Hlavní navigace

Lžička soli na den je maximum

24. 8. 2017

Sdílet

 Autor: Photo by André Robillard on Unsplash, podle licence: Public Domain CC0
Představte si čajovou lžičku soli. To je vaše optimální denní porce. „Přitom pouze obsah její špičky bychom měli použít k dosolení, zbytek přijímáme ve výrobcích,“ říká Anna Niklová ze Státního zdravotního ústavu.

I když známá pohádka nás učí, že sůl je nad zlato, v současném moderním světě každý den přijímáme soli víc, než je zdrávo.

Doporučená denní dávka soli pro dospělého bez zdravotních komplikací je maximálně pět gramů. V České republice ale průměrný příjem soli tuto hranici trojnásobně překračuje. Sůl totiž nepřijímáme jen v okamžiku, kdy si dosolíme doma připravené jídlo. Především v průmyslově zpracovaných potravinách se používá více soli, než kolik naše tělo skutečně potřebuje. Někdy je sůl v těchto potravinách nezbytná z důvodů technologického zpracování. Jindy ale pouze maskuje nevábnou chuť nekvalitních surovin.

Hlavní nebezpečí nadměrných dávek soli spočívá především v tom, že sůl je významným faktorem při vzniku vážných zdravotních problémů, jako je náhlá mozková příhoda a srdeční infarkt. Nezdravá konzumace soli také přispívá ke vzniku osteoporózy, rakoviny žaludku, astmatu nebo obezity.

Hlavní hygienik ČR proto v roce 2016 vyhlásil výzvu Solme s rozumem. O tom, jak výzva probíhá a kdo se do ní může zapojit, jsme se bavili s Annou Niklovou ze Státního zdravotního ústavu.

Co je cílem výzvy Solme s rozumem?

Cílem je ukázat široké veřejnosti nebezpečí nadměrné konzumace soli a možnosti jejího snižování. Velkou výhodou výzvy je, že se do ní může zapojit kdokoliv a díky tomu může každý z nás ovlivnit zdraví své i zdraví ostatních.

Znamená to tedy, že výzva Solme s rozumem není určena pouze jídelnám a restauracím, ale může se do ní zapojit i jednotlivec?

Ano, zapojit se může kdokoliv, kdo má zájem snížit spotřebu soli. Jsou to nejenom restaurace, školní jídelny, ale i další zařízení společného stravování, jako jsou například zdravotnická zařízení, služby sociální péče, jídelny zaměstnanců, fast foody, automaty nebo bufety. Stejnou příležitost mají výrobci potravin, rodiny s dětmi a každý jednotlivec, který může svým přístupem ovlivnit nabídku méně slaných potravin a pokrmů.

Galerie: Tušíte, jak moc jsou slané?

Jak se lze do výzvy zapojit?

Je to snadné. Stačí pouze vyplnit registrační formulář na www.mene-solit.cz.

Co následuje po přihlášení do výzvy?

Součástí registračního formuláře je prostor pro uvedení aktivit, prostřednictvím kterých bude chtít účastník výzvy snižovat spotřebu soli. Způsob, který si každý účastník vybere, závisí na jeho možnostech. Školy například často uvádějí takové aktivity, jako je zařazení problematiky nadměrného solení do výuky, vytvoření informační nástěnky, pěstování bylinek, odstranění slánek ze stolů v jídelně nebo nahrazení soli ve školní kuchyni čerstvými bylinkami. Toto jsou ale činnosti, kterých se může zúčastnit úplně každý, ať už je součástí nějakého stravovacího zařízení, nebo doma vaří pro rodinu. Každý může používat čerstvé suroviny, číst etikety, vařit s čerstvými bylinkami a snižovat množství soli při vaření.

Jste v kontaktu s účastníky výzvy?

Ano, po roce, co výzva běží, jsme prostřednictvím dotazníků zjišťovali, jak se účastníkům dařilo snižovat množství soli a zda se setkali s nějakými komplikacemi.

Jak jsou účastníci výzvy s průběhem svého snažení spokojeni?

Všichni své aktivity hodnotí kladně. V některých případech se stravovací zařízení z počátku setkala s odmítavými reakcemi strávníků, které chuť méně slaných pokrmů překvapila. Lidé si ale na méně slaná jídla zvykli a to je dobře. Jsme také moc rádi, že se nikdo nerozhodl z výzvy odejít a všichni se dál snaží obsah soli snižovat.

Jak významně může výzva Solme s rozumem pomoci snížit obsah soli, který konzumujeme?

Samozřejmě, že pouhé zapojení do výzvy nestačí. Pokud se někdo projektu zúčastní, předpokládá se, že má opravdu zájem o snížení spotřeby soli. Proto si také každý navrhuje konkrétní kroky, které ke snížení soli u něho i jeho strávníků či zákazníků povedou. Když si například vybere dodržování zásad Neslaného desatera, znamená to, že omezí používání předpřipravených ingrediencí a směsí, bude vařit z čerstvých surovin, číst obaly výrobků (kolik procent soli obsahují), nahradí sůl jinými přísadami, bylinkami, naučí se vyčíst obsah soli/sodíku z obalů potravin; nebude nakupovat pečivo posypané solí a v restauraci bude žádat méně slaná jídla. Když toto vše bude dodržovat, potom skutečně dokáže příjem soli výrazně snížit.

Neslané desatero

  • Jídlo na talíři nepřisolujte. Nemějte na stole ani nikde v dosahu solničku. Příjem soli snižujte postupně. Chuťové pohárky si lépe zvyknou.
  • Vařte doma. V restauraci žádejte méně slané jídlo.
  • Nenechte se kuchaři v televizních pořadech zlákat k vyššímu solení (většinou není potřeba ani tolik tuku a cukru, jak prezentují). Sůl v pokrmech nahrazujte česnekem, cibulí, čerstvými či sušenými bylinkami (ne bylinkové koření či kořenící směsi, obsahují vysoké množství soli!), kurkumou, zázvorem, ořechy, semínky a jinými sušenými plody, houbami.
  • Na pozoru se mějme u gulášových kostek, masoxu, bujónů, kořenících směsí, ochucovadel, průmyslově vyráběných dipů, omáček. Solené oříšky, tyčinky a chipsy (790 mg Na / 100 g) přinášejí mnoho energie i soli.
  • Čtěte etikety. Srovnávejte výrobky mezi sebou.
  • Obilniny jsou významnou součástí našeho jídelníčku, tvoří jeho základ. I zde můžeme při omezování soli udělat některá opatření:
  • Vybírejte pečivo bez krystalů soli na povrchu. (Čím větší je krystal soli, tím déle trvá, než se v ústech rozpustí, často krystal spolkneme, dříve než se rozpustí a nezískáme tak pocit velké slanosti, ale příjem soli je významný!) Vyhýbejte se pečivu se slanými náplněmi.
  • Při vaření rýže a těstovin minimalizujte sůl, nahraďte ji kořením, česnekem.
  • Nudle z polévek asijského typu obsahují 30–60 % Na/den v 1 porci.
  • Před snídaňovými cereáliemi upřednostňujte vločky (s ořechy, sušeným ovocem).

Projeví se takové snížení příjmu soli nějak znatelně na zdravotním stavu účastníka?

Stejně jako u předchozí otázky i tady platí, že pouhé přihlášení se k výzvě nikomu nezlepší zdravotní stav. Důležité je aktivně stanovené cíle dodržovat a potom se opravdu projeví pozitivní změny. Zejména u pacientů s vysokým krevním tlakem vede totiž snížení soli o tři gramy denně ke snížení systolického tlaku o pět až sedm torrů a ke snížení výskytu mozkových příhod o třináct procent. U populací s denním přívodem soli do tří gramů je průměrný tlak velmi nízký a nestoupá s věkem.

Jsme všichni stejně ohroženi negativními důsledky vysokého příjmu soli, nebo jsou zde rizikové skupiny, které tento problém ohrožuje více?

Každému vysoká konzumace soli ve spojení s dalšími rizikovými faktory nezdravého životního stylu může způsobit vážné zdravotní komplikace, jako je hypertenze, srdečně cévní onemocnění, infarkt, osteoporóza, otoky, rakovina žaludku, ledvinové kameny, astma a obezita. U rizikových pacientů, jako jsou diabetici nebo hypertonici, je ale doporučená spotřeba soli dle Světové zdravotnické organizace nižší – a to pouze tři gramy soli za den (oproti pěti gramům u zdravé populace). Důležitou roli zde ale také hraje genetická zátěž, neboť v populaci existuje jisté procento lidí „rezistentních“ vůči jakémukoli množství přijímané soli a hypertenzi. I u hypertoniků je důležitý individuální přístup, protože určitá skupina vůbec nereaguje na snížení přívodu soli snížením krevního tlaku.

Jak zjistit, zda překračujeme doporučenou denní dávku soli?

V případě, že sami nakupujeme potraviny, je jednoduchým způsobem sledování obsahu soli na etiketách potravin. Mělo by být samozřejmostí, že bychom měli umět číst etikety výrobků a vědět, co jednotlivé údaje znamenají. V případě, že si pokrm připravujeme sami, je vždy lepší ho méně solit a dochutit jej bylinkami či kořením. Dalším jednoduchým doporučením je, že maximální denní příjem soli u zdravého dospělého je pět gramů, což představuje jednu čajovou lžičku. Přitom pouze obsah její špičky bychom měli použít k dosolení, zbytek přijímáme ve výrobcích. Na to bychom neměli zapomínat. Na stránkách mene-solit.cz jsou také k dispozici užitečné materiály, které mohou efektivně pomoct při snižování obsahu soli.

Co byste poradila lidem, kteří chtějí omezit svůj příjem soli? Co každý, kdo chce zmenšit množství konzumované soli, pro to právě teď může udělat?

Rozhodně doporučuji řídit se pravidly Neslaného desatera. Lidé by ale měli být také více aktivní. Ve stravovacích zařízeních by měli žádat méně slané pokrmy, v obchodech nekupovat pečivo sypané solí a vždy si vybírat podniky, kde se vaří z čerstvých surovin. Každý se také může v restauraci nebo jídelně, kde se stravuje, zeptat, zda je dané zařízení zapojeno do výzvy Solme s rozumem, a pokud ne, tak tuto výzvu majiteli podniku doporučit.

MVDr. Anna Niklová

Pracuje v Centru podpory veřejného zdraví, Oddělení hygieny dětí a mladistvých Státního zdravotního ústavu. Spolupracuje na kampani Solme s rozumem, www.mene-solit.cz.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Cestovatelka a publicistka. Na svých cestách se zaměřuje především na poznávání místní gastronomie a foodie trendů.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).