Hlavní navigace

Nechat se zahrabat do písku je zdravé

12. 9. 2019

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Léčbu sluncem, pískem a mořskou vodou využívali již naši předci a praprapředci… Například léčebná kúra v písku se využívala už od starověku. Jak se lidé kdysi koupali a opalovali?

Naše praprababičky a prapradědové se nekoupali a neslunili pouze pro zábavu. Voda byla mnohem čistší a ani pobyt na slunci nebyl tolik nebezpečný. Takové říční, mořské, sluneční nebo pískové lázně měly blahodárné účinky na lidské zdraví. Ve starém domácím lékaři z počátku 20. století je popisuje MUDr. Klíma.

Studená voda ubírá kalorie

Začněme studenou říční vodou. Takové pro nás zcela běžné letní koupání v přirozeném vodním toku bylo dříve popsáno jako úkon na nejvyšší míru léčebný, a to za působení tepelných a mechanických vlivů vody a dále také světla, slunce a vzduchu. Studená voda způsobuje nejprve stažení krevních cév a poté příjemné prokrvení a zčervenání kůže. Nesmí se to však přehánět a dojít do stadia, kdy se tělo začne třást a kůže zmodrá. Prvotní stadium je mnohem příjemnější a povzbudí fungování celého organismu.

MUDr. Klíma uvádí, že čtyřminutová koupel ve 12°C vodě ubere tělu 100 kalorií. Aby se nahradilo chybějící tělesné teplo, tělo začíná spalovat látky, tím se zrychlí metabolismus, krevní oběh a prohloubí se dýchání. Zvýší se také počet červených krvinek. U silného a dlouhodobějšího prochlazení pak prý dochází k chudokrevnosti a vylučování bílkoviny močí. Doktor tedy doporučuje otužování těla postupné, a ne dlouhodobé.

Galerie: Dnešní otužilci si neváhají zaplavat ani v lednu

Léčebný pobyt u Jaderského moře

Účinek mořských lázní se posuzuje podle teploty vody, obsahu soli a míry vlnobití. Při této představě už se člověk těší, jak se krásně může zrelaxovat. Kdysi se hodně jezdilo k Jaderskému moři, anebo dokonce prý také k Severnímu, kde ale teplota vody nebyla nic moc. Léčebnému účinku to však nic neubralo.

Doktor Klíma popisuje také obsah soli v jednotlivých mořích. Například Východní moře má nejchudší obsah soli (4,44–18 ‰), Severní má o něco více (25,4–36 ‰) a Jaderské samozřejmě nejvíce (25,78–67 ‰). Pobyt v moři lékař doporučuje minimálně půlhodinový, aby se tělo díky solím stačilo patřičně prokrvit. Údery vln zase uvádí jako vynikající masážní prostředek, který vyžaduje i určitou svalovou námahu.

Lékař nedá dopustit ani na přímořské podnebí a vzduch bohatý na kyslík a ozon. Pobyt u moře doporučuje také dětem v rekonvalescenci, trpícím vrozenou slabostí, chudokrevností, křivicí, skrofulózou a tuberkulózou, chronickým kašlem a záduchou – dnes bychom asi řekli astmatem. U dospělých pobyt u moře zvyšuje vitalitu, léčí kožní choroby, chronické záněty hrtanu, cukrovku, otylost a neurastenie všeho druhu. Například císařovna Alžběta Bavorská, zvaná Sisi, strávila u moře kvůli svým zdravotním potížím spoustu času.

Nechte se zahrabat do písku

V rámci léčby celého těla se rovněž uplatňuje využití horkého písku, který nám může nahradit saunu. Léčba pískem se využívala už od starověku. Doktor Klíma doporučuje, aby se člověk nechal, s výjimkou hlavy, úplně celý zahrabat do horkého písku. Vyhrabaný dolík o hloubce asi 20 cm by se měl nejprve nechat důkladně prohřát sluncem a poté se do něj může člověk položit. Měl by být celý nahý, s hlavou povýšenou na podušce. Hlavu je však potřeba chránit proti úžehu vhodnou pokrývkou a slunečníkem. Tato písečná lázeň by měla trvat přibližně 30 minut až jednu hodinu.

V písku sneseme mnohem vyšší teploty než ve vodě či v páře. Povrch těla nám zčervená, zrychlí se tep a tělo se důkladně vypotí. Tímto procesem prý může člověk ztratit 1 až 3 kg tělesné váhy. Písečná lázeň léčí chronický revmatismus, dnu, cukrovku, pozdní syfilis (to už naštěstí dneska nemusíme tolik řešit), malárii, ischias, obrny, ochrnutí, otylost, vodnatelnost, tuberkulózu a skrofulózu. Nelze ji však praktikovat u lidí, kteří mají nemocné srdce, vysoký tlak, poruchy krevního oběhu nebo vážnější dýchací obtíže.

Léčba sluncem i bez UV faktoru

„Slunce jest z léků největším,“ řekl Aristoteles již před 2250 lety. Tuto větu uvádí doktor Klíma ve své kapitolce o léčbě sluncem. Už na základě toho lze usuzovat, že ji napsal někdy na počátku 20. století. Popisuje doslova koupání ve slunci, kdy je potřeba, aby byl člověk zcela svlečený a čerpal sluneční energii. Slunce podporuje k životu vyšší organismy, a naopak usmrcuje ty nižší, jako jsou bakterie, viry, plísně a podobně. Už proto důkladné vypocení a prohřátí může člověka uzdravit. Dnes se třeba říká, že kam slunce nechodí, tam musí lékař.

Dá se ale říct, že dnes může opalování člověka i zabít. Ovšem kdysi bylo velice zdravé, a to i bez UV faktoru. Takové pobyty u moře s lehátky a patřičným sluněním dokázaly vyřešit spoustu zdravotních problémů. Samozřejmě i tehdy musel člověk dodržovat důkladný pitný režim a zabránit úpalu či úžehu. Ochrana hlavy byla nutná a slunění se zase nesmělo přehánět. Už tehdy se vědělo o škodlivosti UV paprsků a ve kterou denní dobu a jak dlouho je pobyt na slunci ještě bezpečný.

Galerie: Ozonová vrstva slábne a rakovina kůže sílí

Lidem s chybějícím ochranným pigmentem (ten mají černoši a snědé typy), a především dětem prý stačilo natírat se silnou vrstvou jakéhokoliv tuku. Toho se ostatně využívá i dnes, třeba v případě oleje z malinových jader, kokosového nebo mrkvového oleje, které prý mají (avšak těžko prokazatelný) přirozený UV filtr oproti chemicky vytvořené ochraně, u níž se uvádí spousta nežádoucích účinků na lidské zdraví.

Děti prý na slunci více rostou

Pobyt na slunci při teplotě vzduchu nad 29 °C je prý výborný a zdraví prospěšný. Nejenže vysoké teploty hubí choroboplodné zárodky a mikroorganismy, včetně vztekliny a sněti, ale prohřáté tělo se uvolňuje, prokrvuje a uklidňují se tím nervy. Dále se léčí klouby a dna, protože dochází k vylučování močoviny z těla, podporuje se látková výměna a tělo může přijímat více kyslíku.

Slunce také pomáhá léčit celou řadu různých chorob včetně chudokrevnosti, neurastenie nebo křivice. Zajímavostí je, že děti údajně během letních, slunečných měsíců více rostou. Co je na tom pravdy, si ale musíte nejspíše ověřit sami.

Když slunce v duši nestačí

Samozřejmě nelze nezmínit pozitivní účinek světla na psychiku. Tehdy se asi o endorfinech a serotoninu ještě moc nemluvilo, ale doktor píše:

„Jest to jakási neprozkoumaná síla elektrodynamická, jakési fluidum. Cítíme pak příjemnou lehkost, větší pohyblivost, veselejší náladu, chuť a schopnost ku práci… I dospělí, hlavně kdo povoláním vázáni jsou stráviti celý den v místnostech uzavřených, nebo mají povolání, při němž sedí, cítí se sluncem jakoby kouzelným proutkem dotčeni. Soudí se, že po šestinedělním takovém vypocení a okysličení a proniknutí těla sluncem, obnoví se všechny šťávy tělesné a celý organismus se obrodí. 

Jak příjemný, laciný a každému přístupný to prostředek zachovati a utužiti, ano i získati ztracené zdraví! Proto vzhůru na božské slunce!“

Využijme tedy slunce, dokud to ještě jde, nastává nám totiž podzim a plískanice tu budou cobydup. Co takhle ještě zkusit nějaký last minute?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).