Hlavní navigace

Kvůli řepce bychom neměli zanevřít na řepkový olej

Petr Havel

Přestože se řada lidí domnívá, že z běžně dostupných rostlinných jedlých olejů je nejkvalitnější olej olivový, případně slunečnicový, je ve skutečnosti nejlepší olej řepkový.

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Je tomu tak především díky optimální skladbě mastných kyselin, a potvrzují to i renomované instituce, které řepkový olej doporučují k pravidelné konzumaci.

Odborné společnosti řepkový olej doporučují

V minulosti tak učinila i Světová zdravotnická organizace (WHO), ale i americká „Food and Drug Administration“ (FDA), řepkový olej doporučila k pravidelné konzumaci také německá Společnost pro výživu (DGE). Jinými slovy, nejde jen o jedno doporučení, které by mohlo naznačovat nějakou manipulační informaci.

Důvodem k nim je mimo jiné prevence srdečních onemocnění, ale i schopnost řepkového oleje snižovat hladinu LDL cholesterolu. Onou pravidelnou konzumací by přitom měla být zhruba 1,5 lžíce řepkového oleje denně, v praxi necelých 20 gramů tohoto oleje.

To vše je vhodné vědět zejména v souvislosti s četnými výhradami k pěstování řepky v ČR, neboť negativní image této plodiny se může odrazit právě v negativním vnímání řepkového oleje. Ale nemělo by.

Galerie: Jak se v Agrofertu dělá z řepky olej 

Benefity pro zdraví i vaření

Pozitiva řepkového oleje potvrzuje také člen správní rady výživového programu „Vím, co jím“ Jiří Brát. V řepkovém oleji je přitom podle tohoto odborníka na tuky kolem deseti procent omega-3 mastných kyselin, které jsou považovány za nejprospěšnější pro lidský organismus, zhruba dvacet procent ceněných omega-6 mastných kyselin a důležitý je i vysoký obsah kyseliny olejové, který činí šedesát procent.

Právě kyselina olejová může za vyšší tepelnou stabilitu řepkové oleje, což z něj činí optimální tuk na smažení. A nejen to. „Někteří diabetologové nadřazují kyselinu olejovou se svými přínosy pro pacienty trpící cukrovkou nad polynenasycené kyseliny,“ zdůrazňuje Jiří Brát.

V ČR je navíc podle statistik v populaci nadměrná spotřeba nasycených mastných kyselin, polynenasycené mastné kyseliny řady omega-6 se pohybují v rámci doporučení a příjem omega-3 mastných kyselin je nedostatečný. „Díky konzumaci řepkového oleje nahradily nenasycené mastné kyseliny ve stravě nasycené v průměru na úrovni osmi procent z celkového příjmu energie. Hladina celkového cholesterolu v důsledku těchto záměn poklesla v průměru o jedenáct procent a hladina LDL cholesterolu o patnáct procent,“ píše Jiří Brát, který se problematice rostlinných jedlých olejů věnuje celý svůj profesní život, v odborném časopisu Společnosti všeobecného lékařství Practicus.

Olivový versus řepkový

Otázkou tedy je, proč je tak pozitivně vnímaný olivový olej, když ještě navíc řepka patřila historicky (a v praxi stále patří) mezi středomořské plodiny, takže by se logicky měla na jihu Evropy pěstovat stále. Ne že by se tak nedělo, olivy ale řepku postupně „přebily“.

Galerie: Jak se sklízejí olivy a vyrábí olivový olej

Důvodů je nicméně jako obvykle více. Olivy samotné lze konzumovat přímo, což se o květu nebo luscích řepky říci nedá – a olivy tak mají širší potravinářské využití. Také měnící se klimatické podmínky posouvají některé středomořské rostliny dále na sever.

A konečně – i olivový olej má svá pozitiva – ve studené kuchyni je prakticky nepřekonatelný. Oproti řepkovému oleji má navíc olivový olej vyšší obsah antioxidantů, a i když se jejich přímý pozitivní přínos pro lidský organismus nesmí jako zdravotní tvrzení již uvádět, mají tyto látky (antioxidanty) mezi spotřebiteli velmi dobrý zvuk.

Naopak řepkový olej ještě v polovině minulého století zas tak dobré jméno neměl – důvodem byl podíl až čtyřiceti procent kyseliny erukové, u které některé dřívější studie poukazovaly (avšak jen v případě pokusných zvířat) na možný negativní vliv na činnost srdečního svalu. Tak či tak, dnešní odrůdy řepky se označují jako „bezerukové“, a je to pravda, neboť podíl této mastné kyseliny byl snížen z původních čtyřiceti na jednotky procent a i podle legislativy smí řepkový olej obsahovat maximálně dvě procenta kyseliny erukové. „Reálně se však její obsah pohybuje na úrovni několika desetin procenta, často pod mezí detekce běžné analytické metody,“ konstatuje Jiří Brát. Řepkový olej je tak po všech stránkách dobrá volba, a při smažení zvlášť.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).