Hlavní navigace

Dovolená za dveřmi, snad mám všechno… I očkování?

26. 7. 2012

Sdílet

 Autor: Copyright © 123RF Stock Photos
Plánujete dovolenou v dalekých exotických končinách, nebo vyrážíte jen na chorvatské pláže? Ať tak či onak, budou se vám hodit rady doktorky Daniely Fránové ze Zdravotního ústavu.

Dovolená by měla být časem odpočinku, a ne černou můrou roku. Všechno většinou začíná vhodným výběrem cestovní agentury, případně spolehlivého dopravce, ale dá se začít i jinak. Poohlédnutím se po správně zvoleném očkování. Máte-li v úmyslu vycestovat ven s malými dětmi nebo si udělat výlet přes půl planety, dozvíte se, kdy a proti čemu byste se měli nechat naočkovat. Proč je vhodné očkování proti žloutence, když máte namířeno do Turecka, a jak vlastně příznaky žloutenky poznáte, přestože jste laici. Odborná doporučení a rady podá Daniela Fránová ze Zdravotního ústavu v Plzni.

Přestože cesty napříč Evropou nevyžadují žádná povinná očkování, chystáte-li se do Chorvatska, můžete dát na doporučení lékařky z oddělení očkování a cestovní medicíny. „Pokud nejste očkovaní, např. proti žloutence typu A ani B, může se vám takové očkování hodit. Chránit se tak můžete jednou kombinovanou vakcínou, která se očkuje třemi dávkami, druhá se podává za jeden měsíc od první, třetí pak s odstupem pěti měsíců. Ochrana nastupuje přibližně dva týdny po podání druhé dávky a po dokončení očkovacího schématu je účinnost očkování dlouhodobá,“ říká Daniela Fránová. S tímto druhem očkování je tedy třeba začít již v zimním období. Ochranou, kterou stihnete ještě teď na poslední chvíli, je očkování proti klíšťové encefalitidě. 

Do Turecka s malými dětmi?

Z důvodu atraktivity prostředí i dostupných cen se stále více Čechů vydává do Turecka. Dovolené podnikají i s malými dětmi, které ještě nemají dokončené základní očkování, ať už proti spalničkám, příušnicím či zarděnkám. Je třeba se něčeho bát, přestože budete nocovat v pětihvězdičkovém hotelu? „Pokud cestují do zahraničí i děti, měly by být očkovány proti žloutence typu A (všechny děti jsou povinně očkovány proti žloutence typu B, takže stačí doočkovat pouze žloutenku typu A),“ zní z úst lékařky. 

Riziko nákazy v Turecku prý není velké, ale není ani nulové. „Očkovat proti žloutence typu A lze dítě od jednoho roku. Ve dvou letech by ale mělo mít alespoň jednu dávku vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Obecně – u dětí se nejprve podají vakcíny, které jsou vzhledem k věku dítěte povinné, tzv. jsou součástí očkovacího kalendáře platného v České republice, teprve pak se může provést nepovinné očkování (tzv. očkování na vlastní žádost),“ doplňuje Daniela Fránová.

Jak poznat žloutenku z pohledu laika?

„Diagnostika se provádí na základě klinických příznaků a laboratorního nálezu. K příznakům, které vás mohou upozornit na žloutenku, patří zažívací potíže (nechutenství, zvracení, bolest v pravém podžebří atd.), chřipkové příznaky (zvýšená teplota, bolesti svalů a hlavy atd.), u některých typů žloutenky to mohou být bolesti kloubů. Typické zežloutnutí kůže a očního bělma může nastat, ale nemusí. V některých případech totiž probíhá žloutenka i bezpříznakově. Někdy se může nemoc projevit i tmavou močí a světlejší stolicí. Spolehlivá je však pouze laboratorní diagnostika onemocnění. Tu může udělat praktický lékař nebo odborný lékař na infekčním oddělení. Léčení nemoci bývá provázeno přísnou dietou a rekonvalescence může trvat až půl roku,“ varuje Daniela Fránová.

Do většiny exotických zemí je potřeba řada očkování, nejinak je tomu i případě, že se chystáte odpočívat „pouze“ na Siciílii. Lékařka v tomto případě doporučuje zkontrolovat očkování proti tetanu a doplnit ho o očkování proti žloutence typu A. Máte-li i očkování proti typu B, máte výhodu: „Ta se totiž na rozdíl od typu A přenáší tělními tekutinami – např. krví, nebo při nechráněném sexuálním styku. Výhodu mají určitě ti jedinci, kteří jsou již chráněni proti oběma typům žloutenek, tedy A a B (tzv. cestovatelský základ), protože ochrana po dokončeném očkování přetrvává mnoho let, a ostatní očkování jen doplňují podle povinných očkování do vybraného místa pobytu a aktuální místní epidemiologické situace,“ říká Daniela Fránová.

Přečtěte si: Seriál Očkování

Mnoho našinců zažívá opravdová muka po prvním požití egyptské stravy. Nabízí se tedy otázka, jestli existuje nějaká ochrana i před střevními obtížemi. Vyjma pilulek přibalených do kufru. „Zkříženou ochranu i před nejčastějším původcem tzv. cestovatelským průjmem poskytuje očkování proti choleře,“ radí lékařka.Toto očkování však představuje jen částečnou ochranu (asi 40 – 60 %) a působí bohužel jen krátkodobě – maximálně na půl roku. „Podávají se dvě dávky v minimálním odstupu jeden týden. Vakcína není aplikovaná vpichem, ale ústy – pije se roztok vakcíny. V letošním roce bohužel vakcína proti choleře v České republice není dostupná,“ říká Daniela Fránová a doporučuje tak dodržování hygienického režimu na cestách.

Cesta z Evropy ven není jen tak

Jsou-li vaší cílovou stanicí Maledivy, jsou na zvážení stejná očkování jako do jiných tropických zemí. „Na Maledivy bych doporučovala očkování proti žloutenkám (typu A a B, tzv. cestovatelský základ) a břišnímu tyfu, na škodu nebudou ani účinné repelenty,“ dodává lékařka. Dlouhé cesty napříč Evropou, končící třeba až Pekingu, si žádají očkování proti oběma typům žloutenky A i B, zvláště cestujete-li vlakem, autem nebo autobusem. „Před touto cestou je nezbytná i kontrola očkování proti tetanu,“ říká Daniela Fránová. A pokud vás zláká vůně dálek linoucích se z Malajsie, vězte, že tam se doporučuje očkování proti břišnímu tyfu a proti vzteklině. Přibalit léky proti malárii také ničemu neuškodí.

Pokud jste cestovatelé tělem i duší, případně často vyrážíte na dlouhodobé pobyty do cizokrajných míst, dejte na rady Daniely Frankové: „Individuální konzultace v některé z ordinací cestovní medicíny vám pomohou zorientovat se v nutných očkováních a dobře se na cestu z pohledu cestovní medicíny připravit. Při dlouhodobých cestách do více zemí je individuální konzultace vhodná."

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).