Má léčba starších pacientů vždy smysl? Lékaři na to mají index

Zdravotníci jsou často postaveni před otázku, jestli seniorovi určitou léčbu vůbec poskytovat, zda pomůže, nebo pacienta jen zatíží. Nový index k upřesnění prognózy je jednou z novinek z akademického světa.

Kdy léčit staré pacienty a kdy je léčba kontraproduktivní? Vědci dávají naději lidem s Huntingtonovou chorobou. Kombinované pylové a potravinové alergie. Transplantace více orgánů hned po sobě. Implantáty pro náhradu sluchu by měly být více aplikovány i dospělým. Nové postupy asistované reprodukce. Přinášíme pravidelný přehled novinek tuzemských akademických institucí.

Jak léčit staré lidi

Vzhledem ke stárnutí populace lékaři stále častěji pečují o starší pacienty, kteří mají současně několik interních onemocnění, zároveň trpí stařeckou křehkostí či demencí a dostávají řadu léků. Stanovení správného léčebného postupu bývá v takové situaci obtížné. Zdravotníci jsou často postaveni před otázku, zda konkrétní léčbu poskytovat, zda pomůže, nebo pacienta jen zatíží.

Multidimenzionální prognostický index (MPI) dokáže s vysokou přesností určit prognózu pacienta (přežití) a také to, zda zamýšlený léčebný postup bude účelný. Vhodnost tohoto indexu byla nyní v rámci celoevropského testovacího projektu potvrzena a MPI by se mohl stát novým standardem. Index MPI dokáže u geriatrických pacientů předpovědět riziko úmrtí během hospitalizace, předpovídá také délku jejich pobytu v nemocnici a navíc dokáže stanovit i úmrtnost během dalších dvanácti měsíců po propuštění z nemocnice.

1. LF UK: Nový index upřesní prognózu a pomáhá v rozhodování o smysluplné léčbě starších pacientů

Transplantace: Hned po srdci játra

Tato informace již proběhla i hlavními médii, takže jen stručně:

Srdce a játra od jednoho dárce jednomu příjemci. Historicky první kombinovanou transplantaci těchto dvou orgánů v průběhu jednoho dne provedly týmy z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny. Náročná operace byla nevyhnutelná, pacienta ohrožovalo na životě nejen těžké srdeční selhání, ale i cirhóza jater.

IKEM: První kombinovaná transplantace srdce a jater

Poznámka autora: Přímo v IKEMu uvádějí, že přitom překročili doporučené zdravotnické standardy (játra byla transplantována v okamžiku, kdy ještě nebylo jisté, jak bude fungovat těsně předtím transplantované srdce, pracovalo nestabilně), jinak by pacient zřejmě zemřel. Jde tedy i o „posunutí hranic“.

Jinak – v IKEMu již byly provedeny kombinované transplantace srdce a ledvin a srdce a plic.

Jak souvisí respirační a potravinové alergie

Alergie na pyl cypřiše, broskve a citrusy se často vyskytuje současně. Nový výzkum odhalil, že všechny tyto zdroje zřejmě obsahují látky spadající do stejné skupiny proteinů (tzv. giberelinem regulované proteiny). Kombinované alergie, zahrnující současně pyly a potraviny, jsou dnes stále častější. Až šedesát procent potravinových se vyskytuje spolu s respiračními. V tomto případě je primární zřejmě vystavení pylu cypřišů, až později se vyvine i alergie na citrusy či broskve.

Pylová zrna cypřiše pod skenovacím elektronovým mikroskopem (2200x). Na povrchu exiny (vnější membrány) jsou viditelné orbikuly neboli “Ubischova tělíska” (granule o velikosti 300–600 nm), charakteristické pro pyl cypřišovitých (Cupressaceae).
Autor: Youcef Shahali / Colorization Jean-Marc Panaud, Institut Pasteur

Pylová zrna cypřiše pod skenovacím elektronovým mikroskopem (2200×). Na povrchu exiny (vnější membrány) jsou viditelné orbikuly neboli „Ubischova tělíska“ (granule o velikosti 300–600 nm), charakteristické pro pyl cypřišovitých (Cupressaceae).

VŠCHT Praha: Alergie: křížová reaktivita mezi pylem z cypřiše a broskvemi/citrusy vysvětlena

Poznámka autora: To je skutečně zajímavé, platí podobné vztahy i pro další alergie, souvisí například alergie na mořské plody s respirační alergií na peří apod.? Přitom jindy se obě kategorie spíše rozlišují a některé výzkumy naznačovaly, že oba typy přicházejí ve vlnách (respirační alergie – „senné rýmy“ – dominovaly v minulosti, teď je střídají spíše ty potravinové).

Ad oněch výše uvedených šedesát procent: Naopak podobná závislost neplatí?

Genová terapie proti Huntingtonově chorobě

Nové experimenty měly potvrdit účinnost a bezpečnost genové terapie Huntingtonovy choroby. Toto onemocnění je dosud jinak prakticky neléčitelné (podobně jako řada jiných neurodegenerativních chorob). Nová genová terapie má podobu viru píchaného do mozku; prozatím byla testována na prasatech. Po aplikaci viru nesoucího geny pro léčebné proteiny se prostřednictvím magnetické rezonance sleduje, zda nové enzymy rozloží produkt mutovaného genu. V ČR trpí Huntingtonovou chorobou asi tisíc lidí.

FN u sv. Anny v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno: Experimenty vědců v Brně daly naději pacientům s Huntingtonovou nemocí

Poznámka autora: Robert Pollack v knize o limitech moderní medicíny Chybějící okamžik (Mladá fronta 2003, knihu jako celek hodnotím dost kriticky) tvrdí, že problém Huntingtonovy choroby stále poroste. Jedná se o znásobení určité sekvence v genomu a toto se má vyskytovat stále častěji kvůli chybám v kopírování, nejde o klasickou mutaci. Protože nemoc se navíc obvykle projeví až ve středním věku, prakticky proti ní nepůsobí přírodní výběr. Stále více lidí tak bude dementních už ve středním věku. Má Pollack pravdu? (Podle mě ne.)

Robotická cévní chirurgie

Nemocnice Na Homolce je světovou jedničkou v počtu vykonaných robotických operací v oboru cévní chirurgie. Byla zde provedena už čtyřstá robotická operace – pacientce, která trpěla bolestmi nohou v důsledku zúžení aorty a pánevních tepen, vytvořili miniinvazivně, s pomocí robotického zařízení Da Vinci Xi, bypass těchto hlavních břišních cév.

Nemocnice na Homolce: Cévní chirurgové provedou už 400. robotickou operaci (soubor DOC)

Bemfola a asistovaná reprodukce

Pomocí v současnosti nového preparátu na stimulaci Bemfola se podařilo dosáhnout prvního klinického těhotenství v ČR.

Pomocí nového preparátu na stimulaci Bemfola se podařilo dosáhnout prvního klinického těhotenství v České republice
Autor: FN Brno

Pomocí nového preparátu na stimulaci Bemfola se podařilo dosáhnout prvního klinického těhotenství v České republice

Preparát Bemfola je přípravek obsahující léčivou látku folitropin alfa, která je téměř identická s přirozeným hormonem produkovaným tělem ženy (tzv. hormon stimulující folikuly, FSH). U žen je FSH nezbytný pro růst a vývoj váčků (folikulů) ve vaječnících, které obsahují vajíčka. Přípravek Bemfola se používá k vyvolání tvorby více folikulů (tedy více vajíček) u žen podstupujících asistovanou reprodukci.

FN Brno: První těhotenství v ČR pomocí přípravku Bemfola

Když naslouchátko nestačí

V ČR je už padesát osob, jimž byl implantován kochleární implantát systému HiResolution Bionic Ear společnosti Advanced Bionics. Ostravská klinika se v říjnu 2013 stala po pražském Motole druhým pracovištěm v ČR, kde jsou tyto implantace prováděny.

Zcela hluchý rozumí řeči. Díky kochleárnímu implantátu:

Ročně se v ČR narodí přibližně sto neslyšících, s těžkou sluchovou vadou se narodí zhruba jeden z tisíce novorozenců a se středně těžkou sluchovou vadou šest až dvanáct dětí z tisíce novorozenců. K tématu: Kochleární implantát nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný.

Nicméně v západních zemích se tyto implantáty využívají ještě více než pro děti u dospělých. „Stále se zapomíná na to, že pokud se sluch u dospělého pacienta zhorší natolik, že mu nestačí k dostatečné komunikaci sluchadlo, měla by mu být nabídnuta kochleární implantace,“ uvádí tisková zpráva.

FN Ostrava: Kochleární implantáty jsou vstupenkou do světa zvuků

Rakovina jako na lakmusovém papírku

V Brně vyvíjejí speciální čipy. Pacient přijde v budoucnu k doktorovi a kápne kapku krve na speciální nanofotonický čip. Má-li v krvi nádorové markery, které upozorní na rané stádium rakoviny, změní se okamžitě barva světla – podobně jako u lakmusového papírku. Nádorové markery nejčastěji interagují s částicemi na bázi stříbra a zlata. Podobným způsobem podle vědců půjde diagnostikovat molekuly DNA dítěte (o možné související poškození) už v těle matky.

Vysoké učení technické v Brně: Díky kmitajícím elektronům se může významně zrychlit diagnostika rakoviny

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 9. 2017 17:59