Hlavní navigace

Pacientům s nedostatkem kyslíku pomáhá speciální maska na noc

9. 3. 2023

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Spaní s maskou překrývající nos a ústa není nejpohodlnější. Těm, kteří trpí nedostatkem kyslíku v krvi, ale může zachránit život. Přitom se o ní málo ví.

Na metodu léčby, která spočívá v nasazování si speciální masky, a to zejména na noc, upozorňují plicní lékaři. Nepatří totiž mezi ty nejznámější, navíc je určena na léčbu závažného stavu, který lze léta opomíjet, ač hrozí fatálními následky. A tak se pomoc v podobě dýchací masky nedostane ke všem pacientům, kterým by mohla prodloužit délku života.

Co se dozvíte v článku
  1. Co je hyperkapnie a jak se projevuje
  2. Jak nedostatek kyslíku zjistit
  3. A jak ho léčit
  4. Pro koho léčba není a jaké má vedlejší účinky
  5. Přístroj nemají všichni, kterým by pomohl

Co je hyperkapnie a jak se projevuje

Stav, se kterým maska pomáhá, se nazývá hyperkapnie. Nejde o onemocnění, ale jeho příznak. Rozvíjí se u pacientů, kteří nemají dostatek kyslíku, naopak v krvi mají nadbytek oxidu uhličitého. Tento stav se může projevovat bolestí hlavy, bušením srdce, únavou, změnou krevního tlaku nebo zrychleným dýcháním. Vyústit může také ve zmatenost, poruchy vědomí, respirační kóma a úmrtí. Pokud hyperkapnie není léčena, vede k překyselení organismu, které narušuje vnitřní prostředí člověka.

Chrápání není nemoc, ale na nemoc upozorňuje Přečtěte si také:

Chrápání není nemoc, ale na nemoc upozorňuje

„Hyperkapnie je zrádná, protože nemá specifické příznaky. Někteří lidé mohou mít spojivky podlité krví a trpí nadměrnou únavou, případně usínáním ve dne, nebo naopak neklidem. Tyto příznaky ale nemusí být u všech vyjádřeny a pacient nemusí nadbytek oxidu uhličitého v krvi vůbec zpozorovat. Vliv na jeho organismus má však zásadní,“ vysvětluje Martina Koziar Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Její nebezpečí spočívá také v tom, že k ní dochází nejčastěji v noci během spánku. 

Hyperkapnií trpí především pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Její riziko stoupá také u těch, kteří mají utlumené dýchání vlivem léčiv, například proti bolesti nebo při celkové anestezii. Hyperkapnii nahrává také vysoká hmotnost, protože častěji se vyskytuje právě u obézních. 

Jak nedostatek kyslíku zjistit

Ačkoliv je hyperkapnie závažný stav, řada lidí o ní neví, a to právě kvůli tomu, že se neprojevuje nebo projevuje příznaky zaměnitelnými s jinými stavy. Přitom existuje vyšetření, pojmenované zkratkou ASTRUP, jež hyperkapnii může odhalit. Stačí k tomu vzorek pacientovi krve a lékařova žádanka, na základě které laboratoř provede rozbor koncentrace krevních plynů.

Jenže pacienti o něm většinou neví a ne každý lékař jej nemocnému nechá provést, doporučení odborníků proto zní, aby tuto možnost pacienti se svým pneumologem probrali. Provedení rozboru by se mělo týkat zejména pacientů s CHOPN v těžkém a velmi těžkém stadiu, kterých je v ČR přibližně 50 tisíc.

„Aktuálně může hyperkapnie hrozit až 20 tisícům lidí. Vyšetření obsahu plynů v krvi nebývá standardní procedurou, a u řady pacientů tak hyperkapnii lékař vůbec nemusí odhalit,“ upozorňuje Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici v Brně.

K domácí neinvazivní ventilaci existuje celá řada masek a několik typů přístrojů. Některé potřebují připojit kabelem do zásuvky, jiné využívají baterii a pacient může být při léčbě mobilní.

K domácí neinvazivní ventilaci existuje celá řada masek a několik typů přístrojů. Některé potřebují připojit kabelem do zásuvky, jiné využívají baterii a pacient může být při léčbě mobilní.

Autor: Depositphotos

A jak ho léčit

Pokud rozbor krve hyperkapnii potvrdí, je namístě debata o léčbě pomocí tzv. neinvazivní plicní ventilace. Jde o speciální přístroj s dýchací maskou. Pacienti jej mají doma a používají jej především v době spánku, kdy jim pomůže zajistit výměnu plynů a snížit obsah oxidu uhličitého v krvi. Nasazovat si jej ale mohou i ve dne.

Zapůjčení neinvazivní plicní ventilace hradí zdravotní pojišťovna, ale léčbu musí vždy doporučit pneumolog, který zhodnotí, zdali bude pro pacienta prospěšná.

Metoda sice může být nepohodlná, ale protože je neinvazivní, její použití je velmi snadné a nebolestivé. Její princip stojí skutečně jen na přiložení masky na nos nebo na nos i ústa. „Lidé se nemusí bát, že jim do krku povedou trubičky, podotýká Milan Sova.

Léčba hyperkapnie je důležitá, protože dokáže významně zlepšit kvalitu života, snížit riziko hospitalizace a prodloužit život. „Odborné studie potvrzují, že lidé s CHOPN, kteří se s hyperkapnií léčí, žijí déle, a to v řádu několika měsíců až let,“ upozorňuje Ondřej Zela, primář Plicního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku.

Pro koho léčba není a jaké má vedlejší účinky

Podle textu lékaře Jaroslava Lněničky, uveřejněném v roce 2021 v odborném časopise Vnitřní lékařství, není neinvazivní plicní ventilace vhodná pro pacienta, který při léčení nespolupracuje, nemá o léčbu zájem či má alergie na materiály použité v masce. Léčba se také nehodí pro klaustrofobiky nebo ty, kteří si nedávno prošli operací obličeje, jícnu či žaludku, mají poranění či popáleniny v obličeji, pneumotorax nebo neschopnost polykat.

Mezi nežádoucí účinky patří suchost sliznic dýchacích cest, zarudnutí, bolest, otlaky až možné proleženiny v oblasti obličeje a týlu, nadýmání a nevolnost nebo narušení spánku.

Přístroj nemají všichni, kterým by pomohl

I přes nesporné výhody léčby a její hrazení z veřejných prostředků ji podle plicních lékařů nemají všichni, kteří by z ní měli užitek. Přestože máme přístroj k dispozici již několik let, tak se stále příliš často nevyužívá, což je škoda. V současnosti jej má k dispozici přibližně 10 procent pacientů s hyperkapnií, pomohl by ale více lidem,“ popisuje Milan Sova.

Příčiny malého využití neinvazivní plicní ventilace mohou být různé, změnit je ovšem pomůže jen poučený pacient, který se aktivně zajímá o své zdraví. A také lékaři, kteří budou hyperkapnii brát v potaz, předepisovat nezbytná krevní vyšetření a k léčbě pomáhat těm pacientům, pro které je vhodná.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářských cen Psychiatrické společností ČLS JEP za rok 2021 a 2022.