Hlavní navigace

Laktobacily proti rakovině vaječníků

22. 10. 2019

Sdílet

 Autor: Nemocnice Na Bulovce
Mikrobiální prostředí zřejmě ovlivňuje rizika různých rakovin. Radon stále zabíjí. Zdravé dítě z transplantované dělohy. Kmenové buňky pro diabetiky. Tuzemské statistiky: rakovina prostaty, demence, plodnost mužů.

Přinášíme pravidelný přehled novinek akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.

Radon není radno podceňovat

V České republice způsobuje radon 50 % ozáření populace ze všech zdrojů ionizujícího záření a 70 % z přírodních zdrojů. Ozáření způsobené radonem a produkty jeho radioaktivní přeměny přitom může, podobně jako kouření, způsobit onemocnění rakovinou plic. Poměr rakoviny plic způsobený radonem v poměru k rakovině způsobené kouřením je přibližně 1:4.

Z povrchu země se radon uvolňuje do atmosféry nebo vstupuje do staveb, kde se v uzavřených prostorech může hromadit. Zvýšenou pozornost je také potřeba věnovat radonu při výměně oken a zateplování staveb, neboť zpravidla vedou ke zvýšení koncentrace radonu v takto zrekonstruované stavbě.

ČVUT: Polovinu ozáření populace způsobuje radon

Poznámka autora: Nicméně říct, že radon zabíjí čtvrtinu lidí co kouření, asi přece jen nelze, s kouřením jsou spojena i jiná zdravotní rizika než rakovina plic.

Jak uvádí tisková zpráva, obdobná situace jako v ČR je z hlediska radonu také např. ve Švýcarsku či ve státech severní Evropy. Nezmiňuje však, zda v jiných evropských státech je to více, nebo méně, ani proč.

Prohřátím proti bolestivé menstruaci

Má jít o novou neinvazivní pomůcku pro úlevu od bolestivé menstruace. Hlavní výhodou je její možné používání mimo prostředí domova, kdekoliv na cestách. Koncept je založen na prohřátí bolestivé oblasti podbřišku a bederní oblasti před menstruací a během menstruace, aby nedocházelo k prochladnutí těla a stažení svalů pánevního dna, jehož následkem jsou bolestivé křeče.

ČVUT: Studentka ČVUT v Praze vyvíjí textilní body tričko, ulevující od bolestivé menstruace

Zdravé dítě z transplantované dělohy

Na Gynekologicko-porodnické klinice 2. LF UK a FN Motol se narodilo ženě s transplantovanou dělohou zdravé dítě. V České republice jde o historicky první případ, kdy se u pacientky po transplantaci dělohy podařilo úspěšně udržet těhotenství až do doby porodu. Transplantovaná děloha byla pacientce ponechána pro možnost případného druhého těhotenství.

FN Motol: V ČR se poprvé narodilo dítě s transplantované dělohy

Poznámka autora: Ve starších tiskových zprávách se uvádělo, že po porodu bude děloha pacientce opět vyjmuta, aby nemusela nadále užívat léky potlačující imunitní odpověď. (Jednalo se o dělohu pacientky se smrtí mozku, nikoliv darovanou příbuznou.)

Bakteriální prostředí a rakovina

Riziko rozvoje nádorů vaječníků v populaci není velké, onemocní asi 1,7 % žen. Existuje ale skupina těch, které mají k nádorovému bujení ve vaječnících dědičnou dispozici – jsou nosičkami mutací, poruch genu BRCA1 a BRCA2. U nich není riziko 1,7%, ale až 60% nebo vyšší.

Výzkumníci nyní přišli na to, jak v rizikové skupině žen s BRCA1/2 najít právě ty, které rakovinou vaječníků onemocní. Zároveň vědci otevřeli další obrovskou oblast bádání: domnívají se, že zřejmě dokážou riziko onemocnění takových nemocných snížit. Odpovědí jsou laktobacily.


Autor: Nemocnice Na Bulovce

„Naši představu o změně poševního prostředí laktobacilem musí nyní potvrdit další výzkum. Pravdivost této teze ověříme v horizontu několika málo let,“ vysvětluje jeden z českých vědců, kteří se na výzkumu podíleli, prof. Michal Zikán, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce

Ženy, které mají specifické zastoupení bakterií v pochvě, častěji onemocní rakovinou vaječníků. Pacientky s tímto typem nádoru a některé ženy s velmi vysokým rizikem jeho vzniku mají jiné bakteriální prostředí v pochvě než ženy, které rakovinu vaječníků nemají. „Víme, že poševní bakteriální prostředí dokážeme ovlivnit a brzy snad budeme moci navodit zde stav, kdy riziko rozvoje nádoru vaječníků snížíme. Mechanismem je dodání konkrétních druhů laktobacilů,“ uvádějí autoři výzkumu.

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy: Klíčem ke snížení rizika vzniku rakoviny vaječníků jsou laktobacily

Poznámka autora: Vědci z 1. LF UK uvádějí, že toto by se mohlo týkat i dalších nádorových onemocnění; přitom složení bakterií třeba ve střevech bychom mohli dokázat změnit. Navíc bakteriální prostředí může hrát roli i u dalšího typu gynekologického nádoru, rakoviny děložního čípku (bez ohledu na to, že hlavním viníkem zde je papillomavirus).

Čeští senioři prý málo používají sportovní/zdravotní elektroniku

Čeští senioři vykazují nižší míru fyzické aktivity a jiného chování, kterým by se snažili vylepšit svoje zdraví, než je evropský průměr. Zahraniční studie dokládají, že pokud senioři používají například sportovní náramky, mobilní aplikace nebo si na telefon nechávají zasílat výzvy k pohybu a nechávají si aktivitu sledovat, hýbou se víc. U nás pouze 1,6 % seniorů používá nějaký digitální přístroj, který by monitoroval jejich činnost související se zlepšováním zdraví.

Masarykova univerzita: Seniorům by ke zdraví mohly pomoct technologie. Neumí je ale používat

Poznámka autora: Opravdu chcete, aby vám v důchodu pípal mobil, že jste ještě neušli předepsaný počet kilometrů?

Plodnost mužů klesá, ale ne kriticky

Lékaři Centra asistované reprodukce CAR 01 Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno a LF MU ročně zde vyšetří zhruba 900 spermiogramů. Od roku 1997 postupně zaznamenali průměrný pokles množství spermií v ejakulátu, ovšem pokles není tak výrazný, jako podle některých zahraničních studií. Hlavní příčinou je zřejmě poškození varlete již v době jeho vzniku v embryonálním období. Výsledky zaznamenané v Brně jsou nicméně stále cca v normě (z hlediska parametrů pro plodnost). Více v článku Klesající plodnost mužů – realita, nebo fáma?

FN Brno: Poruchy plodnosti u mužů

Co s Alzheimerovou nemocí?

Podle nejčerstvějších dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) žije v Česku asi 102 tisíc lidí s demencí, z nichž 62 tisíc lidí má diagnostikovanou přímo Alzheimerovu nemoc. Na 100 000 obyvatel tak připadá 582 osob s tímto onemocněním, což je 0,6 % populace. Mezi lety 2015 a 2017 se přitom výskyt onemocnění v ČR zvýšil o 7 % a kvalifikované odhady uvádějí, že v roce 2030 bude v ČR až 90 tisíc nemocných.

Pacientů s Alzheimerovou nemocí v Česku neustále přibývá, léčí se však jen zlomek nemocných, a diagnostikování navíc často přichází pozdě. S tím má do budoucna pomoci Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc (NAPAN). Do přípravy plánu je zapojeno jedenáct odborných společností či organizací zabývajících se tématem demence.

Národní ústav duševního zdraví: Ministerstvo zdravotnictví a NUDZ připravily Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc (soubor PDF)

Kmenové buňky pro produkci inzulinu

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně rozšířilo svoji výzkumnou spolupráci s Mayo Clinic, jednou z nejlepších nemocnic v USA. Cílem projektu je připravit buněčnou strukturu, která by v těle byla schopna nahradit nefunkční buňky slinivky břišní, zodpovědné za produkci inzulinu. Tím by se obnovila přirozená produkce inzulinu u pacientů s cukrovkou především 1. typu.

Konkrétně vědci např. z buněk krve dospělého člověka vytvoří „umělé“ kmenové buňky, tzv. indukované pluripotentní kmenové buňky, které odešlou do USA, kde je kolegové podrobí procesům přeměny na buňky slinivky břišní.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně: Mezinárodní centrum rozšířilo spolupráci se světoznámou klinikou

Karcinom prostaty v číslech

Karcinom prostaty je nejčastější nádorové onemocnění mužů. V České republice žije odhadem více než 63 tisíc mužů se zhoubným nádorem prostaty a podle prognóz jejich počet do roku 2020 stoupne na 80 tisíc. Nádorové onemocnění prostaty se netýká jen starších mužů, v posledních letech narůstá i počet mladších věkových kategorií.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně: Pacientů s rakovinou prostaty rapidně přibývá

Jak se šíří rezistence na antibiotika

Většina patogenů rezistentních na antibiotika v odpadních vodách sice nepřežije podmínky procesu čištění, jejich genetická informace („geny rezistence“) se však může šířit dál přenosem na jiné, nepatogenní bakterie, které se v čistírnách běžně množí a mohou se dostat do řek nebo podzemních vod. Tím se příslušné geny rezistence mohou dále šířit v prostředí a nakonec dostat zpět k patogenům.

VŠCHT v Praze: VŠCHT povede evropský projekt zaměřený na šíření antibiotické rezistence v odpadních vodách

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vystudoval obor Výživa a stravování na Fakultě potravinářských a
biochemických technologií VŠCHT Praha. Pro server Vitalia.cz sleduje
novinky z akademického světa v oblasti výživy a zdraví, vědecká témata mapuje také coby redaktor webu Sciencemag.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).