích, proto si je několikrát denně koupí, zvykne si na ně. Výrobci si tímto způsobem dokonale vychovávají svého zákazníka, který pak bude desítky let bojovat s návykovostí a problémy, které mu tyto potraviny způsobí. A výrobci to moc dobře ví.


Autor: Vitalia.cz /Karel Choc

Margit Slimáková: Mnozí lidé si vůbec neuvědomují, že vlastně nejde o těch pár sladkostí ve škole.

Za největší přešlap v návrhu aktualizace vyhlášky prý považujete zvýšení limitu na cukr u nápojů a jemného pečiva a vynechání požadavku „bez přidaného cukru“ u nektarů. Co to podle vás způsobí, jaké výrobky se tak znovu mohou dostat do škol?

To, že se navýšily limity pro soli, nám tolik nevadí jako to, že se navýšily limity pro cukry. Jsou tam drobné posuny, ale i ony způsobí, že se do škol najednou znovu dostane to nejnebezpečnějších a nekřiklavější – jemné slazené pečivo.

Váš think-tank Globopol zhruba před měsícem poslal na Úřad vlády připomínky k aktualizaci pamlskové vyhlášky. Navrhujete, aby umožnila nabídku sortimentu ze základních surovin bez omezení a limity platily pouze pro průmyslově vyráběné produkty. Už máte z vlády nějakou odezvu?

Think-tanky zaplňují prostor mezi vědeckým výzkumem a veřejnou správou. Jde o instituci, společnost nebo skupinu pro výzkum, typicky v oblasti politiky nebo ekonomiky.

Za tři čtyři dny poté, co jsme zveřejnili kritiku návrhu aktualizace vyhlášky a rozjeli petici Zastavme útok potravinářských lobbistů na zdraví dětí v českých školách, nám byl zaslán návrh aktualizace pamlskové vyhlášky a bylo nám nabídnuto jít do připomínkového řízení.

Domnívám se, že pokud bychom tak nemedializovali naše připomínky k návrhu, během léta by se v tichosti návrh schválil a nikdo by ani nemohl nic namítat.

Galerie: Reálné svačiny českých školáků

My jsme dokonce připravili protinávrh aktualizace, který jsme na ministerstvo v rámci připomínkového řízení zaslali. Jde o aktualizaci návrhu vyhlášky, který připravili naši lékaři z Globopolu, na rozdíl od mnohastránkové pamlskové vyhlášky se vešel na tři stránky. Když ji velmi zjednoduším, pokud se bude něco připravovat ze základních potravin, které jsou v našem návrhu definovány, tak nikdo nemusí počítat žádné limity. Pokud by však do svačinek z těchto základních potravin přidávali prodejci v bufetech sůl či cukr navíc, už by navržené limity sledovat museli. Což se týká i přeprodeje polotovarů, sladkostí a slaností, i na ně by se limity vztahovaly.

To by jistě mohli ocenit ti, kteří takové svačinky pro děti v bufetech připravují, snad i rodiče, a pokud to bude podáno lákavou formou, pak i děti. Ale výrobci vás asi nepochválí.

Tak jistě, oni by rádi nebyli. My je tímto odstřihneme a provozovatel si bude nakupovat základní potraviny, na kterých je daleko menší marže. Ovšem ministerstvo školství a ministerstvo zdravotnictví tu nejsou od toho, aby zajišťovali práci výrobcům potravinářského průmyslu. Proč bychom se měli přizpůsobovat prodejcům, je to přece celé naopak.

Trochu jsme jim do toho hodili vidle. Zatím se tedy znovu neozvali, tak uvidíme, zda se tak stane během léta a zda naše připomínky vezmou v potaz.

PharmDr. Margit Slimáková

Patří v současnosti k nejvýraznějším českým specialistům na výživu a zdravotní prevenci. Popularizuje u nás Zdravý talíř, který chce nahradit zastaralou výživovou pyramidu. Je zakladatelkou 1. českého think-tanku zaměřeného na otázky výživy a zdravotní prevence Globopol. Vydala Velmi osobní knihu o zdraví a vede svůj web Margit.cz.